39 C 135/2021-29 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 23. 10. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dlužného pojistného. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání (§ 115a o.s.ř.). Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., žalovaný má tyto písemnosti doručeny fikcí dne 9. 9. 2021 do datové schránky. Žalovaný zůstal nečinný, nevyjádřil se ani k žalobě ani k případnému rozhodnutí soudu bez jednání. Soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s postupem dle § 115a o.s.ř. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů, a to pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 18. 5. 2018, upomínkou dlužného pojistného z 15. 10. 2018, vyúčtováním pojistného ze dne 18. 5. 2018, 16. 5. 2018, předžalobní výzvou z 21. 9. 2020, informací o nedoplatku pojistného z 19. 1. 2019, poštovním podacím archem z 23. 9. 2020, informací o zániku pojistné smlouvy z 16. 12. 2018. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která podniká v oblasti pojišťovnictví. Dne 17. 5. 2018 uzavřel žalobce jako pojistitel se žalovaným jako pojištěným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo podnikatelské pojištění právnické osoby (obchodní korporace), když pojistná smlouva se týkala pojištění budov a nebezpečí povodně, záplavy, vichřice, krupobití, zamrzání vody včetně vody vytékající z vodovodních zařízení. Podle smlouvy měl žalovaný hradit roční pojistné v celkové výši 14 596 Kč, když místem, na které se pojištění vztahovalo, byla budova či prostory na adrese [ulice a číslo] v [obec] (pojistná smlouva [číslo] ze dne 18. 5. 2018). Byť žalovanému tedy z této smlouvy vznikla povinnost řádně a včas hradit pojistné, tuto svou povinnost žalovaný od data sjednání smlouvy a počátku pojištění (17. 8. 2018) neplnil, byť byl několikráte vyzýván a upozorňován na svůj dluh z pojistné smlouvy (upomínka dlužného pojistného z 15. 10. 2018). Protože žalovaný nadále svým povinnostem uhradit dluh na pojistném a dále hradit běžné pojistné nedostál, pojistná smlouva zanikla pro neplacení, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dne 16. 12. 2018 a následně za dobu trvání pojistné ochrany (17. 8. 2018 – 6. 12. 2018) byl vyrozuměn v rámci vyúčtování pojistného o svém dluhu na pojistném v poměrné výši uplatněné žalobcem v této žalobě (vyúčtování pojistného z 18. 5. 2018, vyúčtování pojistného z 16. 5. 2018, informace o nedoplatku pojistného z 19. 1. 2019). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván dle § 142a o.s.ř. k úhradě dluhu na pojistném, na což však nebylo z jeho strany reagováno. Ostatně i v rámci zahájeného řízení v této věci zůstal žalovaný naprosto nečinný (předžalobní výzva k plnění z 21. 9. 2020, poštovní podací arch z 23. 9. 2020). Jak již soud uvedl výše, sám žalovaný v této věci neuvedl ničeho právně ani skutkově významného a podstatného, kdy nebylo z jeho strany ani tvrzeno ani prokázáno, že by jeho závazek vůči žalobci z titulu neplacení pojistného zanikl plněním, byť opožděným. Co se týče právní kvalifikace věci, soud s ohledem na datum uzavření pojistné smlouvy (17. 5. 2018) posoudil tuto věc s odkazem na § 3028 odst. 1 OZ dle platné právní úpravy v době uzavření pojistné smlouvy. Mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s § 2 a násl. zákona o pojistné smlouvě, s přihlédnutím k § 2758 odst. 1 a násl. OZ, na základě pojistného zájmu žalovaného dle § 2761 OZ k řádnému uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění žalovaného jako podnikatele – obchodní korporace. Lze konstatovat, že se jedná dle § 26 a násl. zákona o pojistné smlouvě o škodové pojištění majetku žalovaného, když se jednalo o pojištění budovy v [obec], kde žalovaný vyvíjel podnikatelské aktivity. Žalovanému vznikla jako pojištěnému dle § 2766 OZ povinnost hradit řádně a včas pojistné dle § 2782 a násl. OZ. Přesto, že žalovaný si musel být vědom hradit pojistné ve sjednané výši od data uzavření smlouvy, od prvopočátku ničeho ani částečně nehradil, kdy pojistná smlouva z tohoto důvodu zanikla v souladu s ustanovením § 2804 OZ právě pro neplacení pojistného. O zániku pojistné smlouvy a o výši dluhu na poměrné části pojistného za dobu trvání pojistné ochrany byl žalovaný vyrozuměn, přesto však ničeho ani částečně nehradil. Za dobu trvání pojistné ochrany (17. 8. 2018 – 6. 12. 2018) činí dle § 12 a § 13 zákona o pojistné smlouvě dlužné pojistné žalobcem požadovanou částku. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že byla naprosto jednoznačně prokázána důvodnost žaloby, kdy žalovaný jako pojištěný nedostál svým povinnostem řádně a včas hradit pojistné, přičemž po dobu trvání pojistné ochrany od data počátku pojištění do data zániku pojistné smlouvy pro neplacení dluží žalovaný žalobcem požadovanou částku, neboť žalobce jako pojistitel má nárok na úhradu poměrné části dlužného pojistného z titulu trvání pojistné ochrany. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu od 7. 12. 2018, tedy od data následujícího, co mohl dobrovolně plnit, resp. od data následujícího po datu, ve kterém smlouva zanikla pro neplacení. Podle § 1968 a násl. OZ musí žalovaný z titulu prodlení s úhradou dluhu zaplatit žalobci i úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co se týče povinnosti žalovaného zaplatit kromě žalobní jistiny a příslušenství i částku ve výši 1 200 Kč, nárok na úhradu této částky odůvodňuje soud § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy se jedná o závazkový vztah dle § 1721 a násl. OZ mezi podnikateli. Z toho důvodu byly žalobci přiznány i náklady spojené s předsoudním uplatněním této pohledávky ve výši 1 200 Kč. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 800 Kč, odměnu za právní služby za 3 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč na režijním paušálu (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.