49 C 153/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 60.281,07 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle smlouvy o půjčce ze dne 16. 3. 2018 společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému v hotovosti částku 50.000 Kč, již se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem, který žalobce dále specifikoval, a to v osmnácti splátkách po 4.995 Kč, poslední splátka byla splatná dne 16. 9. 2019, a že podle smlouvy o půjčce ze dne 20. 1. 2018 společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému v hotovosti částku 31.000 Kč, již se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem, který žalobce dále specifikoval, a to v osmnácti splátkách po 3.108 Kč, poslední splátka byla splatná dne 20. 7. 2019. V rozporu s tímto ujednáním žalovaný sjednané částky nezaplatil, na první shora uvedený úvěr zaplatil částku v celkové výši 19.992 Kč, na druhý shora uvedený úvěr zaplatil částku v celkové výši 24.072 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou ze dne 18. 12. 2020. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. 2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 18. 11. 2021. Žalobce a jeho zástupce omluvili svou neúčast u tohoto jednání a nežádali o jeho odročení. Žalovaný se – ač předvolán řádně a včas – k tomuto jednání bez omluvy nedostavil. Za podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, stejně jako v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 3. 2018 soud vzal za prokázané, že uvedeného dne žalovaný podepsal„ smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti“. Podle této smlouvy byla sjednaná zápůjčka ve výši 50.000 Kč, z čehož část ve výši 20.300 Kč měla být použita„ na splacení (refinancování) zůstatku (…) z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce“, žalovaný v hotovosti převzal částku 29.700 Kč. Převzetí částky ve výši 29.700 Kč vzal soud za prokázané z obsahu smlouvy, nikoli však již použití částky ve výši 20.300 Kč na splacení předchozího dluhu (dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Soud nevzal za prokázané, že by žalovaný jakoukoli smlouvu o zápůjčce [číslo] dříve se společností [právnická osoba] uzavřel, že by šlo o smlouvu uzavřenou platně, že by podle ní vznikl žalovanému jakýkoli dluh, který žalovaný nesplatil, zejména však soud nevzal za prokázané, že by na takový dluh bylo podle smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 3. 2018 cokoli [právnická osoba] zaplatil. Vzhledem k absenci žalobce u jednání dne 18. 11. 2021 pak soud nemohl postupovat postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat žalobce k doplnění skutkových tvrzení v tomto směru a označení důkazů k jejich prokázání. Soud tedy uzavírá, že ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 3 2018 vzal za prokázané toliko to, že byla uzavřena a že podle ní žalovaný převzal částku ve výši 29.700 Kč v hotovosti. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 1. 2018 soud vzal za prokázané, že uvedeného dne žalovaný podepsal„ smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti“. Podle této smlouvy byla sjednaná zápůjčka ve výši 31.000 Kč, z čehož část ve výši 14.290 Kč měla být použita„ na splacení (refinancování) zůstatku (…) z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce“, žalovaný v hotovosti převzal částku 16.710 Kč. Převzetí částky ve výši 16.710 Kč vzal soud za prokázané z obsahu smlouvy, nikoli však již použití částky ve výši 14.290 Kč na splacení předchozího dluhu (dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Soud nevzal za prokázané, že by žalovaný jakoukoli smlouvu o zápůjčce [číslo] dříve se společností [právnická osoba] uzavřel, že by šlo o smlouvu uzavřenou platně, že by podle ní vznikl žalovanému jakýkoli dluh, který žalovaný nesplatil, zejména však soud nevzal za prokázané, že by na takový dluh bylo podle smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 1. 2018 cokoli [právnická osoba] zaplatil. Vzhledem k absenci žalobce u jednání dne 18. 11. 2021 pak soud nemohl postupovat postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat žalobce k doplnění skutkových tvrzení v tomto směru a označení důkazů k jejich prokázání. Soud tedy uzavírá, že ze smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 1. 2018 vzal za prokázané toliko to, že byla uzavřena a že podle ní žalovaný převzal částku ve výši 16.710 Kč v hotovosti. 7. