72 C 259/2020-62 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 11.440 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce jako původním věřitelem (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla dne 21. 6. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. 1 2017, na základě které předchůdce žalobce v pozici původního věřitele poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč v podobě bezúčelového hotovostního spotřebitelského úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnutý úvěr spolu s částkou odpovídající kapitalizovanému úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za sjednání úvěru spolu s inkasním poplatkem, tj. částku v celkové výši 13.520 Kč, a to prostřednictvím jednotlivých třinácti měsíčních splátek, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 21. 7. 2018. Žalobce dále uvedl, že předmětnou pohledávku za žalovanou nabyl na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 o postoupení pohledávky, kterou uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], coby právním nástupce původního věřitele. 2. Žalobce dále v rámci doplnění žaloby ze dne 22. 4. 2021, které bylo doručeno soudu téhož dne, doplnil, že žalobou uplatněná částka v celkové výši 11.440 Kč je tvořena neuhrazenou jistinou úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje v celkové výši 8.000 Kč spolu s neuhrazeným úrokem z úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 1.395,20 Kč spolu s neuhrazenými poplatky za vyhodnocení úvěru v celkové výši 1.097,60 Kč a dále inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 947,20 Kč. Žalobce dále uvedl, že posouzení schopnosti žalované splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky, kdy těmito kritérii jsou: maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, nula zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, kdy při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, lustrace v ISIR, centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Žalobce k tomu dále doplnil, že pokud by se soud neztotožnil s právním závěrem žalobce, že původní věřitel shora uvedeným postupem splnil v návaznosti na žalovanou uvedená prohlášení povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu příslušného ustanovení, pak žalobce tvrdí a prostřednictvím důkazů prokazuje, že se žalovaná, nejméně v době, kdy jí byl úvěr poskytnut, na úkor původního věřitele, resp. žalobce, ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, bez spravedlivého důvodu obohatila. Žalobce proto navrhl, aby soud o nároku žalobce v tomto řízení případně rozhodl podle zásad o bezdůvodném obohacení takovým způsobem, že přizná žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 8.000 Kč, která byla žalované právním předchůdcem poskytnuta spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 8.000 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 6. Dne 21. 6. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná smlouvu o úvěru č. 1 2017, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které byly žalované téhož dne poskytnuty, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč spolu s úroky a poplatky za správu úvěru a hotovostní výběr splátek prostřednictvím jednotlivých třinácti měsíčních splátek po 1.040 Kč, přičemž takto se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 13.840 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 21. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. 7. Pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobce soudu předložil jednotlivé listiny v podobě čestného prohlášení, výplatního dokladu o poskytovaném invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně za červen roku 2017 v částce 8.834 Kč spolu s pokladními doklady vztahujícími se k částce za ubytování žalované ve výši 4.500 Kč, prohlášením o uzavření smlouvy o ubytování ze dne 25. 5. 2017, a to spolu s finanční analýzou provedenou dne 21. 6. 2017 a žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru včetně listiny v podobě„ credit scoring“, kdy v rámci této scoringové karty k úvěru soud zjistil, že žalovaná dle hodnocení předchůdce žalobce byla vyhodnocena jako žadatel, kterému lze na základě finanční analýzy poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky v částce 1.534 Kč, kdy takto lze poskytnout úvěr ve výši max. 25.000 Kč. 8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 6. 2017 uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a společností [právnická osoba], [IČO], kdy následně došlo k dalšímu postoupení pohledávky dne 11. 12. 2019, kdy byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], [IČO] coby postupitelem a žalobcem coby postupníkem, byla takto na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou, což bylo žalované oznámeno prostřednictvím dopisu ze dne 6. 2. 2020 v podobě oznámení o postoupení pohledávky předloženého spolu s potvrzením o expedici obyčejných zásilek. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020. 9. Dle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Právní poměr mezi stranami se dále řídí mimo jiné také ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního