10 Co 180/2022-1747 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh žalobce, kterým se domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním jako s oprávněnou osobou smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě, které má žalovaná jako převodce v příslušnosti hospodaření, a to pozemky v k. ú. , jméno FO, , obec , jméno FO, zapsané na LV č. , hodnota, pro , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , parc. č. , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., a v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, na LV č. , hodnota, pro , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , parc. č. , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., a , parc. č., , přičemž žalobce je držitelem restitučního nároku z rozhodnutí Pozemského úřadu Praha, č. j. PÚ 113/91/7 ze dne 25. 3. 2005, jehož výše byla stanovena na částku 7 986 000 Kč, a to na základě znaleckého posudku znaleckého ústavu PROSCON, s.r.o. č. 2320/196/2017 ze dne 27. 9. 2017, opatřeného znaleckou doložkou dle ust. § 127a o. s. ř. (výrok I.). Dále rozhodl, že mezi žalobcem, žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit státu – Okresnímu soudu v Klatovech na nákladech řízení částku 16 625 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalobce, který nepovažuje závěr soudu prvního stupně za věcně správný, neboť bylo v řízení, a to i v průběhu místního šetření prokázáno, že celá řada ze žalovaných náhradních pozemků je na žalobce výslovně převoditelných, neboť se zjevně jednalo o zemědělské pozemky, mnohdy i zemědělsky obhospodařované nebo obhospodařovatelné, které byly k převodu na žalobce vhodné a neexistovaly u nich žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by jejich převoditelnost na žalobce vylučovaly.3. Dle přesvědčení žalobce je pozemek parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, zjevně převoditelný, neboť neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by převoditelnost tohoto pozemku na žalobce vylučovaly nebo omezovaly. Znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, potvrzuje, že se jedná o trvalý travní porost, součást zemědělského půdního fondu, pozemek je veřejně přístupný, s přiřazeným BPEJ – bonitovanou půdně ekologickou jednotkou, je tedy zjevně zemědělsky využitelný. Pozemek je dle zmíněného znaleckého posudku zarostlý tzv. nálety, neboť žalovaná o tento pozemek řádně nepečuje a žalobce by se o tento pozemek řádně staral. Pokud jde o tvrzené kanalizace vedlejším účastníkem, tato skutečnost není důvodem nepřevedení pozemku do vlastnictví žalobce, a to v souladu se zněním ust. § 6 odst. 1 písm. b) bod č. 4 zákona č. 503/2012 Sb., kdy v případě kanalizace se přitom přímo jedná o stavbu technické infrastruktury (tedy nikoliv veřejně prospěšnou stavbu nebo stavbu dopravní infrastruktury). Pozemek parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, je rovněž na žalobce převoditelný, neboť neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by převoditelnost tohoto pozemku na žalobce vylučovaly nebo omezovaly. Zmíněný posudek , tituly před jménem, , jméno FO, potvrzuje, že se jedná o trvalý travní porost, součást zemědělského půdního fondu, znalec potvrdil, že není dotčen žádnou stavbou anebo zařízením a je veřejně přístupný, jak i vyplývá z provedeného místního šetření. Pozemek parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, je zemědělský, jedná se o trvalý travní porost a součást zemědělského původního fondu. Je současně dobře přístupný a není na něm umístěna žádná stavba ani zařízení (viz místní šetření a předložené znalecké posudky). Žalobce doložil, že na hospodaření s tímto pozemkem jsou pobírány zemědělské dotace za zemědělské obhospodařování tohoto pozemku. Žalobce nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně o nepřevoditelnosti tohoto pozemku z důvodu, že má obklopovat stavbu na pozemku st. parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, . Nemovitosti vedené na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , které vlastní soused , jméno FO, , tvoří uzavřený funkční celek s přístupem na sousední komunikaci na pozemku parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, (jedná se o st. parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, a , parc. č., a , parc. č., , vše v k. ú. , adresa, ). Ostatně i sousední pozemky vlastní třetí osoba , tituly před jménem, , jméno FO, , který je přímo sousedem , jméno FO, . Soud prvního stupně výslovně v