55 C 23/2019-97 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 5. 2. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 62.754 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 25. 1. 2017 do dne nabytí právní moci rozsudku. 2. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 7. 2014 zahájila Policie ČR vyšetřování podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, a jako pachatele ustanovila jejího syna. Dne 23. 9. 2014 došlo ve společném bydlišti k návštěvě příslušníků policejního orgánu a syn i žalobkyně pod nátlakem příkazu k domovní prohlídce souhlasili s vydáním počítače k analýze. Vydaný počítač byl ve vlastnictví žalobkyně, používala jej ke své práci z domova (jako OSVČ) v oboru Poskytování software, poradenství v oblasti IT, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály. V počítači byl kromě jejího pevného disku i pevný disk dříve užívaný jejím synem. Policie zadržovala počítač od září 2014 až do března 2016 a po celou dobu nebyl jí ani jejímu synovi povolen k počítači přístup, přestože o to několikrát žádali. Dne 13. 2. 2015 bylo zahájeno trestní stíhání syna, následně rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 1. 2016, který nabyl právní moci dne 6. 2. 2016, soud syna obžaloby zcela zprostil. Z toho žalobkyně dovozuje, že pro účely náhrady škody jsou veškeré úkony trestního řízení, které jí a jejímu synovi způsobily škodu, považovány za nezákonné. Dne 2. 3. 2016 rozhodl soud o vrácení počítače, žalobkyně si jej vyzvedla dne 7. 3. 2016 přímo v pracovišti vyšetřujícího komisaře. Ihned po zadržení počítače musela žalobkyně věnovat svůj čas vyhledávání, zakoupení, sestavení a kompletní instalaci nového počítače, aby mohla nadále vykonávat svoji práci. V říjnu 2014 zakoupila žalobkyně počítač nový, avšak ten byl dražší než zadržený počítač, proto žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit cenu hardwaru zadržovaného počítače, a to v celkové výši 12.960 Kč. V době, kdy žalobkyně vyhledávala komponenty pro nový počítač, čekala na dodání komponentů a prováděla instalaci nově zakoupeného počítače, se nemohla věnovat své práci. Celkově toto období zabralo jeden pracovní týden, proto si žalobkyně nárokovala ušlý zisk za jeden týden standardní pracovní doby v celkové výši 47.440 Kč, kdy cena za jednu hodinu její práce činila v průběhu roku 2014 částku ve výši 1.186 Kč. Žalobkyně požadovala i uhrazení ušlého zisku za 1 a ½ hodiny své práce, který jí ušel v souvislosti s tím, že byla nucena vyzvednout si zadržovaný počítač v budově vyšetřujícího komisaře. Dále žalobkyně požadovala i úhradu přístroje pro externí čtení disku Premium Cord ve výši 545 Kč, neboť na základě posudku vypracovaného soudním znalcem dne 30. 10. 2014 zjistila, že její pevný disk není zcela funkční, ačkoliv v době vydání počítače Policii ČR funkční byl. 3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne 4. 9. 2019, kde nejprve zdůraznil, že pro založení odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb. je nutné kumulativní splnění 3 předpokladů. V řízení musí být vydáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, musí dojít ke vzniku škody a vzniklá škoda musí být přímým následkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody. Dále uvedl, že v rámci mimosoudního projednání nároku bylo zjištěno, že stolní počítač provedení tower šedostříbrné barvy byl vydán jako věc důležitá pro trestní řízení k výzvě policejního orgánu při návštěvě v bytě žalobkyně a jejího syna dne 23. 9. 2014 na základě příkazu k domovní prohlídce. Usnesením Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 2. 3. 2016 bylo rozhodnuto tak, že tento počítač se vrací žalobkyni, neboť vzhledem ke skutečnosti, že na základě rozsudku Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne 21. 1. 