35 Co 55/2025-623 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud částečně vyhověl žalobě a nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem k uspokojení jeho nároku na náhradu za pozemky odňaté podle zákona č. 229/1991 Sb. „smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu“, a to pozemku „p. č. , Anonymizováno, o výměře 3778 m2 (dle geometrického plánu č. , č. účtu, ) pro rozdělení pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, “, pozemku „p. č. , Anonymizováno, o výměře 693 m2 (dle geometrického plánu č. , hodnota, ) pro rozdělení pozemkové parcely p. č. , hodnota, v obci a k. ú. , adresa, “, pozemku „p. č. , Anonymizováno, o výměře 1357 m2 (dle geometrického plánu č. , hodnota, ) pro rozdělení pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, “, pozemku „p. č. , Anonymizováno, o výměře 808 m2 (dle geometrického plánu č. , hodnota, ) pro rozdělení pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, “ a pozemku „p. č. , Anonymizováno, o výměře 42 m2 (dle geometrického plánu č. , hodnota, ) pro rozdělení pozemkové parcely p. č. , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, “.2. V odůvodnění okresní soud vysvětlil, že právním předchůdcům žalobce odňal stát způsobem uvedeným v § 6 zákona č. 229/1991 Sb. pozemky v katastrálním území , adresa, a katastrálním území , adresa, , z nichž značná část byla v době přechodu na stát určena k zastavění dle územně plánovací dokumentace. Okresní soud i s poukazem na výsledky jiných soudních řízení, v nichž byla řešena otázka charakteru odebraných pozemků a hodnoty daného restitučního nároku, a ve shodě s (nepravomocným) rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. 7 C 134/2022-1512, který řešil mezi týmiž účastníky zcela shodnou otázku, uzavírá, že je třeba v daném případě vycházet ze závěrů žalující stranou předloženého znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (dále též „, tituly před jménem, Herlaová“) Tato znalkyně se při posuzování charakteru odňatých pozemků opřela u pozemků přešlých na stát k , datum, o „Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu“ z roku 1930 a u pozemků přešlých na stát k 1. 12. 1965 o „Návrh směrného územního plánu hlavního města Prahy“ z roku 1964, přičemž podle jejího posudku (doplněného dodatkem č. 1) svědčí žalobci ve smyslu § 16 zákona č. 229/1991 Sb. za pozemky nevydané peněžitá náhrada ve výši 1 357 608 Kč(v cenách k 24. 6. 1991, dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.). Neobstojí dle okresního soudu ocenění odňatých pozemků, z něhož při uspokojování restitučního nároku žalobce vycházela (a ve své evidenci vedla) žalovaná ani ocenění provedené v žalovanou předloženém posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. 669/2020 ze dne , datum, (doplněném dodatkem z 5. 8. 2021) či posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, . (dále též jen „znalecká kancelář“) č. , č. účtu, ze dne 19. 7. 2023, kteréžto posudky uvedenou územně plánovací dokumentaci nereflektují a řadu odňatých pozemků klasifikují nesprávně (v rozporu s plány na jejich zastavění) jako pozemky zemědělské. Nedůvodné jsou dle okresního soudu námitky žalované, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nezohledňuje v odhadnuté ceně odňatých pozemků jejich polohu, svažitost či dostupnost inženýrských sítí a občanského vybavení a neprovádí úpravu ceny dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 182/1998 Sb. Podle okresního soudu znalkyně vysvětlila, při slyšení v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 134/2022 u Okresního soudu v Českém Krumlově, že pro srážky z ceny nebyly dány podmínky. Nadto, se podle okresního soudu srážek „za nepřipojitelnost pozemků k sítím, neexistující místní občanskou vybavenost, nedostupnost veřejné dopravy apod.“ nelze dovolávat „za situace, kdy byly státem odňaty velké půdní celky určené k rozvoji města Prahy, na nichž byla územně plánovací dokumentací určená výstavba jak objektů pro bydlení, ale i příslušné občanské vybavenosti, komunikací a sítí, přičemž s výstavbou nových částí Prahy a zahušťováním zástavby stávající se rozšiřovala i veřejná doprava (v dané lokalitě docházelo k prodlužování tramvajové trati a rozšíření stávající autobusové dopravy)“. Zatímco žalobce prokázal, že on a jeho právní předchůdci byly při uplatňování nároků na náhradu za odňaté a nevrácené pozemky aktivní a snažili se dosáhnout nápravy cestu účasti na veřejných nabídkách náhradních pozemků (v letech 2006 až 2012), v postupu žalované, spatřuje okresní soud projev „svévole a liknavosti“, neboť do současnosti žalovaná vychází při uspokojování nároků žalobce z nesprávné ceny odňatých pozemků, což samo o sobě znemožňuje, aby nárok žalobce uplatněný již v roce 1992 byl řádně uspokojen. Je tak ze strany žalobce oprávněně uplatněn požadavek na bezúplatný převod konkrétních (v žalobě označených) pozemků, který by byl proveden mimo ustanovením § 11a zákona č. 229/1991 Sb. předpokládanou veřejnou soutěž. Podává se pak v odůvodnění rozsudku (odst. 33) k jednotlivým pozemkům či částem pozemků odděleným geometrickými plány, které mají být dle pozitivního výroku rozsudku bezúplatně převedeny žalobci, že tyto jsou ve vlastnictví žalované a jejich převodu nebrání žádná ze zákonných překážek ani jiná okolnost a jejich hodnota (v cenách k 24. 6. 1991, dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.) činí celkem 269 796,20 Kč. Převodem pozemků tak ani při zohlednění hodnoty pozemků převáděných rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově nedojde k překročení restitučního nároku žalobce. S poukazem na úspěch žaloby v požadavku na převod pozemků, jejichž hodnota činila 269 796,20 Kč, dovodil okresní soud, že žalobce má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu všech nákladů řízení účelně vynaložených, počítaje v to i (mimosmluvní) odměnu zástupce žalobkyně za jednotlivé úkony právní služby počítanou z tarifní , Anonymizováno, , částka, . Přiznává tak okresní soud žalobkyni právo na náhradu celkem 270 329 Kč (výrok II).3. Proti rozsudku se včas odvolala žalovaná. V odvolání připomíná, že spor mezi účastníky veden je primárně o výši restitučního nároku žalobce. Zatímco žalobce dovozuje nárok ve výši 1 357 608 Kč (dle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve znění dodatku č. , hodnota, ), dle žalované jde maximálně o 336 895,53 Kč (dle posudku znalecké kanceláře , jméno FO, Thortnton Appraisal services a.s.). Dobrovolně přitom byly žalovanou převedeny náhradní pozemky v hodnotě 85 468,54 Kč a v řízení vedeném u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 7 C 134/2022 byly žalobci (nepravomocně) k náhradě převedeny pozemky v hodnotě „473 118,66 Kč“ (správně 557 551,21 Kč, jak plyne z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově č. j. 7 C 134/2022-1512 ze dne 1. 3. 2024 ve znění opravného usnesení téhož soudu z 14. 5. 2024). Podle žalované okresní soud pochybil, když přijal závěr posudku předkládaného žalobcem, neboť posudek znalecké kanceláře , jméno FO, Thortnton Appraisal services a.s. je založen na komplexnější a přesnější metodě ocenění. Minimálně měl být vyhotoven revizní znalecký posudek. Chybou okresního soudu je, že námitky žalované k ocenění odňatých pozemků jednotlivě nevypořádává, nýbrž pouze odkazuje na rozhodnutí vydaná v jiných řízení. Žalovaná přitom namítala a namítá, že (a) znalkyně při ocenění vycházela z toho, že odňaté pozemky jsou pozemky stavební, neboť dle směrného plánu hl. m. Prahy z roku 1964 byly vedeny jako plochy sportu a rekreace, přičemž se na nich nacházely fotbalové hřiště, ragbyové hřiště, tenisové kurty a dětské hřiště v parku. Přehlíží však, že jakékoliv doprovodné drobné stavby (například šatny) byly realizovány až po přechodu nevydaných pozemků na stát. Tak např. u pozemku „PK 4746“ v katastrálním území , adresa, bylo objasněno, že šatny u fotbalového hřiště na tomto pozemku vybudovány byly až v roce 1966, a to dle žalované jako „černá“ stavba Rovněž na pozemcích „, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a „, Anonymizováno, “ v katastrálním území , adresa, , nacházela se v době odnětí fotbalové, ragbyové hřiště tenisové kurty nebo dětské hřiště v parku. V rámci směrného plánu byly tyto pozemky určeny jako plocha sportu a rekreace, nejednalo se o pozemky zastavěné, nebo určené automaticky k zastavění. (b) Znalkyně dle žalované přehlíží, že na pozemku PK „, Anonymizováno, “ (správně , Anonymizováno, ) v katastrálním území , adresa, se v době odnětí nacházela pouze tzv. dočasná stavba, což nemění zemědělský charakter pozemku. (c) Znalkyně při oceňování nepřihlédla k důvodům pro snížení ceny odňatých pozemků uváděným v příloze č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Neobstojí vysvětlení znalkyně, že se srážky provádí pouze u pozemků určených k výstavbě rodinných domů, takové omezení vyhláška nestanoví. Srážky proto měly být uvažovány i v případě pozemků určených ke sportu a rekreaci. Pro tvrzení znalkyně, že „z dostupných podkladů nebyly shledány důvody pr