64 CO 45/2022 — Krajský soud v Plzni

1. Označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že rodinný dům [adresa] v obci [obec], který je v katastru nemovitostí zapsán jako součást pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], a který je zakreslen geometrem Ing. [jméno] [příjmení] v geometrickém plánu č. 11/ 2018 ze dne 1. 2. 2018, se zcela nachází na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], je součástí výlučně pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] a neleží na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] ani na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a na určení, že přístavba přístřešku zakreslená geometrem Ing. [příjmení] v témže geometrickém plánu, ve kterém je ohraničená body č. 1819, č. 109-203 a č. 13, se zcela nachází na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] a neleží na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] ani na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], eventuálně, že zastavěná plocha přístavbou přístřešku zakreslená soudem určeným geometrem, je přestavek na části pozemku parc. č. st. [anonymizováno] anebo na části pozemku parc. [číslo] oba v k. ú. [obec], dle ust. § 1087 občanského zákoníku a tento přestavek se přikazuje do vlastnictví žalobce s tím, že se současně žalobci ukládá zaplatit žalovaným cenu obvyklou, jejíž výše se ponechává na rozhodnutí soudu (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 27 854 Kč (výrok II). V případě návrhu na určení toho, že rodinný dům [adresa] [obec] tak, jak je zapsán v příslušném katastru nemovitostí, se nachází výlučně na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] soud došel k závěru, že na straně žalobce neexistuje naléhavý právní zájem na takovém určení. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná a vyplývá i ze stavu zápisu v katastru nemovitostí. Ohledně určení, zda přístavba k rodinnému domu [adresa] [obec] zasahuje na pozemky žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] a č. parc. [číslo] má za to, že pro vydání rozhodnutí ve správních řízeních vedených u MěÚ v [obec] je směrodatné, zda se přístavba rodinného domu, jejíž výstavba má být dodatečně povolena, nachází výlučně na pozemku žalobce či zda tato zasahuje i na pozemky žalovaných. Proto je naléhavý právní zájem na podání žaloby dán. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] má pak soud za prokázané, že předmětná přístavba zasahuje i na pozemky žalovaných č. parc. st. [anonymizováno] a č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] a žalobu i v této části primárního petitu zamítl. Soud se s ohledem na formulaci žalobního petitu nezabýval tím, zda části pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a č.parc. [číslo] v k.ú. [obec] nebyly ze strany žalobce vydrženy, když i v případě jejich vydržení by se stále jednalo o pozemky zapsané v příslušném katastru nemovitostí pod parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] žalobě by tak i v případě vydržení těchto pozemků nebylo možné vyhovět. Co se týče eventuální části petitu, dle § 1087 o. z. soud není oprávněn přikázat část pozemku zastavěného přestavkem do vlastnictví stavitele. Dle tohoto ustanovení se část pozemku zastavěná přestavkem stává vlastnictvím stavitele automaticky jejím zastavěním a to za předpokladu, že stavitel stavěl stavbu, jejíž součástí je přestavek, v dobré víře a zároveň jsou splněny další podmínky uvedené v § 1087 o. z. Soud v takovém případě může vydat pouze deklaratorní rozhodnutí o určení vlastnictví k části pozemku. Návrhem na zahájení řízení o dodatečném povolení stavby je dostatečně prokázané, že přístavba k rodinnému domu [adresa] byla stavěna bez stavebního povolení. Z námitek žalovaných podávaných v rámci správního řízení má soud za prokázané, že s výstavbou přístavby žalované nikdy nevyslovily souhlas. Tyto rovněž nedaly souhlas k tomu, aby část přístavby zasahovala na jejich pozemky. Žalobce při výstavbě přístavby k rodinnému domu [adresa] [obec] nebyl v dobré víře, že postupuje v souladu se zákonem. Tento musel vědět, že staví nemovitost bez stavebního povolení a nemohl být ani v dobré víře o tom, že staví nemovitost na vlastním pozemku, když při geodetickém zaměření by muselo vyjít najevo, že stavba probíhá i na pozemcích ve vlastnictví žalovaných. 2. Označeným usnesením soud žalobci uložil zaplatit na účet České republiky náhradu nákladů vzniklých v řízení státu ve výši 5 587 Kč, což odůvodnil tím, že na návrh žalobce soud provedl důkaz znaleckým posudkem, za který bylo znalci přiznáno znalečné ve výši 18 587 Kč. Ve výši 13 000 Kč byly tyto náklady státu uhrazeny ze žalobcem složené zálohy, zbylou část soud uložil žalobci doplatit. 3. Proti tomuto rozsudku i proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. Úvaha soudu prvního stupně o nedostatku naléhavého právního zájmu je chybná. [stát. instituce] výzvou ze dne 7. 11. 2019 vyzval žalobce a žalovanou č. 1, aby podali u soudu žalobu o určení vlastnického práva ke sporné části pozemků st. [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] a p. [číslo]. Tato výzva je stavebním úřadem trochu nešťastně formulována, neboť samotné vlastnické právo k jednotlivým pozemkům není zpochybňováno. Zpochybňované a sporné je faktické umístění hranice mezi přístavkem a garáží a pozemky žalovaných, tj. je sporné, zda se přístavek a garáž nachází výlučně na pozemku žalobce, tj. na pozemku p. č. st. [anonymizováno], nebo zda přesahuje do pozemku žalovaných, tj. st. [parcelní číslo] a p. [číslo]. V dané věci existovaly dva rozdílné geometrické plány, a to geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 1. 2. 2018, dle kterého se budova včetně přístavby zcela nachází na st. p. [číslo] geometrický plán geodeta Ing. [jméno] [příjmení] ze srpna 2019, z něhož vyplývá, že nová přístavba přístřešku a garáže žalobce je postavena i na pozemcích žalovaných st. [parcelní číslo] a p. [číslo]. Z toho je patrné, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem dán. Rozhrada, která se dnes již částečně rozpadá, byla mezi sousedy minimálně padesát let a„ žalobce namítal u pozemku před rozhradou, tedy na pozemku, na kterém stojí stavba žalobce, že došlo k mimořádnému vydržení dle § 1095 o.z. K tomuto navrhl svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož soud nevyslechl. Tím, že se mimořádným vydržením odmítl zabývat, což je další pochybení soudu prvního stupně.“ Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil. 4. Žalované navrhly potvrzení přezkoumávaných rozhodnutí. Tvrzení žalobce považují za lichá a nepravdivá. Již před podáním žaloby si nechaly zpracovat geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení], který tvrzení žalovaných prokazuje. Nalézací soud správně v řízení ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Závěry jeho posudku potvrzují, že vzdálenost rohu zaměřené přístavy k rodinnému domu [adresa] od vlastnické hranice evidované v katastru nemovitostí, přesahuje o 0,72 m na pozemek parc. [číslo] že přístavba k rodinnému domu provedená nad rámec původního domu tak, jak je tento dosud zapsán v katastru nemovitostí, zasahuje i na pozemky ve vlastnictví žalovaných. Žalobce v řízení ani netvrdil, že by byla dána jeho dobrá víra. Proto nemůže jít o přestavek. Poukazují na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 455/03 a zdůrazňují zásadu předvídanou v ust. § 6 odst. 2 občanského zákoníku (o.z.), podle které nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Obrana žalobce vydržením podle § 1095 o. z. je také lichá, neboť není splněna minimální délka vydržecí doby. Žalobce část pozemku užívá až od roku 2015, kdy došlo k přístavbě k rodinnému domu. Institut mimořádného vydržení předpokládá (vydržecí) dobu 20 let. 5. Odvolací soud přezkoumal napadená rozhodnutí podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. Odvolání nejsou důvodná. 6. V přezkoumávané věci se žalobce, který v průběhu řízení nabyl od svého předchůdce pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] (název katastrálního území již dále nebude pro větší přehlednost textu uváděn), jehož součástí je i stavba rodinného domu [adresa] (dále jen rodinný dům), domáhá výše uvedených učení toho, na kterých pozemcích se stavba domu nalézá a pokud přesahuje na pozemky žalovaných, požaduje in eventum přikázání zastavěných částí stavbou dotčených pozemků do svého vlastnictví za náhradu. Tvrdí, že v roce 2018 podal k [stát. instituce] (stavební úřad) žádost o povolení stavby, kterou byly stavební úpravy rodinného domu – přístavba přístřešku a změna garáže. Změny obvodu domu si nechal zakreslit geometrem Ing. [příjmení] a tvrdí, že se celá stavba nachází podle jím vypracovaného geometrického plánu uvnitř hranic jeho pozemku č. st. [anonymizováno]. Žalované toto zpochybnily, samy zadaly geometrické zaměření Ing. [příjmení], dle kterého stavba žalobce přesahuje na pozemky žalovaných č. st. [anonymizováno] a [číslo] [ulice] úřad řízení přerušil a žalobce jím byl vyzván k podání žaloby na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům, čímž je dán naléhavý právní zájem žalobce ve smyslu