30 CO 126/2021-311 — Krajský soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 200 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 342 950 Kč od [datum] do [datum] a z 200 000 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že žalované prodala na základě objednávky z [datum] náhradní díly na opravu motoru Caterpillar C9, převzetí zboží stvrdila žalovaná podpisem dodacího listu [číslo]. Při odběru vystavila žalované fakturu [číslo] se splatností [datum], žalovaná uhradila jen 142 950 Kč dne [datum]. Později upřesnila, že šlo o opravu motoru Caterpillar C 9 z drtiče Ullyse. Na opravu byly dodány i náhradní díly, za provedené dílo byla vystavena faktura na 559 383 Kč se splatností [datum], tuto fakturu žalobkyně vezla na schůzku s jednatelem žalované, ten ale požadoval, aby faktura byla vystavena jen na náhradní díly a na provedené práce byla zohledněna záloha ve výši 200 000 Kč. Na to žalobkyně reagovala vystavením faktury jen za náhradní díly. Také z příjmového dokladu je dle žalobkyně zřejmé, že záloha byla na opravu motoru, nikoli pouze za díly. Uvedla dále, že obraně žalované neodpovídá ani přijetí faktury na 342 950 Kč a že částečnou úhradu faktury lze posoudit jako uznání dluhu. 2. Žalovaná namítala, že žalobkyně provedla na základě její objednávky z [datum] opravu motoru Catepillar z drtiče Ullyse. Opravu zprostředkoval [jméno] [příjmení], cena za opravu neměla přesáhnout 400 000 Kč, požadovaná záloha byla 50 %, tedy 200 000 Kč. Žalobkyně převzala v sídle žalované zálohu ve výši 200 000 Kč, a to prostřednictvím zaměstnance [anonymizována dvě slova], za přítomnosti jednatele žalované [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Na převzetí zálohy byl [datum] vystaven příjmový doklad. Žalobkyně si motor odvezla a poté písemně avizovala prodloužení termínu opravy. Po doručení opraveného motoru byl doplatek faktury uhrazen. O faktuře vystavené na 559 383 Kč se dozvěděla až v průběhu řízení, vystavení faktury bez zohlednění zálohy navrhovala strana žalující. Pro žalovanou byla podstatná jen částka, proto fakturu akceptovala bez ohledu na to, za co je účtováno. Dodala, že žalobkyně dodala opravený motor pozdě, ona tak nemohla dodržet sjednané zakázky, oprava byla provedena vadně. 3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 99 050 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 242 000 Kč od [datum] do [datum] a z 99 050 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), v části týkající se 100 950 Kč s Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně Z 342 950 Kč od [datum] do [datum] a z 100 950 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.), výrokem III. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV. uložil oběma účastníkům povinnost nahradit rovným dílem náklady státu ve výši 3 860,57 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. 4. Při svém rozhodnutí vyšel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou opravu motoru z drtiče Ullyse, a dohodli se na ceně za dílo ve výši celkem 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, žalovaná zaplatila předem v hotovosti 200 000 Kč, tuto částku žalobkyně ve svém účetnictví neeviduje, a dále na fakturu se splatností [datum] částku 142 950 Kč dne [datum]. Dílo (oprava motoru) bylo dokončeno a předáno, oprava motoru byla provedena později, než bylo dohodnuto, a vadně, obvyklá cena opravy motoru při použití aftermarketových dílů by byla v rozmezí 409 000 až 427 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 2586 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, žalovaná nesplnila svůj závazek ze smlouvy o dílo v plném rozsahu, neboť dosud z ceny díla ve výši 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty uhradila celkem 342 950 Kč, zůstává uhradit 99 050 Kč. S úhradou 242 000 Kč byla žalovaná v prodlení od [datum] do [datum], po částečné úhradě [datum] je dosud v prodlení se zaplacením 99 050 Kč, za uvedená období má žalobkyně právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek. Ve zbývající části posoudil soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou, neboť žalobkyně své tvrzení, že fakturou na částku 342 950 Kč byl účtován doplatek ceny díla, neprokázala. Nákladové výroky odůvodnil soud prvního stupně částečným procesním úspěchem obou účastníků a výší nákladů státu. 5. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně jen proti výrokům I., III. a IV. podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že žaloba se původně opírala jen o fakturu vystavenou na celkovou částku 342 950 Kč a tvrzení, že žalovaná uhradila jen 142 950 Kč. Až po obraně žalované, která doložila, že zaplatila nejen 142 950 Kč, ale také zálohu ve výši 200 000 Kč, doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že původně vystavila konečnou fakturu na celkovou částku 559 383 Kč. Taková faktura však žalované nebyla nikdy předložena, na této faktuře není ani uvedeno, že žalovaná s tam uvedenou částkou souhlasí. Dodala, že oba účastníci jsou plátci daně z přidané hodnoty a že žalovaná ve svém kontrolním hlášení fakturu na 342 950 Kč s datem zdanitelného plnění [datum] řádně vykázala, stejná faktura figuruje i v účetnictví žalobkyně. Nelze tedy akceptovat závěr soudu prvního stupně, že záloha byla dohodnuta na 200 000 Kč s tím, že půjde o částku bez daně z přidané hodnoty, neboť tento postup by odporoval zákonu, šlo by o zkrácení daně. Dále uvedla, že věc řešila policie, neboť u nového vlastníka stroje stroj fakticky explodoval, ze znaleckého posudku vypracovaného policií vyšlo najevo, že žalobkyně opravu motoru neprovedla řádně, neboť nebyl použit nový blok motoru, jak je uvedeno v dodacím listu a protokolu z opravy, ale blok, který byl repasován, navíc nevhodným způsobem, neboť došlo k výměně některých částí, ačkoli u tohoto typu motoru nejsou jednotlivé části vyměnitelné; nebyla zvolena ani správná technologie opravy. Tyto skutečnosti nemohla žalovaná před koncentrací řízení bez své viny uvést. Z provedeného znaleckého posudku také vyplynulo, že položka blok motoru ve výši 122 720 Kč bez daně z přidané hodnoty byla účtována neoprávněně, neboť nový blok motoru nebyl dodán, po odečtení této položky by cena s daní z přidané hodnoty i bez této daně byla nižší, než částka, kterou již žalovaná zaplatila. Vzhledem k nekvalitě opravy neměla dle žalované žalobkyně nárok na zaplacení opravy vůbec. Z tohoto pohledu je žalobou uplatněný nárok v rozporu s dobrými mravy. Uvedla také, že žalobkyni již k vrácení částky 342 950 Kč z uvedeného důvodu vyzvala. Dílo bylo dle žalované vadné zcela vědomě, nelze tedy namítat opožděné uplatnění nároku z vad. Připomněla také, že znalcem určená cena opravy částku, která odpovídá žalobou uplatněnému nároku, přesahuje, a že žalobkyně v průběhu řízení měnila svá skutková tvrzení. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a žalované přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 6. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že sice nesouhlasí se všemi skutkovými závěry soudu prvního stupně, rozsudek soudu prvního stupně však ve vyhovujícím výroku I. považuje za věcně správný. Po provedeném dokazování totiž nelze dospět k závěru, že cena díla byla sjednána na 342 950 Kč. K závěrům znalce o nedostatečné kvalitě opravy motoru uvedla, že znalec tímto závěrem překročil soudem určenou oblast zkoumání, vyšel navíc ze subjektivních hodnocení a spekulací, což mu nepřísluší, znalec rovněž postrádá vhodnou aprobaci. Žalobou uplatněná částka není dle žalobkyně zcela zjevně nepřiměřená, odpovídá obvyklé ceně provedené opravy. V případě, že oprava měla jakékoli vady, měla žalovaná uplatnit nároky z odpovědnosti za vady díla. Navíc o údajných vadách stroje musela vědět, přesto skutečnosti týkající se vad netvrdila před koncentrací řízení a vůči žalobkyni je v koncentrační lhůtě ani neuplatnila. Dodala, že nárok zhotovitele na zaplacení ceny za dílo vzniká dokončením a předáním díla, a to i v případě vadného plnění. Předání předmětného díla je přitom nesporné, a to nejpozději koncem roku 2017, žalovaná svá tvrzení o vadách díla poprvé uplatnila až v podání z [datum]. Navrhovala, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadené části potvrzen jako věcně správný. 7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 odst. 2 a contr. o. s. ř.) přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). 8. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o