13 CO 50/2023-88 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 159 994,76 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 16. 11. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 54 817,13 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II). 2. Žalobce se domáhal po žalované, která byla dříve z titulu vlastnictví bytové jednotky [číslo] vymezené v budově bytového domu [adresa], postavené na pozemcích p. st. [anonymizováno] a [anonymizováno] v k. ú. [obec], členkou žalobce, náhrady škody v částce 159 994,76 Kč z důvodu porušení povinnosti žalovanou dle ust. § 1183 obč. zákoníku a stanov žalobce, když k opakovaným výzvám žalobce nezpřístupnila prostory lodžie náležející k bytové jednotce [číslo] k provedení prací (sanace, opravy a zateplení domu [obec a číslo], [anonymizováno]), o nichž bylo rozhodnuto nejvyšším orgánem žalobce – Shromážděním vlastníků, a to usnesením ze dne 26. 11. 2018. Během prací prováděných podle časového harmonogramu stavební firmou na základě smlouvy o dílo uzavřené žalobcem s uvedenou stavební firmou žalovaná a osoby s ní žijící, respektive osoby, jimž umožnila do bytové jednotky přístup, zabránily stavební společnosti ve výkonu prací jednak nevyklizením prostor lodžie, a jednak svojí fyzickou přítomností na ní a slovním a i fyzickým bráněním provedení prací. Z toho důvodu nemohla být v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo část domu, tj. lodžie u bytové jednotky žalované [číslo] zrekonstruována a zateplena a dokončovací práce musely být provedeny až s odstupem poté, kdy byly prostory lodžie zpřístupněny novým vlastníkem předmětné bytové jednotky, a žalobce za dodatečné dokončení rekonstrukce uhradil stavební firmě nad rámec rozpočtu dle smlouvy o dílo žalovanou částku. Soud prvního stupně z provedených důkazů (fotografie a videozáznamy prokazující, že v době, kdy stavební společnost rekonstruovala předmětný bytový dům, nebyla lodžie patřící k bytové jednotce [číslo] žalovanou i přes předchozí výzvy žalobce vyklizena a nebyla zpřístupněna, kdy podle videozáznamu bývalý manžel žalované a dcery žalované byli fyzicky přítomni na lodžii, bývalý manžel žalované slovně bránil pracovníkům firmy ve vstupu na lodžii z lešení), vzal za prokázáno, že žalovaná porušila svoji zákonnou povinnost dle § 1183 odst. 1 o. z. vyklidit a zpřístupnit lodžii, která jí plynula z řádně přijatého rozhodnutí žalobce, proto podle § 2910 o. z. je povinna nahradit žalobci škodu představující částku, kterou musel žalobce zaplatit stavební firmě z důvodu, že rekonstrukce musela být dodatečně dokončována. Za prokázanou měl soud příčinnou souvislost mezi porušením zákonné povinnosti žalovanou a vznikem škody, neboť bránění provedení rekonstrukčních a zateplovacích prací na lodžii žalované bylo příčinou dodatečně vzniklých nákladů žalobce, když bylo prokázáno, že bez dokončení zateplení a neprovedení tzv. kompletní obálky budovy by vznikala škoda další. Obranu žalované, že žalobce neměl přistoupit k provedení prací v době, kdy z podnětu žalované probíhalo soudní řízení o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, kterým bylo rozhodnuto o provedení předmětných prací, soud neshledal důvodnou se závěrem, že samotná žaloba na určení neplatnosti přijatého rozhodnutí o revitalizaci domu nezpůsobovala odkladný účinek na provedení schválených prací prováděných stavební společností v souladu se smlouvou o dílo uzavřenou žalobcem a prováděných stavební firmou ve sjednaném časovém harmonogramu a jinými - civilními prostředky uplatněnými v soudním řízení – nebyl postup žalobce zpochybněn. Důvodnou neshledal soud prvního stupně ani druhou námitku žalované uplatněnou v řízení, že sama rekonstrukčním pracím na lodžii nebránila, a pokud tak činil její bývalý manžel či dcery, bylo to pouze po krátkou dobu a stavební společnost mohla sanační práce udělat jindy. Odkázal na ust. § 2216 o. z., kdy žalovaná je odpovědná i za jednání osob, jímž umožní byt užívat a k námitce, že stavebním pracím mělo být třetími osobami bráněno jen po omezenou dobu, soud prvního stupně uvedl, že povinností žalované bylo byt zpřístupnit s odkazem na její zákonnou povinnost dle § 1183 odst. 1 o. z., což neučinila, a povinností stavební firmy vykonávající práce podle časového harmonogramu dle smlouvy o dílo, kdy k vyklizení a zpřístupnění lodžie byla žalovaná předem vyzvána a tuto povinnost nesplnila, nebylo opakovaně ověřovat, zda budou pracovníci stavební firmy na lodžii vpuštěni či nikoli. Z uvedených důvodů, tedy pro porušení zákonné povinnosti žalovanou, žalobě vyhověl, když výše škody byla listinami provedenými k důkazu (Dodatky č.1 a č. 2 ke smlouvě o dílo, faktury včetně rozpočtových položek) prokázána. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalobce ve věci, a přiznal mu náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení sestávající z odměny 7 500 Kč za 1 úkon právní služby, a to za 5 úkonů právní služby vykonaných zástupcem žalobce a specifikovaným v odůvodnění napadeného rozsudku, 5 režijních paušálů po 300 Kč ke každému z těchto úkonů, náhrady cestovného, náhrady za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu, rovněž dle specifikace provedené v odůvodnění rozsudku, celkem 54 817,13 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že soud prvního stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, když neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.), jako např. výslech svědka pana [příjmení], ohledně něhož dle žalované není pravda, že pan [příjmení] aktivně rekonstrukci nebránil, přesto rekonstrukce jeho lodžie byla provedena, dále prověření protokolů ze dvou výjezdů Policie ČR. Dále namítala, že nebyla zohledněna časová prodleva mezi podáním žaloby na neplatnost usnesení SVJ o revitalizaci, kdy soud v řízení sp. zn. [spisová značka] o žalobě rozhodl až po ukončení rekonstrukce, přičemž v řízení se řešila otázka vlastnictví lodžie. Konečně namítala, že žalobce v daném řízení nemá žádný důkaz o tom, že by žalovaná osobně fyzicky bránila stavební firmě v rekonstrukci. Uvedla, že není zodpovědná za to, že její bývalý manžel na balkóně slovně bránil pracovníkům v demontáži zábradlí a nesouhlasila s odkazem soudu na ust. § 2216 o. z., neboť žalovaná nebyla nájemcem, ale vlastníkem a má tedy právo chránit svůj majetek. Dále namítala, že žalobce měl a mohl lodžii v souladu s ust. § 159 o. z. kdykoliv vyklidit na náklady žalované, kdy s takovým postupem i počítala, a pokud tak žalobce nekonal, znamená to odpovědnost žalobce, nikoliv žalované. Dále se žalovaná v odvolání vymezila i proti závěru soudu, který rozhodoval o její žalobě na neplatnost usnesení žalobce, kde měl soud posuzovat vlastnictví či spoluvlastnictví lodžie ze stavebního hlediska a dle názoru žalované bylo soudem (v řízení sp. zn. [spisová značka]) rozhodnuto v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Dále pak v odvolání žalovaná uplatnila i námitku co do výše škody, k níž údajně mělo dojít, když stavební materiál měla stavební firma již nakoupený a mohlo se tak jednat pouze o převoz pěti polystyrénových desek, kyblíku lepidla, jedné role perlinky, což představuje maximálně jednu cestu malou dodávkou a náklady na postavení tří metrů lešení, kdy práce ani DPH se za půl roku dramaticky nijak nezvýšily. Konstatovala, že nikdy rekonstrukci nebránila, naopak to byla ona, kdo s návrhem na rekonstrukce domu přišel, nechtěla se pouze účastnit katastrofálně předražené akce, a proto uplatnila žalobu proti rozhodnutí společenství vlastníků. Dále v odvolání namítala, že v protokolu o jednání ze dne 14. 11. 2022 je uvedena spousta rozporuplných a lživých věcí, jimiž se následně soud při jednání 19. 12. 2022 nijak nezabýval, a dále, že pokud zástupce žalobce uváděl, že demontované zábradlí měla žalovaná sama umístit přes balkón a po nějaké době jej odnést do kontejneru, pak k tomu žalobce nemá žádné důkazy, naopak žalovaná disponuje důkazem, že zábradlí do kontejneru odnesl pracovník stavební firmy. Vytýkala soudu, že vycházel pouze z tvrzení právního zástupce žalobce, aniž by odstranil zásadní rozpory mezi jeho a jejím tvrzením. Navrhla proto zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Při odvolacím jednání pak obecný zmocněnec žalované, kterého si žalovaná zvolila pro zastupování její osoby v odvolacím řízení, doplnil odvolání žalované o popis okolností předcházejících uplatnění žaloby žalovanou na zneplatnění rozhodnutí žalobce, při němž bylo přijato usnesení o provedení zateplení a další rekonstrukce za uvedené ceny, popsal, že došlo i k zamlčení řádných úvěrových podmínek ze strany orgánů žalobce a žalovaná žalobu podala proto, aby se domohla pravdy a případně provedení rekonstrukce, kterou sama dří