55 C 118/2019-148 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 14. 6. 2019, která byla dne 5. 2. 2021 částečně vzata zpět a doplněna podáním ze dne 19. 3. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 155.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 25.000 Kč od 14. 6. 2019 do 19. 11. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.300 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 150.000 Kč od 14. 6. 2019 do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnil tím, že na základě rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 19. 6. 2018 byl v celém rozsahu zrušen rozsudek Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 10. 4. 2018 a žalobce byl zproštěn obžaloby podané dne 25. 1. 2018 státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně pro přečin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle ustanovení § 146a odst. 1 trestního zákoníku. Podle ustanovení § 7 a § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. tak má žalobce právo na náhradu tzv. věcné škody, tedy majetkové újmy spočívající ve vynaložených nákladech za účelem obhajoby v trestním řízení. Žalobce se svým právním zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] sjednal dne 18. 12. 2017 smluvní odměnu ve výši 1.500 Kč za každou hodinu poskytování právních služeb, právní zástupce však účtoval pouze 1.500 Kč za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu a paušální náhradu. Ve věci bylo provedeno celkem 14 úkonů, právní zástupce vyúčtoval žalobci částku ve výši 25.000 Kč, kterou žalobce dne 21. 6. 2018 uhradil. Žalovaný dne 19. 11. 2019 uhradil žalobci částku ve výši 19.700 Kč, žalobce tak na náhradě nákladů zastoupení nadále požadoval částku ve výši 5.300 Kč. Dále žalobce uvedl, že největší újma, kterou utrpěl v důsledku neoprávněného trestního řízení, spočívá v nemajetkové újmě a v rozpadu jeho manželství. V důsledku trestního stíhání byl na žalobce a na jeho rodinu vyvíjen nepřiměřeně velký tlak z důvodu oprávněné obavy o jejich společnou budoucnost. V případě žalobce je nutno vzít v potaz, že není občanem České republiky a jeho pobyt zde je vázán na udělené povolení. Trestní řízení mělo přímý vliv na to, že řízení zahájené o prodloužení jeho pobytu v České republice bylo přerušeno. Žalobce ani jeho rodina tak nevěděli, zda žalobce bude moci zůstat v České republice, zda bude moci zůstat se svojí rodinou nebo je bude muset opustit z důvodu neprodloužení jeho pobytu v České republice. Tato nejistota vedla následně k tomu, že se žalobci rozpadlo manželství s manželkou [jméno] [celé jméno žalobce], a to jako přímý důsledek dříve probíhajícího trestního řízení. Nezákonným trestním řízením, stejně jako eminentním zásahem do osobnosti žalobce, jeho osobních zájmů a zájmů jeho rodiny, rozvrácením řádného života a zejména manželství, došlo k hrubému zasažení do osobních práv žalobce, což se podepsalo na jeho psychickém a fyzickém zdraví. Žalobce na náhradě nemajetkové újmy požadoval zadostiučinění v částce 150.000 Kč, které s ohledem na to, že v důsledku trestního stíhání, majícího za následek mimo jiné přerušení řízení o prodloužení jeho pobytu, došlo k rozpadu jeho manželství, považuje za naprosto přiměřené. Svá tvrzení o zmaření očekávané stability plynoucí z povolení k přechodnému pobytu zahájením trestního stíhání; o nejistotě a stresu; o nemožnosti vycestovat do země své vlasti a setkání se svou tuniskou rodinou a o důsledcích nezákonného trestního stíhání v podobě rozvodu manželství a svěření nezletilé dcery do péče matky, a tedy ztráty každodenní náplně a smyslu života, poté podrobně rozvedl v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne 22. 3. 2021. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne 19. 11. 2019, kde uvedl, že lze mít obecně za to, že každé trestní stíhání může zasáhnout do života stíhané osoby v řadě jeho rovin s větší či menší intenzitou. Žalovaný ve stanovisku ze dne 15. 11. 2019 adresovaném žalobci konstatoval, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a rovněž vyslovil žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce. Žalovaný dále žalobci nahradil náklady vynaložené na obhajobu ve výši 19.700 Kč, což odpovídá úkonům stanoveným dle sazby mimosmluvní odměny. Vyslovenou omluvu považuje žalovaný i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy, kdy podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3076/2012 ze dne 27. 12. 2012 a sp. zn. 30 Cdo 1684/2010 ze dne 29. 6. 2011 je konstatování porušení práva plnohodnotnou formou zadostiučinění, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat a peněžní satisfakce připadá v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce ve formě konstatování porušení práva nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Intenzitu nemajetkové újmy (vedoucí ke stanovení přiměřené formy zadostiučinění) je třeba tvrdit a prokázat. Ani v žalobě žalobce neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být přistoupeno k peněžité satisfakci, navíc zvláště v této věci je třeba přihlédnout k okolnostem daného případu. Pokud žalobce mimo jiné tvrdí, že v důsledku trestního stíhání došlo k rozpadu jeho manželství, žalovaný oponoval, že z trestního spisu je patrné, že žalobce sám kontaktoval manželku druhého aktéra sporu, v důsledku toho konečně došlo i ke sporu žalobce s druhým aktérem. V trestním spise jsou rovněž obsaženy SMS zprávy obou partnerek aktérů, kde manželka žalobce druhé ženě například píše, že tato může za rozpad jejího manželství. Žalovaný závěrem navrhnul, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. <b>4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.</b> 5. Žalobce žádostí ze dne 12. 12. 2018 uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu majetkové újmy spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši 25.000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním řízením, vytrpěnými útrapami, rozpadem manželství a obavami o budoucnost ve výši 150.000 Kč. Žádost žalobce byla Ministerstvu spravedlnosti ČR doručena dne 13. 12. 2018 a Ministerstvo spravedlnosti ČR ve svém stanovisku ze dne 15. 11. 2019 přiznalo žalobci nárok na náhradu vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 19.700 Kč; konstatovalo, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovilo žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení (Žádost o náhradu škody ze dne 12. 12. 2018, Sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 12. 2018, Stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR č.j. MSP-3493/2018-ODSK/10 ze dne 15. 11. 2019). 6. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] byly zjištěny následující skutečnosti. Dne 7. 6. 2017 byly mimo jiné vůči žalobci zahájeny úkony trestního řízení, neboť byl na podkladě zjištěných skutečností dostatečně odůvodněn závěr, že žalobce mohl spáchat přečin ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku ve stádiu pokusu (Záznam o zahájení úkonů trestního řízení [číslo jednací] ze dne 7. 6. 2017). Dne 26. 6. 2017 podala vysvětlení [jméno] [příjmení], která popsala okolnosti předcházející události dne 6. 6. 2017; a dne 16. 8. 2017 podala vysvětlení [jméno] [celé jméno žalobce], která popsala mimo jiné i okolnosti soužití s žalobcem. Obě ženy komunikovaly dne 15. 6. 2017 prostřednictvím SMS, kdy [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] sdělila, že kvůli ní se jim rozpadlo manželství a ta jí v reakci sdělila, že kdyby její muž nebyl úchylák a násilník, nestalo by se to (Úřední záznam o podaném vysvětlení [číslo jednací] ze dne 26. 6. 2017, Úřední záznam o podaném vysvětlení [číslo jednací] ze dne 16. 8. 2017, Listina na č.l. 135 spisu). Dne 19. 10. 2017 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že při vzájemném fyzickém napadání, které započal [jméno] [příjmení], dne 6. 6. 2017 v době po 21:00 hodině fyzicky napadal poškozeného [jméno] [příjmení], a to pěstmi a dále ho napadnul kovovou trubkou, kdy mu způsobil povrchní poranění vlasové části hlavy a zhmoždění levého předloktí. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne 23. 10. 2017 (Usnesení [číslo jednací] o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 10. 2017). Dne 18. 12. 2017 udělil žalobce plnou moc JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] k zastupování ve všech právních věcech ([příjmení] moc ze dne 18. 12. 2017) a dne 3. 1. 2018 podal návrh na doplnění dokazování (Návrh obviněného na doplnění dokazování ze dne 3. 1. 2018). Policie ČR po skončení vyšetřování předložila dne 18. 1. 2018 spis Městskému státnímu zastupitelství v Brně s návrhem na podání obžaloby proti žalobci a obžalo