30 Co 261/2024-220 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci napadeného rozsudku částku 39 515,94 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a výrokem II uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci napadeného rozsudku k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 23 547 Kč. Z odůvodnění se podává, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 50 931 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, a to z titulu nedoplatků vyúčtovaných služeb za roky 2017, 2018 a 2019 v celkové výši 6 908 Kč a dále z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku (dále jen „příspěvky“) za období od dubna 2018 do března 2021 v celkové výši 44 023 Kč. Při jednání konaném dne 6. 12. 2023 vzal žalobce žalobu co do částky 6 908 Kč zpět, okresní soud proto řízení v této části usnesením z téhož dne zastavil. Při jednání konaném dne 12. 4. 2024 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 4 507,06 Kč, okresní soud proto řízení v této části usnesením z téhož dne rovněž zastavil. Předmětem řízení zůstala částka 39 515,94 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Ohledně této částky bylo žalobě vyhověno, když okresní soud shledal, že příspěvky jsou vždy na každý rok řádně schvalovány v rámci rozpočtu, přičemž žalobce postupuje v souladu s právní úpravou (§ 1180 a § 1208 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a stanovami, a to i v případě, že nevyčerpané příspěvky jednotlivým vlastníkům nevrací, ale převádí je do dalšího období. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn ustanovením § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když podle okresního soudu byl žalobce „v podstatě úspěšný zcela“, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů řízení v celém rozsahu, s tím, že náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem a dále náklady na zastoupení advokátem (celkem 7 úkonů právní služby a 7 režijních paušálů).2. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolal žalovaný, který navrhuje jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta. V odvolání namítá, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný a okresní soud se nedostatečně vypořádal s námitkami žalovaného, zejména pokud jde o skutečnost, že shromáždění nikdy o výši příspěvku nehlasovalo a rozhodnutí o výši těchto příspěvků učiněné mimo shromáždění bylo přijato v rozporu se zákonem. Žalovaný se neztotožňuje se závěrem okresního soudu, že výši příspěvků není třeba samostatně schvalovat, jestliže tato je stanovena přijatým rozpočtem, neboť ne každý rozpočet obsahoval rovněž výši těchto příspěvků, což by v důsledku znamenalo, že záleží na libovůli žalobce, zda výši příspěvků na jednotlivé roky stanoví či nikoli. Zároveň by takový postup nutně vyžadoval vydávání nového předpisu každý rok, což se však neděje. Dále žalovaný okresnímu soudu vytýká, že z odůvodnění jeho rozsudku není zřejmý závěr ohledně povahy příspěvků, tedy zda podle okresního soudu jde o příspěvky, které se vyúčtovávají, nebo o příspěvky, které vyúčtování nepodléhají. Žalovaný přitom tvrdí, že jde o příspěvky podléhající vyúčtovaní, přičemž do jejich vyúčtování byl zahrnut i výnos z příjmu z pronájmu společných prostor, ačkoli jde o osobní příjem jednotlivých vlastníků, který by jim měl být vyplacený. Vyúčtování je tak podle žalovaného nesprávné. Konečně žalovaný namítá, že okresní soud se nijak nevypořádal s námitkou, že žalobce po žalovaném nesprávně požaduje příspěvky v nové výši za měsíc, ve kterém ještě nedošlo k jejich schválení.3. V průběhu odvolacího řízení, a to sice při jednání odvolacího soudu konaném dne 28. 11. 2024, žalobce i žalovaný shodně navrhli přerušení řízení. Řízení proto bylo dle § 110 za použití § 211 o. s. ř. usnesením odvolacího soudu č. j. 30 Co 261/2024 – 215 ze dne 28. 11. 2024 přerušeno. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne 9. 12. 2024.4. Podle § 111 odst. 1 o. s. ř. jestliže řízení je přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu. Podle § 111 odst. 4 o. s. ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. Soud může na návrh, jsou-li pro to závažné důvody, a i bez návrhu v případě, že to odůvodňují zájmy nezletilého dítěte, pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví.5. Protože žádný z účastníků nepodal do 1 roku od přerušení řízení návrh na pokračování v řízení, odvolací soud dle § 111 odst. 4 za použití § 211 o. s. ř. řízení zastavil a zároveň zrušil rozsudek okresního soudu (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 203/2007 ze dne 14. 4. 2010 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 49/2010).6. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Řízení bylo zastaveno z důvodu, že žádný z účastníků nepodal ve lhůtě 1 roku návrh na pokračování v řízení přerušeném na jejich návrh dle § 110 o. s. ř. Oba účastníci tím dali najevo, že nemají zájem v řízení pokračovat, a proto k zastavení řízení došlo bez (procesního) zavinění účastníků (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2278/20 ze dne 1. 9. 2020).