21 Co 15/2026-146 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl návrh žalobkyně, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 100 000 Kč od , datum, do zaplacení, s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného (výrok I.) a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovaným k rukám právního zástupce žalovaných náklady řízení ve výši 42 494 Kč (výrok II.).2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku je předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako franšízorem a žalovanou č. , hodnota, jako franšízantem byla dne , datum, uzavřena franšízová smlouva (dále jen „Franšízová smlouva“), u které žalovaný č. , hodnota, vystupoval jako ručitel a jejíž platnost uplynula , datum, . Na základě ustanovení článku III. odst. 3.1 smlouvy je franšízant mimo jiné povinen dodržovat zákaz konkurence spočívající v tom, že po dobu trvání smlouvy a 5 let po jejím ukončení nebude franšízant a osoba jemu blízká ve městě, kde jako franšízant provozoval fitness centrum pro ženy , Anonymizováno, podle smlouvy, vykonávat pro jiný subjekt nebo na vlastní účet činnost, která je předmětem jeho činnosti dle smlouvy nebo činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání franšízora. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve prospěch žalobkyně ve výši 100 000 Kč. Žalovaná porušila a nadále porušuje citovanou povinnost tím, že ve městě , adresa, provozuje fitness pro ženy, a to pod obchodní značkou „, adresa, “. Toto fitness centrum prokazatelně pokračuje v činnosti původního fitness centra pro ženy , Anonymizováno, , které rovněž provozovala žalovaná č. , hodnota, . Z webových stránek na doméně , Anonymizováno, , jejímž vlastníkem je žalovaná č. , hodnota, , je zřejmé, že fitness centrum , adresa, se nachází v původním místě pobočky , Anonymizováno, , tj. na adrese , adresa, , kde má žalovaná č. , hodnota, podle výpisu z živnostenského rejstříku zapsanou provozovnu fitness centra, jejímž odpovědným zástupcem je žalovaný č. , hodnota, . Na těchto webových stránkách se dokonce shodují i některé informace např. o nabízených službách, jež byly poskytovány žalovanou č. , hodnota, za trvání smlouvy pod franšízou , Anonymizováno, , a v provozovně fitness jsou zjevně i nadále využívány materiály, speciální cvičební stroje a jiné vybavení franšízy , Anonymizováno, , jak mj. dokládá také notářský zápis sepsaný dne , datum, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Přímá návaznost na činnost původní pobočky franšízy , Anonymizováno, je dále patrná i z profilu fitness centra , adresa, na sociální síti , Anonymizováno, využívaného pro propagaci, reklamu a sdílení novinek se členy i veřejností. , adresa, totiž zjevně používá původní profil , Anonymizováno, , který byl pouze přejmenován a pokračuje dále ve fungování pod novým označením , adresa, . Tento profil stále obsahuje původní, dříve zveřejněné příspěvky pod franšízou , Anonymizováno, .3. Soud I. stupně žalobě vyhověl platebním rozkazem, proti němuž žalovaní podali včas odpor, současně vznesli námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v , adresa, . Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, vyslovil Okresní soud v , adresa, svou místní nepříslušnost a současně rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v , Anonymizováno, . Žalovaní podali proti tomuto usnesení odvolání. Usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo citované rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, potvrzeno.4. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. V odůvodnění odporu žalovaní zejména namítali, že uplatněný nárok není požadován po právu z důvodu neplatnosti ujednání o konkurenční doložce. Neplatnost spočívá především v nevyváženosti ujednání o konkurenční doložce, neboť podle předmětné smlouvy sjednaná konkurenční doložka je zcela jednostranná a široce vymezená, naopak povinnostem žalované č. , hodnota, neodpovídá jakákoli povinnost žalobkyně, není tedy sjednána žádná kompenzace či jakékoliv jiné protiplnění. Naopak konkurenční doložka zakazuje jak činnost podle této smlouvy, tak i činnost soutěžní povahy k této činnosti, a to nejenom žalované 1, ale i osobám blízkým žalované 1, a to jak na vlastní účet, tak i pro jinou osobu, to vše na 5 let od ukončení smluvního vztahu. Sjednaná konkurenční doložka je proto hrubě