2016 byl syn žalobkyně zproštěn obžaloby, nebylo již vydané věci třeba k dalšímu řízení. Žalovaný zdůraznil, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, bylo-li rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení zrušeno nikoliv pro nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody pro jeho vydání, nejsou dány předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Žalovaný nárok na náhradu škody shledal zcela nedůvodným, neboť ve věci předně absentuje odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, neboť v postupu orgánů činných v trestním řízení nelze spatřovat nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., když z provedeného šetření nelze vyvozovat žádné porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Rovněž absentuje jakékoliv rozhodnutí, které by vykazovalo základní znak nezákonného rozhodnutí dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Žalovaný uzavřel, že v případě nenaplnění byť i jen jediného předpokladu, se není třeba zaobírat (ne) naplněním dalších předpokladů, a proto se žalovaný již nezabýval otázkou, zda žalobkyni škoda skutečně vznikla, případně v jaké výši a zda by byla dána i příčinná souvislost s odpovědnostním titulem. 4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyně uplatnila u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu majetkové újmy v celkové výši 62.754 Kč. Žádost byla Ministerstvu spravedlnosti ČR doručena dne 25. 7. 2016 a Ministerstvo spravedlnosti ČR ve svém stanovisku ze dne 10. 8. 2017 konstatovalo, že ve věci nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu chybí (Sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 26. 7. 2016, Stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR č.j. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2017). 6. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] byly zjištěny následující skutečnosti. Dne 24. 7. 2014 byly zahájeny úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že nejméně v době od 21. 1. 2014 do 18. 5. 2014 mohl být neznámým pachatelem v Brně spáchán přečin porušení autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle ustanovení § 270 odst. 1 trestního zákoníku (Záznam o zahájení úkonů trestního řízení [číslo jednací] ze dne 24. 7. 2014). Dne 18. 9. 2014 byl vydán příkaz k domovní prohlídce bytové jednotky [číslo] ve 4. patře domu [adresa] na ulici [anonymizováno] v Brně, která byla ve vlastnictví Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] průběhu domovní prohlídky byl sepsán úřední záznam. V době domovní prohlídky se v předmětném bytě zdržoval syn [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], který počítač nacházející se v pokoji, kde bydlí, dobrovolně vydal, kdy se jednalo o stolní počítač v provedení tower šedostříbrné barvy, mechanika [příjmení] [příjmení], bez pečeti, bez čísla, bez viditelného poškození (dále jen jako„ předmětný počítač“). Předmětný počítač byl zabalen do černého pytle, který byl opatřen pečetí podepsanou [jméno] [příjmení], a byl vydán jako věc důležitá pro trestní řízení (Příkaz k domovní prohlídce č.j. [spisová značka] ze dne 18. 9. 2014, Úřední záznam [číslo jednací] ze dne 24. 9. 2014, Protokol o vydání věci [číslo jednací] ze dne 23. 9. 2014). Dne 10. 2. 2015 bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] jako obviněného ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle ustanovení § 270 odst. 1 trestního zákoníku. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal [jméno] [příjmení] dne 16. 2. 2015 stížnost, kterou dne 11. 3. 2015 odůvodnil, a která byla dne 18. 3. 2015 státním zástupcem jako nedůvodná zamítnuta (Usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne 10. 2. 2015, Stížnost proti usnesení – zdůvodnění ze dne 10. 3. 2015, Usnesení Městského státního zastupitelství v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2015). Policie ČR zpracovala dne 27. 7. 2015 zprávu o šetření a dne 29. 7. 2015 podala návrh na podání obžaloby. Obžalobu na obviněného [jméno] [příjmení] pro přečin podle ustanovení § 270 odst. 1 trestního zákoníku podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně k Městskému soudu v Brně dne 4. 8. 2015 (Zpráva o šetření [číslo jednací] ze dne 28. 7. 2015, Návrh na podání obžaloby [číslo jednací] ze dne 28. 7. 2015, Obžaloba č.j. [číslo jednací] ze dne 31. 7. 2015). Obžalovaný [jméno] [příjmení] podal dne 13. 8. 2015 návrh na předběžné projednání obžaloby, kde mimo jiné uvedl, že předmětný počítač nebyl v inkriminované době, tj. od 21. 1. 2014 do 18. 5. 2014, vůbec zapnutý, nemohla s ním tedy být páchána kriminální činnost (Návrh na předběžné projednání obžaloby ze dne 13. 8. 2015). Na základě rozsudku Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 1. 2016 byl obžalovaný [jméno] [příjmení] zproštěn obžalob