13 CO 318/2023-205 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 25 247 Kč s příslušenstvím a zaplacení částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok I), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 46 788,61 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a o státem zálohovaných nákladech řízení rozhodl tak, že žalobce je povinen k jejich náhradě s tím, že jejich výše a splatnost bude specifikována v samostatném usnesení (výrok III). 2. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 247 Kč s příslušenstvím představující doplatek ceny díla, které žalobce pro žalovaného na základě jeho objednávky ze dne 4. 10. 2019 provedl, a spočívající v dodání a montáži krbové vložky [anonymizováno] 16 BS včetně vložkování komína za předem smluvenou cenu 50 493 Kč s tím, že žalovaným mu dne 4. 10. 2019 bylo uhrazeno pouze 50 % sjednané ceny, tedy 25 247 Kč, a zbývající částka, kterou žalobce žalovanému vyfakturoval fakturou splatnou 6. 12. 2019, ve výši 25 247 Kč nebyla žalovaným i přes upomínky uhrazena. 3. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, ale jejím obsahem byla kompletní montáž krbové vložky včetně obestavění a prací na komíně podle specifikace v protokolu změn a dodatků ze dne 4. 10. 2019 za celkovou částku 101 774 Kč, tedy dodávka celého díla na klíč, a žalovaný dne 4. 10. 2019 předal žalobci jako zálohu v hotovosti částku 75 000 Kč, zbývající částka měla být uhrazena po dokončení díla. Žalobce však celé dílo neprovedl, pro nedostatek času na straně žalobce dílo nedokončil, když neprovedl sjednanou montáž ocelových prvků ani obložení krbu a kompletní dodělání zakázky, a proto žalovaný nechal dílo v části neprovedené žalobcem provést společností [právnická osoba], za což jí uhradil částku 31 345 Kč. 4. V reakci na tvrzení žalovaného žalobce uvedl, že sjednaná zakázka mezi účastníky byla rozdělena na dva samostatné ústně uzavřené kontrakty. Jeden kontrakt byl – smlouva o dílo, jejíž předmětem byla obestavba komína za sjednanou cenu 44 592 Kč, která není předmětem uvedeného řízení, neboť sjednaná cena byla žalovaným uhrazena. Druhý kontrakt byl - dodávka krbových kamen, jejich montáž a vložkování komína za částku 50 493 Kč Předmětem žaloby je pak pouze nedoplatek v rozsahu jedné poloviny z ceny sjednané v souvislosti s druhým kontraktem. Dále žalobce doplnil tvrzení, že žalovaný dne 4. 10. 2019 zaplatil žalobci v hotovosti částku 69 839 Kč a nikoli žalovaným uváděnou částku 75 000 Kč. 5. Soud prvního stupně po provedeném důkazním řízení vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dne 4. 10. 2019 ústně pouze jediná smlouva o dílo, jejíž předmětem bylo sjednání komplexní dodávky na klíč, tedy dodávka a kompletní montáž krbové vložky včetně obestavění a prací na komíně podle specifikace uvedené v protokolu změn a dodatků ze dne 4. 10. 2019 a rozpočtu ze dne 3. 10. 2019 za celkovou částku 101 774 Kč, a že žalovaný jako zálohu na cenu díla předal žalobci v hotovosti nikoliv částku 69 839 Kč, ale částku 75 000 Kč, která koresponduje s dalšími důkazy, jakož i běžnou obchodní praxí. Dále vyšel soud prvního stupně z nesporných tvrzení účastníků, že žalobce provedl dílo pouze z části, a to nikoli z důvodu na straně žalovaného, a proto si nechal žalovaný zbývající část díla důvodně dokončit třetí osobou. Závazek žalobce spočívající v provedení sjednaného díla se tak stal nesplnitelným, zanikl pro dodatečnou nemožnost plnění, přičemž došlo k úplnému zániku závazku žalobce k provedení díla, neboť částečné plnění závazku nemělo pro žalovaného význam (odkaz na ust. § 2006 odst. 1 občanského zákoníku - dále jen o.z.), a proto vzájemná plnění účastníků do té doby poskytnutá bylo zapotřebí vypořádat dle zásad pro bezdůvodné obohacení s odkazem na ust. § 2999 o.z. Vzhledem k tomu, že část díla byla žalobcem provedena a žalovaný se tak plněním žalobce obohatil, neboť získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, by byl žalovaný povinen žalobci vydat peněžitou náhradu odpovídající obvyklé ceně prací provedených žalobcem, pokud by její výše přesahovala částku, kterou již žalovaný žalobci uhradil, a limitem výše bezdůvodného obohacení pak byla cena mezi účastníky sjednaná. Obvyklá cena prací, které žalobce skutečně provedl a materiálu, který dodal, byla stanovena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] ve znění jeho dodatku na částku 71 793 Kč a dle