34 EVC 1/2021-128 — Městský soud v Brně

Návrhem na vydání evropského platebního rozkazu doručeným Městskému soudu v Brně dne 3.2.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 89 886,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 34 674,62 Kč od 12.10.2019 do zaplacení a z částky 55 211,43 Kč od 13.10.2019 do zaplacení. Návrh odůvodnil tak, že žalobce coby zhotovitel uzavřel s žalovaným coby objednatelem dne 1.3.2019 smlouvu o dílo. Na jejím podkladě žalovanému poskytl účetní služby, konkrétně zpracování účetnictví žalovaného za rok 2018 a dále za období měsíců leden až červen 2019 Cenu za zpracování účetnictví za rok 2018 žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] v celkové výši 34 674,62 Kč, splatnou dne 11.10.2019, cenu za zpracování účetnictví za rok 2019 pak fakturou [číslo] v celkové výši 55 211,43 Kč, přičemž ve fakturách jsou blíže specifikované činnosti, které žalobce vykonal. Obě faktury žalobce žalovanému doručil e-mailem dne 11.9.2019, resp. 12.9.2019, žalovaný je však přes následné výzvy žalobce neuhradil. Daňová kontrola prováděná u žalovaného dne 24.9.2019 se nijak netýkala tvrzeného nesprávného provedení účetnictví za rok 2019, nýbrž vztahů mezi žalovaným a dalším podnikatelským subjektem; kontroly se účastnila i jednatelka žalobce. Odměna za její účast na kontrole byla žalobci žalovaným uhrazena, to s ohledem na pozitivní výsledek kontroly. Žalovaný žalobci ve smyslu § 2618 zákona č. 89/2012 Sb. neoznámil včas žádné konkrétní vady provedeného díla - zpracovaného účetnictví za roky 2018 a 2019, žádal sice určitou slevu, avšak nikdy neuvedl z jakého důvodu přesně. Jelikož žalobce dílo prováděl do 10.9.2021, kdy žalovanému vrátil veškeré podklady, jsou případné nároky žalovaného z vady díla promlčeny, neboť je žalovaný neoznámil bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, resp. ve lhůtě dvou let. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil v podání doručeném soudu dne 4.5.2021 tak, že důvodný není, neboť - účetnictví žalovaného žalobce zpracoval nesprávně, na což žalovaného upozornil příslušný slovenský daňový úřad po provedené kontrole - mělo jít o nesprávné výkazy za měsíce 4 až 7/ 2019 - z důvodu nesprávného provedení díla rozvázal žalovaný s žalobcem spolupráci a k nápravě účetnictví za rok 2019 zjednal jiný subjekt - [právnická osoba] - který musel provést opravy, resp. účetnictví přepracovat. V důsledku toho vznikla žalovanému škoda ve výši více, než 2 000 euro, za kterou žalobce odpovídá i ve smyslu čl. III/4 a 5 smlouvy o dílo do výše 20 000 Kč za každý zpracovaný kalendářní rok - žalobce porušil svůj závazek provést dílo řádně, když účetnictví žalovaného bylo provedeno nesprávně, žalobce tedy vzhledem k těmto vadám díla nemůže po žalovaném žádat zaplacení ceny díla; vady díla může žalovaný prokázat zápisy daňového úřadu, přičemž všechny nedostatky a vady díla vyšly najevo až v lednu či únoru 2020 při účetní závěrce provedené společností [právnická osoba] - žalovaný je oprávněn žádat po žalobci náhradu škody, kterou je schopen prokázat. Svoji obranu žalovaný následně doplnil v podání doručeném soudu dne 6.9.2022, kde uvedl, že - na skutečnost, že účetnictví žalované není vedeno řádně, žalovanou upozornil příslušný slovenský daňový úřad již v květnu 2019, neboť zjistil, že žalobce kontrolní výkaz k dani z přidané hodnoty (DPH) nevede v účetním programu, leč jej vyplňuje ručně - společnost [právnická osoba], kterou žalovaný zjednal za účelem opravy účetnictví, vyhotovila o všech vadách díla provedeného žalobcem zápis a ten byl zaslán žalobci. Na jeho podkladě žalovaný žalobci vrátil faktury [číslo] které mu byly doručeny v září 2019, neboť ze strany žalobce jde o neoprávněné náklady, žalovaný tyto faktury ani nezanesl do svého účetnictví - žalovaný uhradil za nápravu vad v účetnictví společnosti [právnická osoba] částku 1 400 euro, ze strany [anonymizována dvě slova] na [země] byly žalovanému uděleny pokuty - za své služby si navíc žalobce měl účtovat měsíčně paušální odměnu ve výši 300 euro dle smlouvy o dílo, což však nečinil a své služby, resp. cenu díla vyúčtoval mimo dohodu stran právě fakturami [číslo] což svědčí o tom, že si žalobce vadného plnění byl vědom. Cizí prvek v řešené věci spočívá v tom, že žalovaný má sídlo na území Slovenské republiky. Pravomoc českých soudů se odvíjí minimálně od čl. 26 odst. 1 nařízení ES č. 1215/2012, neboť žalovaný se řízení před soudem účastnil, případný