115 C 44/2021-80 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 23.2.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne 25.1.2021 je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 5. ledna 2015 pracovní poměr. Dne 18.11.2020 při inventuře skladu žalovaného došlo k pracovnímu úrazu žalobkyně, která byla následně v pracovní neschopnosti. Dne 28.12.2020 dala žalobkyně žalovanému výpověď z pracovního poměru s tím, že pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty 28.2.2021. Žalovaný se pokusil dopisem ze dne 25.1.2021 zrušit s žalobkyní okamžitě pracovní poměr s odůvodněním, že žalobkyně neoznámila žalovanému ukončení pracovní neschopnosti dne 18.1.2021 a s tím, že se žalobkyně od 19.1.2021 nedostavila do zaměstnání a svoji absenci neomluvila. Dále žalovaný vytýkal žalobkyni, že měla porušit povinnosti zaměstnance, uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného odkladu o překážce v práci, o předpokládané době jejího trvání a existenci této překážky v práci zaměstnavateli neprokázala. Tímto svým jednáním měla porušit pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a proto dal žalovaný žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen zákoník práce). 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, zastával názor, že žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, proto byl pracovní poměr ukončen řádně dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalobkyně bez omluvy zmeškala práci ve dnech 19.1 22.1.2021 a 25.1.2021, neoznámila neprodleně žalovanému, že po ukončení pracovní neschopnosti ke dni 18.1.2021 u ní byla vystavena od 19.1.2021 nová pracovní neschopnost, toto učinila až po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru dne 26.1.2021. Žalovaný namítal, že k vystavení eNeschopenky mohlo dojít zpětně až poté, kdy žalobkyně obdržela okamžité zrušení pracovního poměru. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům. 4. Z pracovní smlouvy a popisu pracovní funkce, mzdových výměrů soud zjistil, že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli dne 18.12.2014 pracovní smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovaného práci skladníka. Následně byla pracovní smlouva změněna tak, že žalobkyně byla zařazena na pracovní místo vedoucí úseku správy areálu s tím, že součástí jejích povinností zůstala práce skladníka. 5. Z lékařské zprávy Úrazové nemocnice v [obec] soud zjistil, že žalobkyně byla dne 18.11.2020 vyšetřena na traumatologickém oddělení poté, kdy se jí stal úraz v práci. Po vyšetření byl žalobkyni doporučen klidový režim, dostatek tekutin, vyhýbání se mentální námaze. Na bolest byla předepsána běžná dostupná analgetika. Z lékařské zprávy neurologie Šalé s.r.o. ze dne 19.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně byla v tomto zařízení vyšetřena, poté kdy utrpěla úraz v práci dne 18.11.2020. 6. Z informací o ukončení dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že ČSSZ sdělila žalovanému, že dočasná pracovní neschopnost vystavená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 18.11.2020 je ukončena 18.1.2021. Informace byla doručena prostřednictvím datové zprávy. Z doručenky z datové zprávy soud zjistil, že k doručení došlo dne 19.1.2021 v 7.22 hod. 7. Z e-mailu ze dne 13.1.2021 soud zjistil, že žalobkyně informovala praktického lékaře o vyšetřeních, která absolvovala a která má absolvovat. Z e-mailu ze dne 18.1.2021 soud zjistil, že praktický lékař sdělil žalobkyni, že po konzultaci s posudkovým lékařem ukončí pracovní neschopnost žalobkyně pro úrazovou diagnózu ke dni 18.1.2021 a od 19.1.2021 jí vystaví pracovní neschopnost na bolesti zad. Na uvedenou zprávu reagovala žalobkyně e-mailem ze dne 18.1.2021, ve kterém se dotazovala, zda jí bude vystavena běžná neschopenka nebo neschopenka související s pracovním úrazem, současně praktického lékaře informovala o plánované návštěvě odborného lékaře. Na dotaz žalobkyně odpověděl praktický lékař v e-mailu ze dne 19.1.2021, kdy uvedl, že úrazová diagnóza trvala řádově týdny, nyní navazuje neschopnost s diagnózou M545 (bolesti zad) k došetření, nebere se to jako nová neschopenka, ale pokračující. 8. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. 10289601-2101260001 vystavené dne 19.1.2021 soud zjistil, že ošetřující lékař [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystavil žalobkyni průkaz práce neschopného pojištěnce s tím, že žalobkyně byla neschopna práce od 19.1.2021. 