18 CO 106/2021-223 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným usnesením prvoinstanční soud zamítl žalobu, jíž mělo být žalované uloženo, aby se od doručení tohoto usnesení zdržela rušení držby žalobce spočívající v zásahu do části místnosti [číslo] v držení žalobce, která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ je nedílnou součástí tohoto výroku (výrok I). Zamítl také žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo, aby se od doručení tohoto usnesení zdržela rušení držby žalobce spočívající v zásahu do části místnosti [číslo] v držení žalobce jako spoluvlastníka společné části budovy [adresa], [katastrální uzemí], která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ je nedílnou součástí tohoto výroku (výrok II). Dále zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení uvedla v předešlý stav držbu žalobce, tj. aby odstranila neoprávněný zásah žalované vzniklý v podobě odstranění vstupních dveří do části místnosti [číslo] vybudování příčky v části místnosti [číslo] v držení žalobce, která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ je nedílnou součástí tohoto výroku (výrok III). Zamítl dále žalobu, jíž se žalobce domáhá, aby žalované bylo uloženo, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení uvedla v předešlý stav držbu žalobce, tj. aby odstranila neoprávněný zásah žalované vzniklý v podobě vybudování dveří do části místnosti [číslo] v držení žalobce jako spoluvlastníka společné části budovy [adresa], [katastrální uzemí], která je v půdorysu„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ budovy [adresa], [katastrální uzemí] (jež je součástí pozemku parc. č. St. [číslo], [katastrální uzemí]), vyznačena žlutou barvou, přičemž půdorys„ [anonymizována tři slova], skutečné provedení stavby – PŮDORYS 1. PATRO“ je nedílnou součástí tohoto výroku (výrok IV). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce prokázal, že je držitelem práva přístupu do své místnosti přes prostory, které žalovaná stavebně oddělila od společných prostor. V rámci posouzení charakteru rušení držby pak dospěl k závěru, že ze strany žalované se nejedná o svémocné rušení držby. Rušením držby je omezení držitele ve výkonu drženého práva, přičemž svémocným je takové rušení, které je právem nedovolené. V tomto směru prvoinstanční soud zjistil, že žalovaná stavebními úpravami realizovala své vlastnické právo, kdy pouze v souladu s Prohlášením vlastníka ze dne 9. 9. 2016 provedla úpravy tak, aby ohraničila svoji bytovou jednotku. Současný stav proto odpovídá realitě, zcela odpovídá vůli předchozího vlastníka vtělené do Prohlášení a bytová jednotka [číslo] je tak nyní stavebně-technicky uzpůsobena k samostatnému užívání a především bydlení tak, aby vlastníci nebo jiní uživatele nebyli rušeni, např. právě žalobcem, který by přes sousední jednotku přecházel do své místnosti, což je stav pochopitelně zcela nežádoucí. Pakliže tedy žalovaná realizovala své vlastnické právo, kdy provedla stavební úpravy, s nimiž byl předen srozuměn i žalobce, pak nelze na takový zásah nahlížet jako na svémocné, a tedy nedovolené rušení žalobcovy držby. K včasnosti podání žaloby soud zjistil, že stavební práce byly žalovanou provedeny v rozmezí od 13. 11. 2020 do 27. 11. 2020, přičemž žaloba byla podána u soudu dne 10. 12. 2020. Lze tedy dovodit, že lhůta šesti týdnů upravená ustanovením § 1008 odst. 1 občanského zákoníku byla minimálně zachována. Dle názoru soudu prvního stupně nebylo možné žalobě vyhovět a byla proto v celém rozsahu zamítnuta. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn ustanovením § 150 o. s. ř., když důvody hodné zvláštního zřetele soud shledal v samotném charakteru řízení, kdy se nejedná o meritorní sporné řízení, ale má charakter řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí prozatímního charakteru. Současně soud zjistil, že skutečně došlo k zásahu do žalobcovy držby, žalobci bylo zamezeno vstupovat do jedné ze svých místností a podání návrhu tak lze mít za ospravedlnitelné. Současné však soud shledal, že tento zásah nebyl svémocným a žaloba tak nebyla shledána důvodnou. Proto je namístě, aby si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého. 2. Proti tomuto usnesení podali odvolání žalobce i žalovaná. Žalobce ve svém odvolání namítl, že soud prvního stupně vyhodnotil důkazy nesprávně a s jeho závěry nesouhlasí. Jednotka [číslo] se fakticky skládá ze dvou oddělených místností, přičemž každá z těchto místností má samostatné sociální zařízení a samostatný vchod. Místnosti nejsou vzájemně propojeny, jelikož je mezi nimi nosná stěna. Každá z místností je tedy užívána samostatně. Prohlášení vlastníka ze dne 9. 