39 C 209/2020-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 29. 4. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 924 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dluhu na nájemném a službách za pronájem prostoru sloužícího k podnikání (nebytového prostoru) na adrese [ulice a číslo] v [obec]. 2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalovanému. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). 4. V mezidobí, podáním doručeným soudu 1. 9. 2020, vzal žalobce svoji žalobu v rozsahu dle výroku I. rozsudku zpět s tím, že ohledně vyúčtování služeb od února do prosince 2019 byl zjištěn u předmětného nebytového prostoru přeplatek žalovaného na službách ve výši 16 683 Kč. Tato částka byla zaúčtována k 31. 8. 2020 do původní žalobní jistiny, když žalobce započetl v rámci žalovaného období 3 132 Kč do října 2019, 6 198 Kč do listopadu 2019, 6 198 Kč do prosince 2019 a 1 155 Kč do ledna 2020. Ohledně bezdůvodného obohacení za únor 2020 činí pohledávka 6 198 Kč dle upomínky žalobce z 9. 3. 2020. Z toho důvodu vzal žalobce v částce 16 683 Kč žalobu zpět a dále pak změnil žalobní petit tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když žalobce požaduje méně, než požadoval v původní žalobě, soud proto bral změnu žalobního petitu toliko jako upřesnění a nerozhodoval o připuštění změny žalobního petitu, a to právě z důvodu toho, že žalobce požaduje na žalobní jistině méně, než požadoval. 5. Žalovanému byla do datové schránky doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě, částečné zpětvzetí žaloby a v neposlední řadě výzva, aby se žalovaný vyjádřil ohledně případného souhlasu či nesouhlasu, co se týče rozhodnutí bez jednání. Žalovanému byly výše specifikované písemnosti doručeny fikcí 1. 2. 2021, žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl proto za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. 6. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak vyúčtováním služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] v [obec] od února do prosince 2019 ze dne 1. 9. 2020, přehledem plateb z 1. 9. 2020, evidencí předpisů a plateb z 1. 9. 2020, výpočtovým listem od října 2019 z 15. 6. 2020, výpočtovým listem od února 2020, výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres] 19. 11. 2012, upomínkou z 9. 3. 2020, smlouvou o nájmu prostor sloužícího k podnikání z 18. 1. 2019, výpočtovým listem od února 2019, hlášenkou volného nebytového prostoru z 10. 3. 2020. 7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres] prokázáno, že žalobce jako úřad veřejné správy je zapsán jako výlučný vlastník pozemku [parcelní číslo] o výměře 319 m2, zastavěná plocha a nádvoří, když na této parcele se nachází budova [adresa], objekt bydlení. Jedná se o nemovitost ve výlučném vlastnictví žalobce, když hospodaření s touto nemovitostí, jak je soudu známo z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti, bylo svěřeno příslušné městské části [okres]. Nabývacím titulem žalobce je vlastnictví ze zákona, konkrétně § 3 zákona č. 172/1991 Sb. (zákon o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí). 9. V předmětné budově na adrese [ulice a číslo] v [obec] se nachází nebytový prostor označený [číslo] když na základě Smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 18. 1. 2019 žalobce jako pronajímatel dal do nájmu žalovanému jako nájemci předmětný prostor na adrese [adresa žalované]. Co se nájemného týče, bylo dohodnuto, že toto bude žalovaným placeno bezhotovostně na účet pronajímatele, když žalovaný měl rovněž hradit služby spojené s nájmem nebytového prostoru, a to dodávky energií, plynu, vody, teplé užitkové vody, vytápění, odvod odpadních vod, úklid společných prostor, likvidace, odvoz do opadu a telekomunikační služby. Výše úhrad za služby nebyla ve smlouvě, konkrétně v článku V., sjednána, byl však stanoven způsob úhrady a výpočtu výše těchto služeb. Z výpočtového listu od února 2019 bylo dále zjištěno, že tímto výpočtovým listem bylo stanoveno nájemné a úhrada záloh za služby, když od února 2019 měl žalovaný platit na nájemném 4 799 Kč, dále pak úklid 110 Kč, služby 1 910 Kč, přičemž předpis měsíčního nájemného a služeb činil 6 709 Kč. Za vybavení prostoru byla sjednána cena 535 Kč (výpis z katastru nemovitosti, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres] 19. 11. 