25 Co 186/2025-332 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 2. 2025, č. j. 13 C 86/2024-297, zastavil řízení v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 767 000 Kč (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 084 000 Kč (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce 126 650,70 Kč, a to k rukám zástupkyně žalovaného do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je vždy porušení povinnosti (v daném případě smluvní případně zákonné), způsobení újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Jen za splnění všech uvedených předpokladů nastupuje odpovědnost škůdce za vzniklou újmu a jeho povinnost k její náhradě. Soud prvního stupně (při jednání dne 20. 11. 2024) důkladně poučil stranu žalující, že na žalobkyni leží břemeno tvrzení (a břemeno důkazní) mimo jiné ohledně příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenou škodou ve výši 2 851 000 Kč a tvrzeným porušením povinnosti žalovaným (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3934/2014 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3144/2005). Výslovně ji vyzval, aby přesně uvedla, z jakého důvodu musely být jednotlivé součásti splaškové a dešťové kanalizace a retenční nádrž kvůli tvrzeným vadám v předmětné dokumentaci vybudovány, a proč přesně, kdyby nebyla předmětná projektová dokumentace vadná, tedy kdyby zohledňovala náležitosti dané lokality, by vybudovány být nemusely, respektive, proč by mohlo být zvoleno levnější řešení, jaké by bylo a kolik přesně by levnější řešení stálo. Žalobkyně se však ve své reakci v podstatě omezila pouze na tvrzení, že po oslovení odborníka bylo shledáno, že u dešťové kanalizace nebylo gravitační napojení proveditelné, avšak u kanalizace splaškové taková možnost reálně existovala. Dále obecně uvedla, že při hledání nějakého optimálnějšího řešení nebyl v daném případě časový a technický prostor, protože ostatní sítě byly již vybudovány. Žalobkyně neupřesnila důvod, pro který u oné splaškové kanalizace nebylo (a nemohlo být v danou dobu) ono tvrzené levnější řešení zvoleno, nerozvedla, jak přesně ona tvrzená vada dokumentace způsobila, že muselo být zvoleno ono dražší řešení. Uvedená tvrzení jsou v tomto ohledu naprosto obecná a zcela nedostatečná, tímto neunesením břemene tvrzení žalobkyně naprosto soudu prvního stupně znemožnila posoudit, zda byla způsobená újma na majetku žalobkyně v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti žalovaného, či nikoliv. Nebylo tak třeba již se zabývat skutečností, zda opravdu žalovaný povinnost porušil, tedy zda měla předmětná projektová dokumentace zohledňovat konkrétní podmínky dané lokality.3. Proti výrokům II. a III. shora uvedeného rozsudku podala včas odvolání žalobkyně z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že žalobkyně na základě předmětné výzvy soudu prvního stupně doplnila vyjádřením ze dne 14. 1. 2025 svá vyjádření, kdy mimo jiné doložila zprávu , jméno FO, a zároveň navrhla její výslech. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp, zn. 22 Cdo 4418/2009, může mít vylíčení rozhodných skutečností původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě. To ovšem platí jen tehdy, jestliže žalobce v textu žaloby na takovou listinu výslovně odkáže. Soud prvního stupně tak pochybil, když neprovedl důkazy navržené žalobkyní a zároveň konstatoval, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení. Žalobkyně ani její právní zástupkyně nejsou odborníky v oboru, tudíž požádaly o stanovisko odborníka. Žalobkyně má za to, že soud nemůže bez dalšího rozhodnout o tom, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, aniž by provedl důkazy navržené z její strany. Soud prvního stupně postupoval v rozporu se zásadou ústnosti a přímosti, neboť se omezil na vyhodnocení písemného stanoviska žalobkyně, aniž by v souladu se zmíněnými zásadami navržené důkazy řádně provedl. Dále má žalobkyně za to, že by žalované neměla být přiznána v rámci náhrady nákladů řízení odměna za sepis vyjádření ze dne 15. 11. 2024, neboť žalovaný tím nereagoval na výzvu soudu prvního stupně a všechny tvrzené skutečnosti již mohl uvést ve svých dřívějších podáních, popř. ústně při jenom z ústních jednání. S ohledem na výše uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku 1 084 000 Kč a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.4. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil s tím, že navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Poukázal na to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když zejména neprokázala, že by jí škoda vůbec vznikla (a to ani její případnou výši) a už vůbec neprokázala příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem jakékoliv škody na její straně. Soud prvního stupně provedl všechny důkazy předložené žalobkyní a vyhodnotil je správně. Žalobkyni žádná škoda nevznikla, neboť ze strany žalovaného nedošlo k porušení jakýchkoliv povinností a projektová dokumentace byla vyhotovena v souladu se smlouvou o dílo ze dne 1. 10. 2019. Soud prvního stupně pak správně vyhodnotil otázku nedostatku aktivní legitimace k uplatnění nároku na straně žalobkyně. Z podání žalobkyně ze dne 14. 1. 2025 nevyplývají skutečnosti, k jejichž prokázání a doložení byla žalobkyně vyzvána soudem, když byla poučena o následcích neunesení důkazního břemene. Předmětné vyjádření žalobkyně je poměrně stručné, odkazuje se v něm zejména na zprávu , jméno FO, , velmi zhruba a odhadem určuje částku, o kterou žalobkyně bere žalobu částečně zpět. Současně není ani jasně určeno, z čeho se skládá částka 1 084 000 Kč, která měla zůstat předmětem řízení. Vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, nemá podle žalovaného potřebnou kvalitu a formu, jedná se o obecný rozbor, který není možno nijak ověřit. Není zřejmé, co tímto vyjádřením chtěla žalobkyně prokázat, takže výslech , jméno FO, nebylo třeba provádět. Ve zprávě se hovoří o tom, že již v roce 2021 si byla žalobkyně vědoma, že musí zpracovat projektovou dokumentaci na realizaci stavby, kterou také v roce 2022 zpracovala, resp. zpracovala dokumentaci změny stavby před dokončením. Žalobkyně tak věděla, že dle původní projektové dokumentace (zpracované žalovaným) nebylo možné postupovat v realizační fázi stavby. Žalobkyně nezdůvodnila, proč přesně v danou dobu muselo být a bylo zvoleno dražší řešení realizace, a z jakého důvodu se pro toto dražší řešení rozhodla. Retenční nádrž tvořila součást kanalizace dešťové, a proto náklady na její vybudování, stejně jako u nákladů na vybudování vlastní dešťové kanalizace ve výši 372 000 Kč a nákladů na vybudování čerpací stanice dešťové ve výši 695 000 Kč, zcela jistě v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti být nemohly. Smlouva o dílo pak obsahuje závazek žalovaného jako zhotovitele vypracovat projektovou dokumentaci pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení na komunikace a stavební sítě, dále územní rozhodnutí pro parcelizaci a typové domy, což ze strany žalovaného bylo splněno. Postup, kdy je projektová dokumentace zpracovávána pouze pro povolení stavebního záměru, je standardní, když jde o přípravu developerského projektu do určité části, která se následně prodá. Pokud se žalobkyně domnívala, že projektová dokumentace vykazuje vady, měla je bez zbytečného odkladu vytknout žalovanému a požadovat jejich nápravu (daná situace měla být řešena skrze úpravu vad).5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.6. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: Dne 1. 10. 2019 uzavřela společnost , právnická osoba, jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel písemnou smlouvu o dílo č. , adresa, . V této si mimo jiné vymezili „dílo“ jako poskytnutí technické a organizační pomoci pro projekt, zhotovení projektové dokumentace pro projekt a zajištění inženýringu projektu. Dílo obsahuje všechny práce a činnosti, které jsou nutné pro řádné a profesionální provedení díla dle této smlouvy. Součástí díla, za které náleží zhotoviteli sjednaná odměna, jsou plnění: dokumentace ke společnému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení na komunikace a inženýrské sítě, dokumentace pro územní rozhodnutí parcelizace a typové domy. Pod pojmem „projekt“ se ve smlouvě získání pravomocného společného územního rozhodnutí a stavebního povolení na komunikace a inženýrské sítě, získání pravomocného územního rozhodnutí na parcelizaci a typové domy dle předložených a objednatelem odsouhlasených architektonických návrhů. „Projektová dokumentace“ znamená jednotlivé stupně dokumenta