9. 2016 je v mnoha ohledech chybné, nepřesné a neodpovídá skutečnosti. Žalobci byl dne 25. 11. 2020 doručen dopis od žalované, datovaný ke dni 13. 11. 2020, ve kterém žalovaná žalobci uvádí, že údajně neoprávněně užívá vstup do místnosti č. 127 z chodby č. 136. Již dne 27. 11. 2020 zasílá žalobce reakci, ve které upozorňuje žalovanou, že vymezení jednotek dle Prohlášení vlastníka odpovídá tomu, že žalobce je oprávněn předmětný vstup užívat. Tato výzva byla žalované doručena dne 27. 11. 2020 v 15. 20 hod. Dne 2. 12. 2020 byl právnímu zástupci žalobce doručen dopis právního zástupce žalované, v němž uvedl, že již avizované stavební úpravy provedl. Jednání žalované s přihlédnutím ke všem skutečnostem nelze považovat za právem dovolené tak, jak to učinil soud prvního stupně. Ten dovodil, že žalobce je oprávněným držitelem práva. Za takové situace nemůže žalovaná zcela svévolně zasahovat do oprávněné držby žalobce. Žalobce na zaslanou výzvu reagoval bezprostředně po jejím doručení, nicméně žalovaná již zdemolovala část jednotky [číslo] ve vlastnictví, a hlavně v držbě žalobce. Takové jednání žalované je zcela nepřípustné. Žalobce nemá přístup do části své jednotky, tj. místnosti č. 127 a místnosti č. 126. Jediný vstup byl žalovanou úmyslně zastavěn, i přesto, že vymezení jednotek je mezi účastníky sporné. Žalobce nebyl nikým informován o tom, že by Prohlášení vlastníka mělo reflektovat budoucí stav a že by měl realizovat jakékoliv stavební úpravy. Prohlášení vlastníka musí reflektovat stav ke dni jeho vyhotovení, tj. ke dni 9. 9. 2016, není možné stav vymezovat do budoucna. Žalobce pořizoval jednotku záměrně se dvěma pokoji s odděleným vchodem. Navrhl, aby odvolací soud opakovaně provedl listinné důkazy a napadené usnesení změnil tak, že žalobě vyhoví a uloží žalované povinnost k náhradě nákladů řízení. 3. Odvolání žalované směřovalo pouze do výroku V usnesení, týkající se nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované. Uvedla, že za důvod hodný zvláštního zřetele není možné považovat to, že napadené rozhodnutí má prozatímní charakter. Žalobce už před podáním žaloby musel být srozuměn s tím, že žaloba není oprávněná a bude zamítnuta, a přesto žalobu podal a způsobil tak žalované náklady řízení. Nemůže být pochyb o tom, že za těchto okolností by bylo zcela nespravedlivé, aby tyto náklady, které způsobil výlučně žalobce svým neuváženým podáním žaloby, nesla žalovaná. Za důvod hodný zvláštního zřetele není možné považovat ani to, že k zásahu do držby žalobce skutečně došlo. Je nemyslitelné považovat za důvod hodný zvláštního zřetele pouze skutečnost, že byla prokázána existence držby a zásahu do ní, když bylo zároveň prokázáno, že tento zásah byl právem dovolený. Žalovaná proto nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že podání žaloby lze mít za ospravedlnitelné. Podání žaloby je ospravedlnitelné pouze tehdy, pokud je dán nárok žalobce. Z napadeného usnesení však vyplývá, že nárok žalobce dán není a žalobce to navíc již před podáním žaloby měl a mohl vědět. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený výrok o nákladech řízení změnil tak, že žalobci uloží povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 9 549 Kč k rukám jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení a uloží mu i povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení. 4. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že z Prohlášení vlastníka, a to jak z textové i jeho grafické části, jednoznačně vyplývá, jak měly být jednotlivé jednotky vymezeny a je zcela zřejmé, že stav v Prohlášení vlastníka nezachycoval sk