nedostatek pravomoci českých soudů nenamítal. Rozhodným právem je hmotné právo české, neboť si ho strany v čl. VIII. odst. 2 smlouvy o dílo ve smyslu dle čl. 3 odst. 1 nařízení ES č. 593/2008 sjednaly. Soud rozhodoval na jednání dne 6.9.2022, a to dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný, resp. jeho jednatelka požádala sice dne 2.9.2022 o odročení jednání s tím, že má pozitivní test na nemoc Covid - 19 a silně pociťuje její příznaky, soud nicméně její žádosti nevyhověl a důvody jí i jejímu tehdejším právnímu zástupci - Mgr. [jméno] [příjmení], advokátu - sdělil, tj.: že soud k žádosti žalovaného jednání v minulosti opakovaně odročoval (jednání nařízená na 1.2.2022 a 24.5.2022), nicméně je-li žalovaný zastoupen advokátem na základě plné moci, není důvodu, aby jednání nařízené na den 6.9.2022 neproběhlo. Soud není povinen vždy akceptovat důvod jinak způsobilý přivodit odročení jednání, pokud je zřejmé, že další a další žádosti o odročování jednání nesměřují k naplnění smyslu účelu občanského soudního řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 3358/2017). Na toto sdělení soudu žalovaný reagoval tak, že svému advokátu vypověděl plnou moc, tedy cíleně se zbavil svého zastoupení. Dle názoru soudu je tak více než zřejmé, že tato v pořadí již třetí žádost o odročení směřovala pouze k oddálení rozhodnutí ve věci samé a prodloužení řízení. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z listiny s názvem„ Smlouva o vedení účetnictví“ ze dne 1.3.2019 má soud za prokázáno, že žalobce coby zhotovitel s žalovaným coby objednatelem uzavřeli smlouvu o dílo. Žalobce se zavázal vést pro žalovaného účetnictví (čl. I. a II.), žalovaný oproti tomu hradit cenu díla (čl. VI), a to za položku 1,20 euro, za mzdu 5 euro, za vypracování DPH a kontrolního hlášení 10 euro, hodinovou sazbu 23 euro, cenu za km 0,50 euro a za čas strávený na cestě 10 euro s tím, že žalobce je oprávněn cenu fakturovat měsíčně, faktury budou splatné do 14 dnů od jejich doručení a doručit je možno faktury i prostřednictvím e-mailu. Dle čl. III byla smlouva uzavřena na dobu určitou od 1.3.2019 do 30.9.2019. Mezi stranami nebylo sporným, že v září 2019 provedl příslušný slovenský daňový úřad u žalovaného daňovou kontrolu, tedy i kontrolu účetnictví, jak podporuje i e-mailová komunikace stran ze dne 25.7.2019, 3.9.2019 a 21.10.2019; žalovaný připustil, že předmětem kontroly mělo být i účetnictví zpracované žalobcem za rok 2019. Z faktury [číslo] ze dne 11.9.2019 znějící na částku 1 340,60 euro 34 674,62 Kč se splatností dne 11.10.2019 a její přílohy se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu za zpracování účetnictví za rok 2018. Z faktury [číslo] ze dne 12.9.2019 znějící na částku 2 134,60 euro 55 211,43 Kč se splatností dne 12.10.2019 a její přílohy se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu za zpracování účetnictví za rok 2019. Mezi stranami nebylo sporným, že žalovaný faktury [číslo] obdržel v září 2019 (podporuje to též e-mailová komunikace stran ze dne 11.9.2019 a 12.9.2019) a následně je žalobci vrátil s tím, že je neproplatí. Z předávacího protokolu ze dne 10.9.2019 se podává, že žalobce žalovanému vrátil veškeré podklady pro zpracování účetnictví za roky 2018 a 2019. Z upomínky ze dne 28.10.2019 se podává, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě ceny díla v částce 89 886,05 Kč, tj. k proplacení faktur [číslo]. Z upomínky [číslo] ze dne 14.11.2019 se podává, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě ceny díla v částce 89 886,05 Kč, tj. k proplacení faktur [číslo] když ostatní faktury [číslo] žalovaný žalobci uhradil. Z přípisu právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 11.12.2019 a připojeného podacího archu pošty se podává, že žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu k úhradě ceny díla. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Samotná pravost ani pravdivost uvedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Naproti tomu žalovaný nedoplnil tvrzení a ani neprokázal, že by žalovanému bez zbytečného odkladu po předání díla (v září 2019) oznámil konkrétní vady v žalobcem zpracovaném účetnictví, neprokázal rovněž ani samotnou existenci takových vad. Pokud by se žalovaný dne 6.9.2022 dostavil k jednání, byl by poučen ze strany soudu dle § 118a o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy; žalovaný se však k jednání nedostavil, čímž se tuto možnost připravil. Soud tedy vycházel