odůvodnění rozsudku uvádí, že tento pozemek by bylo možné žalobci převést, pokud by část tohoto pozemku byla oddělena geometrickým plánem, o čemž nebyl žalobce soudem prvního stupně informován, neboť pokud by se tak stalo, žalobce by z opatrnosti nechal oddělovací geometrický plán u tohoto pozemku vypracovat. Převoditelnosti tohoto pozemku nebrání ani to, že by měl být územním plánem označen jako tzv. veřejná zeleň. K pozemkům parc. č. , parc. č., , , parc. č., , , parc. č., a , parc. č., v k. ú. , adresa, žalobce souhrnně uvedl, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že v případě pozemku parc. č. , parc. č., , , parc. č., a , parc. č., se jedná o zemědělské pozemky – trvalý trvaní porost/součást zemědělského půdního fondu, čemuž odpovídá i stav pozemků na místě (viz znalecké posudky a provedené místní šetření). Pozemek parc. č. , parc. č., , jak bylo výslovně i znalcem potvrzeno, se od ostatních shora uvedených pozemků v k. ú. , adresa, , které jsou trvalým travním porostem, neliší, ač je tento pozemek veden v katastru nemovitostí jakožto tzv. ostatní plocha. Převoditelnost těchto pozemků není vyloučena či omezena ani tím, že parc. č. , parc. č., , , parc. č., a , parc. č., přímo sousedí s parc. č. , parc. č., , kterou vlastní , tituly před jménem, , jméno FO, – „zdroj pitné vody“. Všechny uvedené parcely, jak vyplývá i z veřejně dostupných údajů v katastru nemovitostí, jsou dotčeny věcným břemenem vedení, a pokud znalec uvedl, že z parc. č. , parc. č., musí vést vodovod, pak tato skutečnost rovněž převoditelnost zažalovaných náhradních pozemků nevylučuje, neboť vodovod je veden pod zemí a pozemky dotčené tzv. vodovody jsou obdobně jako v případě kanalizace přímo na restituenty převoditelné. Navíc se jedná o stavbu umístěnou pod povrchem země, tj. tzv. liniovou stavbu, která ani není součástí pozemku, nýbrž samostatnou věcí v právním smyslu. Pokud žalovaná argumentuje ve vztahu k pozemku parc. č. , parc. č., stavbou vleku na něm se nacházející, pak zde žádný vlek vůbec není, ani na tomto pozemku žádný vlek nefunguje a není zde už vůbec žádné lyžařské centrum provozováno, jak bylo potvrzeno přímo na místním šetření. Žalobce rovněž doložil fotografie z místa pořízené zástupcem žalobce na místním šetření. Argumentace soudu prvního stupně je tak zcela v rozporu se skutkovými zjištěními provedenými v rámci místního šetření. Tento pozemek není ani součástí žádného funkčního celku. Ani vydané předběžné opatření, sp. zn. 5 C 241/2017, ze dne 14. 11. 2017, převodu tohoto pozemku nebrání, jak vyplývá z ustálené judikatury dovolacího soudu. Soudní řízení 5 C 241/2017 je navíc již dávno pravomocně ke dni 23. 2. 2018 skončeno, a tudíž ani není namístě uvažovat o tom, že předběžné opatření v něm vydané by mělo bránit převodu tohoto pozemku do vlastnictví žalobce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4423/2018, ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 686/2019, ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2416/2020 či ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2910/2020).4. Ani ohledně pozemku parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní důvody, které by jeho převoditelnost na žalobce vylučovaly či omezovaly. Jedná se o zemědělský pozemek, se kterým je zemědělsky nakládáno, a jsou pobírány zemědělské dotace za zemědělské obhospodařování tohoto pozemku. Tento pozemek je i podle platného územního plánu určen k zemědělské činnosti jakožto louky a pastviny a pro případ, že by byl v zimě dočasně využíván k lyžování, by mu jeho zemědělský charakter a způsobilost pro restituci neodnímalo (viz výkladové stanovisko Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 36/95). Tedy ani okolnost existence lyžařského sjezdovky na tomto pozemku nebrání převoditelnosti tohoto pozemku na žalobce a nezakládá překážku pro vydání náhradního pozemku. Samotné provozování lyžování navíc není činností ve veřejném zájmu a nevylučuje zemědělské využití pozemku mimo zimní období, tj. po podstatnou část roku.5. Ani k pozemku parc. č. , parc. č., v k. ú. , adresa, neexistují žádné zákonné ani jiné relevantní překážky. Jedná se o zemědělský pozemek – horskou louku, jak vyplynulo z provedeného místního šetření i ze znaleckých posudků. Je navíc i zjevně zemědělsky obhospodařovatelný a je s ním i zemědělsky nakládáno, jak vyplývá i ze skutečnosti o pobírání zemědělské dotace za hospodaření s tímto zemědělským pozemkem. Žalobce nesouhlasí s argumentem nalézac