2012, smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání z 18. 1. 2019, výpočtovým listem nájemného a služeb od února 2019). 10. Z výpočtového listu od října 2019 a února 2020 soud zjistil, že žalovaný měl hradit nájemné a služby ve výši 6 198 Kč, za vybavení prostoru 25 Kč, s rozpisem nájmu za jednotlivé místnosti (výpočtové listy nájemného a služeb od října 2019 a února 2020). 11. Jak již soud uvedl výše, v průběhu řízení, a to 1. 9. 2020, vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět, co se týče částky 16 683 Kč, neboť za období vyúčtování služeb roku 2019, resp. února až prosince 2019, byl u nebytového prostoru vyčíslen přeplatek 16 683 Kč. Takto vyúčtovaná částka byla k datu 31. 8. 2020 zaúčtována do původně žalované částky do října, listopadu a prosince 2019 a ve zbytku do ledna 2020, když soud dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil a nadále pokračoval v řízení, co se týče upřesněného žalobního petitu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku (vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo] v [obec] za období roku 2019 ze dne 1. 9. 2020, přehled plateb z 1. 9. 2020, evidence předpisu a plateb z 1. 9. 2020). 12. V období od října 2019 do ledna 2020 měl žalovaný dlužit na nájemném a službách 21 924 Kč, když se jednalo o nájemné a služby v období říjen 2019 až leden 2020 (evidence předpisu a plateb). Protože smlouva byla uzavřena, jak vyplývá z výše uvedeného, na dobu určitou, žalovaný předmětný nebytový prostor od 1. 2. 2020 užíval bez právního důvodu, když žalobce má nárok na platby odpovídající obvyklému nájemnému v daném čase a místě, když se jednalo o nájem 4 288 Kč a služby 1 910 Kč, celkem tedy 6 198 Kč. Bezdůvodné obohacení, jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce, je požadováno od února 2020 ve výši nájemného a služeb tak, jak je výše uvedeno. Co se týče aktuálního výpisu předpisů plateb nájemného a služeb z 1. 9. 2020, je prokázáno, že v případě žalovaného je evidován nedoplatek ve výši 11 241 Kč, a to z titulu dluhu na nájemném, službách a bezdůvodném obohacení za jednoměsíční užívání nebytového prostoru bez právního důvodu (evidence předpisů a plateb z 1. 9. 2020). Žalovaný byl 9. 3. 2020 upomenut o zaplacení dluhu na nájemném a službách v původní žalované výši 27 924 Kč s tím, aby dlužnou částku zaplatil do 31. 3. 2020 (upomínka z 9. 3. 2020). Z hlášenky volného nebytového prostoru z 10. 3. 2020 vyplynulo, že tento doklad se týká nebytového prostoru, resp. prostoru sloužícího k podnikání na adrese [adresa], když prostor byl předán 9. 3. 2020 (hlášenka volného nebytového prostoru z 10. 3. 2020). 13. Z výše uvedeného tedy lze shrnout, že žalobce v řízení prokázal, že je vlastníkem prostoru sloužícího k podnikatelským aktivitám na adrese [ulice a číslo] v [obec], když tento nebytový prostor byl pronajat žalovanému. Žalovaný měl hradit nájemné a služby, když v době od října 2019 do ledna 2020 nebylo z jeho strany ničeho, ani částečně, hrazeno na nájemném a službách, když žalovaný tak dlužil z titulu nájemného a služeb 21 924 Kč. Byť byla smlouva o nájmu uzavřena na dobu určitou, žalovaný k datu ukončení nájmu protokolárně předmětný nebytový prostor nevyklidil a nepředal žalobci, kdy jej nadále, tedy od 1. 2. 2020, užíval bez právního důvodu. Žalobce požaduje nájemné, na které by měl jinak nárok v případě řádného pronájmu, když toto nájemné včetně služeb činí 6 198 Kč. Žalovaný byl 9. 3. 2020 vyzýván k úhradě dlužné částky, ničeho nezaplatil. V mezidobí bylo provedeno vyúčtování služeb za rok 2019, kdy v případě žalovaného byl zjištěn přeplatek, který byl započten žalobcem tak, že v současné sobě je po žalovaném požadováno z titulu dluhu na nájemném, službách a bezdůvodném obohacení pouze 11 241 Kč s příslušenstvím z jednotlivých částek tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Sám žalovaný zůstal v této právní věci naprosto nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově podstatného či významného pro jiné posouzení této věci. 14. Co se týče právní kvalifikace tohoto sporu, je nepochybné, že tuto věc lze s ohledem na dataci nájemní smlouvy posoudit ve smyslu § 3021 odst. 1 OZ podle platné právní úpravy. Žalobce uzavřel se žalovaným jako pronajímatel a nájemce dle § 1721 a násl. OZ smlouvu, jejímž předmětem byl nájemní vztah dle § 2201 OZ. Ve smlouvě byl v