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 3. 2018 soud zjistil, že v ní žalovaný mj. uvedl, že žádá o zapůjčení částky ve výši 50.000 Kč, že je ženatý, že poskytnutí částky žádá na„ opravy/rekonstrukce“, že má příjem ze starobního důchodu, jeho„ čistý měsíční příjem“ byl 12.370 Kč,„ ostatní příjmy“ byly 8.000 Kč,„ další čisté příjmy domácnosti“ byly 21.000 Kč. Jako„ běžné měsíční výdaje“ jsou uvedeny:„ externí splátky zápůjček dle žadatele“ 0 Kč,„ interní splátky PF“ 3.108 Kč,„ odhadované měsíční výdaje žadatele“ 9.000 Kč. Jako výplatní dne je uveden 10. den v měsíci, v kolonce„ zápůjčka u jiné společnosti“ je uvedeno„ ne“. 8. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 1. 2018 soud zjistil, že v ní žalovaný mj. uvedl, že žádá o zapůjčení částky ve výši 31.000 Kč, že je ženatý, že poskytnutí částky žádá na„ opravy/rekonstrukce“, že má příjem ze starobního důchodu, jeho„ čistý měsíční příjem“ byl 20.756 Kč,„ ostatní příjmy“ byly 0 Kč,„ další čisté příjmy domácnosti“ byly 6.350 Kč. Jako„ běžné měsíční výdaje“ jsou uvedeny:„ externí splátky zápůjček dle žadatele“ 7.200 Kč,„ interní splátky PF“ 5.168 Kč,„ odhadované měsíční výdaje žadatele“ 8.000 Kč. Jako výplatní dne je uveden 11. den v měsíci, v kolonce„ zápůjčka u jiné společnosti“ je uvedeno„ ano“. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud vzal za prokázané, že jí byla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 3. 2018 i ze dne 20. 1. 2018 postoupena žalobci. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud vzal za prokázané, že touto listinou bylo postoupení pohledávek oznámeno žalovanému a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky, tehdy vyčíslené ve výši 146.276,60 Kč„ bez příslušenství“, o příslušenství se žalovaný měl informovat„ telefonicky u společnosti [právnická osoba]“. Podle připojeného podacího lístku byl přípis odeslán dne 25. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil jiné datum doručení, soud vycházel z domněnky podle ustanovení § 573 o. z., tzn. k doručení podle tohoto ustanovení došlo dne 28. 1. 2021. 11. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 soud vzal za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tato výzva byla odeslána žalovanému dne 28. 6. 2021. 12. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 20. 1. 2018 žalovaný požádal [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 31.000 Kč. Téhož dne žalovaný v hotovosti převzal částku 16.710 Kč. Dne 16. 3. 2018 žalovaný požádal [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 50.000 Kč. Téhož dne žalovaný v hotovosti převzal částku 29.700 Kč. Pokud jde o údaje uvedené v obou žádostech o zápůjčky, nelze přehlédnout, že v každé ze žádostí jsou uvedeny zcela odlišné (srov. shora u jednotlivých žádostí). Již tato okolnost mohla a měla fungovat ve vztahu k poskytovateli zápůjčky jako varovný signál. Dále je z obou smluv o zápůjčce zřejmé, že žalovaný již před jejich uzavřením měl dluhy z dříve uzavřených smluv o zápůjčce, a to uzavřených s totožným poskytovatelem ([právnická osoba]), ale též u jiné společnosti (srov. údaje uvedené v žádosti ze dne 20. 1. 2018). Opět se jedná o okolnosti, které mohly a měly na poctivého poskytovatele zápůjčky působit jako varovný signál. Pohledávky z obou smluv o zápůjčce byly postoupeny žalobci smlouvou ze dne 18. 12. 2020, žalovaný o tom byl informován a byl vyzván k zaplacení přípisem odeslaným dne 25. 1. 2021. Dále byl žalovaný vyzván k plnění výzvou ze dne 28. 6. 2021, odeslaného téhož dne. 13. Soud především nevzal za prokázané (a s ohledem na absenci žalobci při jednání dne 18. 11. 2021 nemohl postupovat postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), že by poskytovatel úvěru jakkoli před uzavřením obou smluv o zápůjčce ověřoval, zda žalovaný je reálně schopen závazky ze smluv řádně a včas splnit. Z ničeho nelze vzít za prokázané, že by poskytovatel úvěru reálně ověřoval výši příjmů, výši výdajů žalovaného (měl-li poskytovatel zápůjčky při posuzování žádosti k dispozici potvrzení o příjmu, jak tvrdí žalobce, nepochybně nic žalobci nebrání, aby taková potvrzení navrhl k důkazu a soudu předložil; z ničeho v žádosti o zápůjčku ovšem neplyne, že by poskytovatel zápůjčky ověřoval též výši výdajů). Již některé údaje uvedené v žádosti měly naopak poskytovatele zápůjčky varovat a budit otázky, zda skutečně je žalovaný závazky ze smlouvy o zápůjčce schopen plnit (zde soud poukazuje na množství