18 C 215/2021-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 14.5.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 87.475 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela dne 10.1.2017 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] když část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena ke dni 28.9.2018 ve prospěch společnosti [právnická osoba] Na žalobce byla tato pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11.12.2019, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Dle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 55.000 Kč na dobu určitou, žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli zpět úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 101.200 Kč, a to v šestnácti splátkách, poslední byla splatná ke dni 10.5.2018. Úvěr byl žalované poskytnut dne 10.1.2017. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, když původnímu věřiteli uhradila celkem částku 13.725 Kč. Žalovaná částka je tvořena z neuhrazené jistiny ve výši 55.000 Kč, úroku z úvěru ve výši 10.106,5 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 8.789 Kč, neuhrazeného inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 13.579,50 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl pouze vnitřní kritéria původního věřitele, a to maximální počet tří závazků u jiných věřitelů, žádné zahájené exekuční řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, vedení příjmů a výdajů, lustrace ISIR, Centrální evidenci exekucí a databází inkasních agentur, kdy žalovaná byla povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, na základě toho původní věřitel dospěl k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v tom směru, že nebyla schopna úhrady. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, kdy vycházel z listinných důkazů. 4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“ nebo„ původní věřitel“) jako úvěrující (věřitel) a žalovaná jako úvěrovaný (dlužník) uzavřeli smlouvu [číslo] o úvěru dne 10.1.2017 (dále jen„ předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 55.000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední šestnácté měsíční splátky, když strany se zde dohodly, že žalovaná vrátí kromě poskytnuté jistiny 55.000 Kč také celkové náklady spotřebitelského úvěru 46.200 Kč, celkem tedy částka 101.200 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil z předložené předmětné smlouvy o úvěru. Žalobce soudu dále doložil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dále předpis splátek obojí ze dne 10.1.2017. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 10.1.2017 se podává, že žalovaná předkládala občanský průkaz a řidičský průkaz při žádosti právnímu předchůdci žalobce, dále sdělila svého zaměstnavatele ([anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]) s pracovní pozicí manažer a pracovní smlouvou na dobu neurčitou s tím, že je rozvedená, počet výdělečných činných osob v domácnosti jedna, bydlení v bytě, majetek nemovitost včetně nadstandardního vybavení domácnosti, jako příjem uvedla 20.470 Kč, a to příjem celé domácnosti, kdy doklady k příjmům zde zatrhla výplatní pásky a pracovní smlouvu; pokud jde o průměrné měsíční výdaje, pak se zde uváděly výdaje za energie 2.000 Kč, stravování 3.500 Kč, ostatní výdaje 1.560 Kč, splátky úvěru nevypláceného tímto úvěrem 1.560 Kč, celkem tedy průměrné měsíční výdaje celé domácnosti 7.060 Kč, k tomu doklady, faktury a jiné. Z finanční analýzy týkající se žalované, se pak podává, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 12.410 Kč. Z čestného prohlášení žalované z 10.1.2017 vyplývá, že přispívá žalovaná svému bratrovi částkou 2.000 Kč na inkaso. Žalobce dále doložil dohodu o smluvní mzdě (platu žalované), ze které vyplývá, že žalovaná jako zaměstnanec má u [právnická osoba] mzdu 21.700 Kč za měsíc, tato dohoda je ze dne 1.7.2010. Z výplatního lístku za říjen 2016 se podává, že čistá mzda žalované činila 20.535 Kč u společnosti [právnická osoba] Dále žalobce předložil pracovní smlouvu žalované z 1.7.2010. Z čestného prohlášení žalované se podává, že nemovitost v Brně, [ulice a číslo] vlastní společně s bratrem, kde každý má vlastní domácnost. Z informace o pozemku p. [číslo] Brno, k.ú. [část obce] se podává, že rodinný dům [adresa], ulice [ulice a číslo] je ve vlastnictví z id. [číslo] [jméno] [příjmení], z id. [číslo] [jméno] [příjmení] a dále jako vlastník je zapsána žalovaná bez uvedení podílu. Z těchto dokladů tedy soud uzavřel, že žalovaná dokládala své měsíční příjmy v rozsahu cca 20.000 Kč čistého měsíčně, dále doložila nespecifikovaný podíl na nemovitosti, kterou obývá spolu s ostatními osobami. Výdaje však doloženy nebyly vůbec, pouze formou čestného prohlášení – příspěvek na inkaso 2.000 Kč, nadstandardní vybavení domácnosti nebylo doloženo ničím, stejně jako počet osob v domácnosti, když žalovaná má být rozvedená, avšak z informací o pozemku vyplývá ještě třetí vlastník ([jméno] [anonymizováno]), není tedy zřejmé o koho jde a zda rovněž bydlí se žalovanou. Žalobce soudu dále doložil oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne 6.2.2020, předžalobní výzvu ze dne 26.2.2020 spolu s podacím lístkem. Na splátkách úvěru uhradila částku 13.725 Kč, dále neuhradila ničeho. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne