249 C 5/2019-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 18.812,50 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], ostatní plocha, silnice, o výměře 86 m2, že na tomto pozemku se zčásti nachází ulice [ulice], z části pak veřejně přístupná komunikace, žalovaný tento pozemek užívá jako veřejné prostranství, pozemek je veřejně přístupný, to vše aniž by toto užívání žalovaný žalobci jakkoli kompenzoval. Tím žalovanému vzniká bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za období 1. 2. 2016 – 31. 12. 2018 v částce 18.812,50 Kč přípisem ze dne 9. 1. 2019, který byl žalovanému doručen, marně. Namítal-li žalovaný, že žalobci se protiplnění za užívání pozemku již dostalo tím, že k němu zřídil 32 věcných břemen chůze a jízdy za úplatu, k tomu žalobce uváděl, že se nejednalo reálně o úplatu za zřízení věcného břemene, ale toliko o částku pokrývající náklady spojené se zřízením věcného břemena (správní poplatek pro vklad do katastru nemovitostí, odměna advokáta poskytujícího právní pomoc v této souvislosti). K dotazu soudu (při jednání ve věci dne 22. 7. 2021) pak žalobce doplnil, že vlastnictví k pozemku nabyl podle kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2007, sjednaná kupní cena byla ve výši 86.000 Kč. Dále k dotazu soudu (při jednání dne 20. 5. 2021) žalobce uvedl, že k celé situaci došlo tak, že developer (tj. společnost [právnická osoba], pozn. soudu) byl vlastníkem pozemku v k. ú. [část obce], na něm vystavěl budovy a k nim vystavěl komunikaci, která byla zčásti na pozemku developera, zčásti na pozemku žalobce, který byl realitním zprostředkovatelem, jenž zprostředkovával realitní transakce v dané lokalitě. Tehdy bylo zamýšleno, že po kolaudaci vozovky budou pozemky pod ní převedeny do vlastnictví žalovaného, do doby kolaudace bylo vlastníkům (bytových a nebytových) jednotek v dané lokalitě zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu. Komunikace není dosud zkolaudovaná (žalobci není známo, proč). Pozemky pod komunikací nejsou převedeny do vlastnictví žalovaného proto, že mezi účastníky řízení dosud nedošlo ke shodě ohledně kupní ceny (zatímco žalovaný původně souhlasil s částkou 2.500 Kč/m2, později částku upravil na 930 Kč/m2, žalobce nicméně požadoval částku cca 4.500 Kč/m2, srov. vyjádření účastníků při jednání dne 20. 5. 2021, výše požadovaných částek nebyla mezi účastníky sporná). 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítal zejména, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] není (přinejmenším zčásti) veřejným prostranstvím (část pozemku, na níž není komunikace, podle žalovaného neslouží k obecnému užívání, i ta část pozemku, na níž je komunikace, rovněž neslouží obecnému užívání, ale pouze vlastníkům sousedních pozemků, resp. jednotek v bytových domech, k příjezdu a příchodu k jejich pozemkům, resp. jednotkám; komunikace totiž do dnešního dne není zkolaudovaná, vlastníci okolních pozemků či jednotek v okolních bytových domech ji užívají nikoli jako veřejné prostranství, ale z titulu zřízeného věcného břemene), že komunikaci postavila (dosud nezajistila kolaudaci) a jejím vlastníkem je společnost [právnická osoba], pokud tedy vzniká někomu bezdůvodné obohacení, je to vlastník komunikace ([právnická osoba]), nikoli žalovaný, že k užívání pozemku žalobkyně pro vlastníky jednotek v přilehlých bytových domech zřídila celkem 32 věcných břemen spočívajících v právu jízdy a chůze přes pozemek, a to úplatně, tedy se mu reálně dostalo kompenzace za užívání pozemku, že zřízení věcných břemen a tvrzení o tom, že pozemek je veřejným prostranstvím si logicky odporují, neboť kdyby byl pozemek veřejným prostranstvím ve smyslu ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, byli by vlastníci jednotek, případně pozemků v okolí, oprávněni jej užívat jako veřejné prostranství, a nebylo by nutno k jeho užívání zřizovat věcná břemena. Žalovaný nesouhlasil ani s žalovanou výší bezdůvodného obohacení. Poukazoval dále na závěry Krajského soudu v Brně ve skutkově obdobné věci sp. zn. [spisová značka] vedené mezi týmiž účastníky, v níž odvolací soud dovodil, že v této věci ke vzniku bezdůvodného obohacení, které by žalovaný byl povinen vydat žalobci, nedošlo. 3. Vzhledem k tomu, že ani jednou ze zástupců při jednání ve věci dne 20. 5. 2021 nebylo známo, zda předtím, než byla zahájena výstavba v lokalitě k. ú. [část obce], při ulici [ulice], byl mezi účastníky jakkoli sjednán postup po dokončení výstavby a kolaudaci komunikace mezi nově vystavěnými domy (tzn. zda bylo sjednáno, že žalovaný pozemky koupí, případně za jakou cenu, za jakých dalších podmínek apod.), vyzval při jednání dne 20. 5. 2021 soud účastníky, aby v tomto směru doplnili skutková tvrzení a označili důkazy k jejich prokázání. K tomu jim soud poskytl lhůtu třiceti dnů od jednání. Poslední den lhůty tedy byl dne 21. 6. 2021. Ve lhůtě jim k tomu určené (nutno ovšem dodat, že ani později) žádný z účastníků v tomto směru skutková tvrzení nedoplnil. Nezbývá tedy než vycházet z toho, že žádné takové ujednání mezi účastníky, případně jejich právními předchůdci, zřejmě před zahájením výstavby učiněno nebylo. 4. Bylo-li soudu doručeno dne 22. 6. 2021 podání žalobce a dne 23. 6. 2021 podání žalovaného, ke skutkovým tvrzením a návrhům na provedení důkazů v nich uvedených soud nepřihlížel, neboť tato podání byla učiněna poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, a po lhůtě soudem určené k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Nutno dodat, že ani jedno z uvedených podání navíc neobsahovalo doplnění skutkových tvrzení o tom, zda byl před zahájením výstavby v dané lokalitě dohodnut postup pro převod vlastnictví k pozemkům pod novými komunikacemi po dokončení výstavby. Navrhoval-li žalovaný v podání ze dne 23. 6. 2021 provedení důkazu výslechem svědka, [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 6 slov] [stát. instituce], která„ je schopna se podrobně vyjádřit k historické genezi právních vztahů k nemovitým věcem v [katastrální uzemí], obci [obec] (…), tvořícím komunikace a plochy v obytném prostoru při ulici [ulice] v [obec]“, tento důkaz soud neprovedl, neboť – vyjma toho, že návrh na jeho provedení byl učiněn po koncentraci řízení – především žalovaný neuvedl žádné skutkové tvrzení, jež by tímto důkazem mělo být prokázáno. Důkazními prostředky lze dokazovat, nikoli zjišťovat skutková tvrzení účastníků (srov. ustanovení § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o. s. ř.). 5. Soud vedl účastníky ke smíru (srov. ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř.), a to zejména s přihlédnutím k tomu, že jiná, skutkově související věc mezi týmiž účastníky, týkající se pouze předchozího období, je již pravomocně skončena, rozhodnutí odvolacího soudu bylo podrobeno též přezkumu Ústavního soudu, marně. 6. Mezi účastníky bylo nesporné (a soud tedy vzal v tomto rozsahu za svá skutková zjištění, aniž k těmto tvrzením vedl dokazování, srov. ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.), že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec], že žalobce k tomuto pozemku zřídil 34 věcných břemen práva jízdy a chůze, za to obdržel úplatu ve výši 1.700 Kč x 34 = 57.800 Kč. Jedna čtvrtina pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] má na povrchu asfalt, zbývající tři čtvrtiny tvoří nezpevněná polní cesta. 7. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 8. Z výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], ze dne 29. 9. 2016 – a z listiny„ Informace o pozemku“ [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], ze dne 1. 2. 2019 soud neučinil žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení věci nad rámec toho, co bylo mezi účastníky nesporné. 9. Z leteckého snímku pozemku (listina žurnalizovaná na č. l. 13 spisu) a fotografie pozemku soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] má trojúhelníkový tvar, částečně se nachází pod komunikací, z níž je přístup do bytových domů, zčásti mimo tuto komunikaci. Toto zjištění koresponduje s nesporným tvrzením účastníků (srov. shora). 10. Z přípisu ze dne 9. 1. 2019 soud zjistil, že jím žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2018 v částce 19.350 Kč (75 Kč/m2/rok). Z připojené doručenky soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 9. 1. 2019. 11. Z rozhodnutí ÚMČ [územní celek], [obec] – [část obce] a [část obce], ze dne 8. 1. 2016 soud zjistil, že jím bylo povoleno předčasné užívání stavby„ Komunikace a plochy v obytném souboru při ulici [ulice] v [obec]“, a to do 31. 10. 2018. Tím jmenovaný úřad vyhověl žádosti společnosti [právnická osoba] o prodloužení doby předčasného užívání stavby. Mezi účastníky bylo nesporné, že ke kolaudaci stavby do dne rozhodnutí soudu nedošlo. 12. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 29. 1. 2010 soud zjistil, že ji uvedeného dne uzavřel žalobce a [jméno] [příjmení], že jím by