znalce celková cena za dílo v rozsahu, který si účastníci sjednali, ve výši 101 774 Kč, nepřesahovala cenu obvyklou. Vzhledem k tomu, že obvyklá cena provedených prací cenu sjednanou nepřesáhla, pak vycházel soud z obvyklé ceny žalobcem provedených prací zjištěných znaleckým posudkem, tedy z částky 71 793 Kč, na kterou by měl žalobce nárok jako peněžitou náhradu, a vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného, avšak vzhledem k tomu, že se žalobci od žalovaného dostalo plnění již ve výši 75 000 Kč, uplatněný nárok žalobce je nedůvodný a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalovaného ve věci a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem za úkony specifikované v odůvodnění napadeného rozsudku včetně náhrady cestovného a náhrady ztráty času. Výrok o povinnosti žalobce k úhradě státem zálohovaných nákladů ve výši stanovené následně samostatným usnesením odůvodnil soud prvního stupně odkazem na ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., a tedy neúspěch žalobce v řízení. 6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Jako odvolací důvody namítal postižení řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dále, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Vytýkal soudu prvního stupně především to, že rozhodnutí založil na znaleckém posudku, který dle žalobce je vadný, a že námitky vznášené žalobcem do znaleckého posudku nebyly v řízení odstraněny, a to ani zpracováním doplňku znaleckého posudku znalcem. Žalobce namítal, že s ohledem na zadání znaleckého úkolu znalci, kdy měl stanovit cenu prací provedených žalobcem v souvislosti s dodáním a montáží označené krbové vložky a jejím obestavěním izolační vestavbou s ohledem na skutečnost, že mezi účastníky byla cena za celé dílo sjednána na částku 101 774 Kč, tj. jaká část celkové ceny díla odpovídá částečnému plnění díla, které bylo žalobcem skutečně poskytnuto, kdy v řízení bylo nesporným, že žalobce pro žalovaného neprovedl montáž obkladů a kovových prvků, znalec v prvním znaleckém posudku stanovil cenu prací fakticky provedených žalobcem jako prostý rozdíl známých hodnot, tedy jako rozdíl mezi sjednanou cenou za celé dílo a cenou prací, které provedl žalovaný prostřednictvím třetí osoby – společností [právnická osoba] Znalec cenu prací provedených žalobcem tedy správně neurčil a ani ji nezkoumal. Dle žalobce pochybení znalce nebylo odstraněno ani doplňkem znaleckého posudku ani následným výslechem znalce, kdy dle odvolatele znalec při výpočtu ceny obvyklé skutečně provedených stavebních a montážních prací žalobcem dostatečně nevysvětlil, z jakých pramenů ve svém posudku čerpal, jakou metodiku použil a na základě jakých myšlenkových postupů ke svým závěrům dospěl, když znalec své závěry opřel o prosté tvrzení, že ověřil ceny materiálu a prací na základě cen materiálu na trhu, nabídky kamnářských firem a informací pracovníků kamnářských firem a jejich zkušeností a kdy doplnil výpočet pomocí položkového rozpočtu [anonymizováno] [právnická osoba] Dle žalobce se jedná o nepřezkoumatelný znalecký posudek s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 352/2008). Pokud znalec v rámci výslechu, kdy konkretizoval, z jakých zdrojů čerpal při určení ceny obvyklé předmětného díla, uvedl, že čerpal z internetových stránek dodavatelů dle vyhledávačů, kdy tyto informace jsou veřejné, dokázal však konkretizovat pouze stránku [webová adresa], kde měl nalézt odkazy na dodavatele zdících materiálů, kteří tam mají ceník s cenovou úrovní z roku 2018, který přepočetl na rok 2019, přičemž žalobce žádné ceníky odkazované znalcem na předmětné internetové stránce nedohledal. Dle žalobce tak není zřejmé, z jakých konkrétních porovnávaných zdrojů a cen znalec určil cenu obvyklou jednotlivých položek uvedenou ve výpočtu a jakým výpočtem k ceně jednotlivých položek dospěl. Dále pak namítal žalobce v odvolání, že znalec nemá ani formální kvalifikaci pro zpracování znaleckého posudku, neboť je znalcem pouze pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady (nemovitosti) a obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské, nikoliv však se specializací pro individuální topidla, kamna, krby, kachlová kamna, sporáky, pece a domovní komíny, komínové systémy a kominářství. Zopakoval námitky proti i doplněnému znaleckému posudku, že znalec v žádné z metod výpočtu nezohlednil cenu sjednanou, kdy vycházel z chybných podk