47 C 168/2020-157 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal rozsudku, kterým by soud uložil povinnosti uvedené ve výroku I. až III. rozsudku, zejména s následujícím zdůvodněním. Žalovaný adresoval insolvenčnímu soudu a insolvenčnímu správci, i když nebyl účastníkem insolvenčního řízení, podání, v němž nepravdivě uvedl, že žalobce pronajímal svoji chatu a čerpal prostředky z pronájmu. Chatu pronajala její spolumajitelka [jméno] [příjmení], spolku [anonymizováno] z. s., jehož úkolem je starat se o nemovitost, udržovat ji i s možností ji dále pronajímat, což společnost činila, ale veškeré příjmy šly na účet spolku a spolek je investoval do chodu a údržby nemovitosti, a proto nedošlo k obohacení žalobce. Výrok žalovaného byl nepravdivý i difamující povahy, neboť negativně ovlivňoval pověst žalobce na veřejnosti, vážnost ve společnosti, jeho čest i soukromí. Žalovaný mu přisuzoval zatajené příjmy a pokud by jeho tvrzení bylo uvěřeno, činilo by to z něj nedůvěryhodného člověka. Došlo ke snížení vážnosti žalobce a jeho postavení ve společnosti, před úřady, a ve veřejném i soukromém životě ve značné míře. Žalovaný způsobil, že žalobce nebyl osvobozen v insolvenčním řízení od zbytku pohledávek. Pokud žalovaný uvedl nepravdivě, že žalobce inkasoval 190 000 Kč z titulu nájemného, tak je to částka, kterou žalobce požaduje zaplatit v žalobě. Žalovaný i Obecnímu úřadu [územní celek] nepravdivě tvrdil, že žalobce pronajímá nemovitosti. Žalovaný dával na plot nápisy určené návštěvníkům chaty žalobce, v nichž uváděl, že nemovitost není v dobrém stavu. Žalovaný vhodil do schránek bytového domu, kde žalobce bydlí, dopis, v němž uváděl, že žalobce je dlužník a alkoholik. Žalovaný zasáhl neoprávněně do osobnostních práv žalobce. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout zejména s následujícím zdůvodněním. Žalovaný je spoluvlastníkem pozemku, který sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalobce. Žalovaný odeslal (v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb.) dotaz na [stát. instituce]. Důvodem byl jen zájem žalovaného na poskytnutí informací v souvislosti s ochranou svých sousedských práv. Smyslem žádosti bylo uplatnění práva na informace. Žalovaný v žádosti uvedl, že žalobce nemovitosti pronajímá, ovšem učinil tak jen pro uvedení kontextu k orientaci obecního úřadu stran žádosti. Na nemovitosti žalobce je od 2009 a 2011 nařízena exekuce a exekuční prodej. Žalovaný z důvodu zásahů do jeho vlastnických práv (zejména hlukem, rušením nočního klidu) zvažoval koupi pozemku a chaty žalobce třetí osobou, proto se obrátil s dotazem, zda byla nařízena exekuční dražba či prodej, na exekutory a ti odkázali žalovaného na insolvenčního správce. V e-mailu insolvenčnímu správci vyjádřil žalovaný domněnku, že žalobce pronajímá nemovitosti a příjem nepřiznal. Insolvenční správce dospěl k závěru, že k nepřiznanému pronájmu docházelo. Insolvenční soud žalobce neosvobodil od pohledávek a jako hlavní důvod neosvobození uvedl důvod jiný - že žalobce neoznámil příjem ze závislé činnosti. Insolvenční soud uvedl, že se nerozhodl na základě sdělení žalovaného, ale na základě zjištění insolvenčního správce. Žalovaný nerozesílal letáky. Žalovaný umístil na svůj pozemek ceduli, smyslem byla žádost, aby byly respektovány soukromé pozemky, na ceduli byly informace o povinnosti dodržovat noční klid, praktické rady na výlety, možnosti stravování, blízkost koupání či pamětihodností atd.; žalovaný se nevyjadřoval k osobě žalobce. 3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalobce je podílovým vlastníkem (s podílem id. ¾) budovy č. ev. 35, stavba pro rodinnou rekreaci, stojící na pozemku p. č. st. 164, v obci [obec], [katastrální uzemí] (dále jako„ chata“), přičemž druhým spoluvlastníkem chaty – minimálně ke dni 25. 12. 2020 – byla [jméno] [příjmení]; proti žalobci byla nařízena exekuce v 2009 a byl vydán exekuční příkaz k prodeji i této chaty (důkazy: Informace o pozemku; výpis z katastru nemovitostí). Žalobce je výlučným vlastníkem i okolních pozemků ([číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] - důkaz výpisem z katastru nemovitostí k 11. 8. 2021 a Informacemi o pozemcích k 25. 12. 2020). V chatě má žalobce i trvalý pobyt a rovněž si v ní přebírá korespondenci (důkaz: Úřední záznam policie z 16. 10. 2020 o podání vysvětlení žalobce a Výpisy z katastru nemovitostí). 5. Usnesením ze dne 19. 2. 