9. Z informací o vzniku dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že ČSSZ sdělila žalovanému, že od 19.1.2021 vznikla dočasná pracovní neschopnost žalobkyně. Informace byla doručena žalovanému prostřednictvím datové schránky. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že zpráva byla doručena do datové schránky žalovaného dne 26.1.2021 v 10.56 hod. 10. Z e-mailu ze dne 26.1.2021 soud zjistil, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že pokračující pracovní neschopnost byla zaslána elektronicky. 11. Z listiny ze dne 30.11.2020 soud zjistil, že žalobkyně předala žalovanému příslušenství k vozidlu [anonymizováno] [číslo], a to knihu jízd, kreditní kartu na benzín Mol a klíče od auta. Z listiny ze dne 30.11.2020 soud zjistil, že žalobkyně vrátila žalovanému univerzální klíč od skladů a technických plynů. Z listiny ze dne 30.11.2020 soud zjistil, že pokladna obsahující hotovost ve výši 16.000 Kč ve správě žalobkyně byla předána do správy [jméno] [příjmení]. Z listiny ze dne 30.11.2020 soud zjistil, že žalobkyně vrátila žalovanému mobil zn. Samsung s platnou SIM kartou. 12. Z dopisu ze dne 1.12.2020 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni záznam o úrazu ze dne 30.11.2020. Ze záznamu o úrazu ze dne 30.11.2020 soud zjistil, že žalobkyně dne 18.11.2020 kolem 8.30 hod. utrpěla úraz při inventarizace drobného materiálu. Listina byla sepsána a podepsána svědky poradcem pro BOZP a členem představenstva. Z e-mailové komunikace ze dne 3.12.2020 a 17.12.2020 soud zjistil, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně odškodnění úrazu. Z listiny ze dne 8.12.2020 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že nemá námitek proti výplatě části odškodnění. Ze záznamu o odškodnění pracovního úrazu a listiny ze dne 11.12.2020 soud zjistil, že žalovaný odškodnil žalobkyni za pracovní úraz ve výši 40 % s tím, že 60 % činí odpovědnost žalobkyně za úraz. Tento záznam zaslal žalovaný žalobkyni k podpisu. Z listiny ze dne 21.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně žádala o přehodnocení postupu při odškodnění pracovního úrazu, nesouhlasila s výší svého zavinění. Z listiny ze dne 8.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně žádala žalovaného o zaslání záznamu o odškodnění pracovního úrazu ze dne 18.11.2020. Z listiny ze dne 25.1.2021 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni záznam o úrazu. Ze záznamu o úrazu – hlášení změn soud zjistil, že žalobkyně dne 18.11.2020 při inventarizace materiálu ve skladu utrpěla pracovní úraz. Dočasná pracovní neschopnost trvala od 18.11.2020 do 18.1.2021. Listinu vyhotovil člen představenstva žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. 13. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 28.12.2020, podacího lístku ze dne 28.12.2020 a doručenky ze dne 30.12.2020 soud zjistil, že žalobkyně dala žalovanému dne 28.12.2020 výpověď z pracovního poměru, kterou odeslala dne 28.12.2020 a žalovaný ji přijal 31.12.2020. Pracovní poměr měl skončit uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, tj. dnem 28.2.2021. 14. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 25.1.2021 soud zjistil, že žalovaný ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobkyní. Uvedené odůvodnil tím, že 18. 1. 2021 byla žalobkyni ukončena dosavadní pracovní neschopnost, tuto skutečnost žalobkyně do dne dání okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanému neoznámila, do zaměstnání se od 19.1.2021 nedostavila. Svou nepřítomnost žalobkyně dosud žádným způsobem neomluvila. Absence žalobkyně dosahuje 5 pracovních dnů, čímž došlo k porušení povinnosti zaměstnance podle zákoníku práce zákona č. 202/2017 o specifických zdravotních službách. Dále žalovaný vytýkal žalobkyni, že svým jednáním porušila § 206 odst. 1, 2 zákoníku práce, a to povinnost zaměstnance uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného průtahu o překážce v práci, o předpokládané době jejího trvání a existenci této překážky v práci zaměstnavateli prokázat. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo podepsáno [anonymizováno] [jméno] [příjmení], členem představenstva žalovaného. Z výzvy k vyzvednutí zásilky soud zjistil, že okamžité zrušení pracovního poměru, které doručoval žalovaný žalobkyni, převzal za žalobkyni dne 26.1.2021 manžel žalobkyně. 15. Z listiny ze dne 27.1.2021 a dodejky soud zjistil, že žalobkyně doručila žalovanému sdělení, že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru a ž