54 C 221/2021-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35.055,43 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále je„ právní předchůdce“) a žalovanou, byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2.000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4.000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Žalovaná svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnila (uhradila částku 9.000 Kč) a vznikl jí dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 7.000,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 719,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.375,60 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.000,10 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,12 % ročně z částky 7.000,10 Kč od [datum] do zaplacení. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dále dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 37.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 6.290 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 7.400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 19.240 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách ve výši 897 Kč. Žalovaná svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnila (uhradila částku 31.220 Kč) a vznikl jí dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 28.055,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 2.478,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.271,18 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28.055,33 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 28.055,33 Kč od [datum] do zaplacení. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 6. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu úrokem ve výši 2.000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4.000 Kč, tj. celkem 18.000 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. 7. V souvislosti s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla dne [datum] vyplněna karta zákazníka (žalované). Žalovaná uvedla, že žije v nájmu a pobírá mzdu ve výši 17.000 Kč měsíčně. [ulice] výdaje žalované měly představovat 11.600 Kč a sestávaly z nákladů na bydlení ve výši 3.000 Kč, osobních výdajů ve výši 5.000 Kč a splátek dalších úvěrů ve výši 3.600 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla ověřena výše mzdy žalované potvrzením o příjmu od zaměstnavatele. 8. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 37.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu úrokem ve výši 6.290 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 7.400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 19.240 Kč, tj. celkem 69.930 Kč, v 78 týdenních splátkách ve výši 897 Kč. 9. V souvislosti s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla dne [datum] vyplněna karta zákazníka (žalované). Žalovaná uvedla, že žije v nájmu a pobírá mzdu ve výši 16.000 Kč měsíčně. [ulice] výdaje žalované měly představovat 7.000 Kč a sestávaly z nákladů na bydlení ve výši 3.000 Kč a osobních výdajů ve výši 4.000 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla ověřena výše mzdy žalované potvrzením o příjmu od zaměstnavatele. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne [datum], kterým byla současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 56.710 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne [datum]. 11. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dluhu. 12. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 13. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 19. V posuzované věci žalovaná sice sdělila právnímu předchůdci žalobkyně informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznické karty nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) totiž není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Právní předchůdce žalobkyně na ověření výdajů žalované zcela rezignoval a spokojil se se strohým sdělením stran výdajů žalované, aniž by je jakýmkoliv způsobem ověřoval. Již samotná struktura výdajové stránky žalované pak budí nemalé pochybnosti. Žalovaná stran svých výdajů uvedla v obou případech náklady na bydlení ve výši 3.000 Kč. Při obecné známosti nákladů spojených s užíváním bytu či domu (voda, elektřina, úklid, a zejména pak nájem) lze deklarovanou částku nákladů na bydlení považovat za až neuvěřitelně nízkou. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně ověř