2015, č. j. [insolvenční spisová značka], insolvenční Krajský soud v [obec] rozhodl o úpadku žalobce jako dlužníka, povolil jeho oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil [právnická osoba] (dále„ insolvenční správce“). Usnesením ze dne 17. 7. 2015, č. j. [insolvenční spisová značka], insolvenční soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Tyto skutečnosti soud zjistil z usnesení Krajského soudu v [obec] z 10. 8. 2020 č. j. [insolvenční spisová značka]. 6. Na webovém portálu [webová adresa] byl dne 20. 5. 2019 zveřejněn inzerát s názvem„ [příjmení] [jméno] [příjmení] – venkovský rustykální styl – [anonymizováno] k pronájmu v CZ“. Bylo v něm nabízeno ubytování v chatě žalobce pro 6 hostů, přičemž jako cena byla uvedena pro termín od 1. 6. 2019 do 8. 6. 2019 částka 8 093 Kč a byla tam zobrazena dostupnost na květen 2019 a červen 2019. Jako hostitel byla uvedena osoba„ [jméno]“ (s tím, že je„ členem“ od května 2017) a ke jménu [jméno] byla připojena fotografie žalobce. Z toho plyne, že to byl žalobce, kdo nabízel pronájem chaty ke dni 20. 5. 2019 Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu citovaným vytištěným inzerátem a uvedenou fotografií žalobce. 7. Žalovaný doručil 20. 5. 2019 mail obci [obec], v němž uvedl zejména následující. Uvedl, že je majitelem rekreační chaty, bezprostředním sousedem je žalobce, který již dva roky pronajímá, zejména v létě, svoji chatu prostřednictvím„ airnb“ jako„ chalupu [část obce] [obec]“ pro ubytování cizích lidí, takřka nepřetržitě je to každý rok od poloviny června do poloviny září a přiložil sken jeho stránek (inzerát z [webová adresa] reprodukovaný v textu shora tohoto rozsudku) a odkázal na konkrétní link na [webová adresa]. Uvedl, že pobyt těchto rekreantů není vždy bez problémů, nerespektují soukromé pozemky, jejich chování je občas velmi hlasité (slušně řečeno), nerespektují noční klid atd. Žalobce napsal, že jelikož předpokládá, že se situace bude opakovat i v letošním roce, tak se na obec obrací s následujícími dotazy: a) je tato„ podnikatelská činnost“ p. [celé jméno žalobce] obci známa a je povolena?; b) jsou nějaká pravidla pro tuto činnost a obecně pro ubytované osoby?; c) odvádí pronajímatel obci poplatky za tuto činnost (obecně závazná vyhláška [číslo] o místním poplatku z ubytovací kapacity) ?. Tyto skutečnosti soud zjistil z mailu žalobce z 20. 5. 2019 (č. l. 104). 8. Obec [územní celek] (prostřednictvím starostky [územní celek]. [jméno] [příjmení]) na mail žalobce reagovala mailem z 24. 5. 2019, v němž uvedla zejména následující. Obec neví o této aktivitě žalobce a nespadá do její kompetence povolovat tento druh podnikání. Pokud jde o pravidla pro ubytované osoby, obec uvedla, že každý občan musí dodržovat obecně platné zákony a problémy popisované žalobcem jsou řešeny zákonem o přestupcích (noční klid), obec nemá vyhlášku, kterou by řešila jiné vymezené nočního klidu a vlastnické právo řeší občanský zákoník. Žalobce jakožto pronajímatel svou činnost obci neoznámil, proto obec od něj nevybírá poplatek. Tyto skutečnosti soud zjistil z mailu [územní celek] z 24. 5. 2019 (č. l. 104). 9. Na mail [územní celek] z 24. 5. 2019 reagoval žalovaný mailem z 30. 5. 2019, v němž uvedl, že nabídku ubytování má žalobce nejen na platformě [anonymizováno], ale i na stránkách [webová adresa] a [webová adresa] (důkaz mailem žalovaného z 30. 5. 2019 – č. l. 104). 10. Žalobce podal na žalovaného (a jeho manželku) k Městskému soudu v Brně dne 28. 9. 2019 žalobu na úhradu 10 151,90 Kč z titulu náhrady nákladů provedených prací při ořezu stromů na pozemku žalovaných přesahujících do pozemku žalobce; v ní uvedl, že„ Žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], na němž má vybudováno ubytovací zařízení, jež spolu s pozemkem pronajímá třetím osobám.“ (důkaz citovanou žalobou). 11. Žalovaný doručil dvěma exekutorům (JUDr. [jméno] [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M.) mail z 7. 5. 2020, v němž uvedl zejména následující. Na žalobce jsou vedeny dvě konkrétní exekuce a v katastru nemovitostí je ohledně budovy č. ev. 35, stavba pro rodinnou rekreaci a dále pro přilehlé pozemky p. [číslo] uveden zápis„ Nařízení exekuce – [celé jméno žalobce]“ a„ Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti“. Žalovaný se dotázal exekutora, v rámci které exekuce byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, zda byla vypsána dražba. Žalovaný uvedl v tomto mailu, že povinný (žalobce) předměty exekuce již 3 roky v letním období na 6-8 týdnů pronajímá jako„ rekreačn