nevyvážená, rozporná s dobrými mravy i se zásadami poctivého obchodního styku. Žalovaní současně poukázali na to, že platnost či neplatnost smlouvy je nutno posuzovat ve vztahu k tehdy platnému obchodnímu zákoníku, v této souvislosti žalovaní odkázali na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (zejména rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). V této souvislosti žalovaní zdůraznili, že provozování fitness je po dobu více než 10 let jediným zdrojem obživy žalovaného 2 a jeho manželky a jedinou činností žalované 1. Dalším důvodem neplatnosti je nepřiměřená doba trvání konkurenční doložky. Jelikož konkurenční doložka nebyla samostatně v tehdy platném obchodním zákoníku ani v občanském zákoníku upravena, lze využít postup analogie legis, kdy obsahově nejbližším ustanovením v tehdy platném obchodním zákoníku byl , Anonymizováno, , který se věnoval konkurenčním doložkám ve smlouvách o obchodním zastoupení. Dle odst. 1 tohoto ustanovení bylo možno sjednat konkurenční doložku nejdéle na dobu 2 let, podle odst. 2 byla konkurenční doložka uzavřená v rozporu s tímto ustanovením neplatná.5. Soud I. stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami a účastnickou výpovědí žalovaného 2, který je jedním ze dvou jednatelů žalované 1, vzal za prokázané že mezi žalobkyní a žalovanou 1 byla dne , datum, uzavřena franšízová smlouva, žalovaný 2 ke smlouvě přistoupil jako ručitel se závazkem uspokojit případné nezaplacené splatné závazky žalované 1 vůči žalobkyni až do výše 250 000 Kč. Žalovaná 1 se ve smlouvě zavázala dodržovat zákaz konkurence po dobu trvání 5 let po skončení smlouvy, specifikovaný v čl. III odst. 3.1 smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že franšízová smlouva zanikla uplynutím doby 10 let, na kterou byla sjednána, a žalovaná 1 po skončení předmětné smlouvy provozuje ve stejné provozovně fitness centrum pro ženy pod označením , adresa, . Žalobkyně v návaznosti na tuto skutečnost vyzvala žalovanou 1 k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, .6. Soud I. stupně ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů platných do , datum, , neboť předmětná smlouva byla uzavřena dne , datum, . Dle § 269 odst. 2 věta první zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, lze uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Smlouva o franšízingu nebyla (a nadále není) upravena v našem právním řádu jako samostatný smluvní typ, soud ji proto hodnotil jako smlouvu nepojmenovanou, řídící se režimem tehdy platného obchodního zákoníku.7. S ohledem na obranu žalovaných se soud I. stupně zabýval především posouzením platnosti ujednání o konkurenční doložce z hlediska vyváženosti a přiměřenosti smluvních ujednání ve vztahu k oběma stranám.8. Poté odkázal na § 544 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a dále na , Anonymizováno, a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.9. Soud I. stupně dospěl k závěru, že konkurenční doložka je vymezená velmi široce a po skončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1 v podstatě zakazuje žalované 1 jakoukoli činnost v daném oboru, tedy provozování fitness centra pro ženy, současně jí však za to neposkytuje žádnou kompenzaci, ať už finanční či ve formě odkoupení zařízení provozovny, které plně hradila žalovaná 1, kdy žalobkyně se na vstupních nákladech na zřízení a vybavení franšízové jednotky nijak nepodílela. Pokud jde o dobu trvání zákazu konkurence, lze pro srovnání vycházet z obsahově podobné úpravy konkurenční doložky ve vztahu ke smlouvě o obchodním zastoupení v tehdy platném obchodním zákoníku, s jejímž zněním se úprava ve franšízové smlouvě do značné míry shoduje. Doba 5 let sjednaná ve franšízové smlouvě se tak soudu I. stupně jeví jako zjevně nepřiměřená. Dodržení ujednání vyplývajících z konkurenční doložky by pro žalovanou bylo v podstatě likvidační, neboť by nemohla pokračovat ve svém oboru podnikání po nepřiměřeně dlouhou dobu, aniž by jí toto rozsáhlé omezení bylo jakkoli kompenzováno. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že ujednání o konkurenční doložce v čl. III odst. 3.1 předmětné franšízové smlouvy je absolutně neplatné podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a proto žalobkyni nelze přiznat smluvní pokutu vycházející z porušení neplatně sjednané konkurenční doložky. S ohledem na shora uvedené skut