73 C 162/2019-64 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28.8.2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 187 498 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a bezdůvodného obohacení. Žalobce jako vlastník bytového domu na ulici [adresa], č.o. 62 v [obec], uzavřel s žalovanou nájemní smlouvu k bytu č. 29, nacházejícímu se v 5. podlaží shora uvedeného domu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 30.4.2017. Dne 30.4.2017 tak nájemní vztah mezi účastníky zanikl, kdy byla žalovaná povinna předmětný byt vyklidit. Žalovaná předmětný byt nevyklidila, užívala jej bez právního důvodu a byla povinna hradit částky odpovídající nájemnému a zálohám na služby. K vyklizení následně došlo až na základě rozhodnutí soudu, a to dne 12.12.2018. Za dobu trvání nájemního vztahu vznikl žalované nedoplatek za nájemné včetně služeb za měsíc leden 2017 ve výši 5 762 Kč a měsíc únor 2017 ve výši 9 331 Kč, celkem tak na nedoplatku nájemného žalovaná dluží částku 15 093 Kč. Po skončení nájemního vztahu byla žalovaná povinna hradit částky odpovídající obvyklému nájemnému a zálohám na služby ve výši 9 300 Kč měsíčně, kdy za měsíc květen 2017 žalovaná dluží částku 1 413 Kč, a za měsíce červen 2017 až listopad 2018 dluží částku 167 400 Kč (tj. 18 měsíců po 9 300 Kč), a za měsíc prosinec 2018 dluží částku 3 592 Kč Celkem tak na bezdůvodném obohacení žalovaná dluží částku 172 405 Kč. Žalobce tak v žalobě požadoval zaplacení částky 187 498 Kč, tj. 15 093 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb a 172 405 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Podáním doručeným soudu dne 13.11.2019 zaslal žalobce zpětvzetí a rozšíření žaloby, kdy vzal žalobu co do částky 50 497 Kč zpět a zároveň žalobu o částku 52 226 Kč rozšířil. Žalobce v tomto podání uvedl, že v mezidobí od podání žaloby došlo k vyúčtování služeb spotřebovaných žalovanou za období leden až prosinec 2018, kdy dle výpočtového listu platného od 1.6.2017 byly stanoveny zálohy ve výši 4 435 Kč měsíčně, přičemž v měsíci prosinci 2018 byly zálohy s ohledem na vyklizení stanoveny poměrně na částku 1 712 Kč. Žalobce proto bere žalobu zpět co do částky 50 497 Kč, tj. 11 měsíců po 4 435 Kč a 1 měsíc po 1 712 Kč). Zároveň však žalobce navrhl rozšíření žaloby o částku 52 226 Kč představující reálně spotřebované energie žalovanou za období roku 2018. S ohledem na uvedené upravil žalobce přepočet, kdy nadále požaduje dlužné nájemné ve výši 15 093 Kč, dlužné bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému ve výši 121 908 Kč a dlužné bezdůvodné obohacení odpovídající neuhrazeným službám ve výši 52 226 Kč. Soud proto usnesením ze dne 7.7.2020, č.j. 73 C 162/2019-33, řízení co do částky 50 497 Kč s příslušenstvím v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil a dále připustil v souladu s ust. § 95 odst. 1 o.s.ř. změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby o částku 52 226 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Proti skutkovým tvrzením žalobce žádné námitky nevznesla. 4. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované. 5. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, a to výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy ze dne 29.4.2016, výpočtového listu platného od 1.5.2016, výpočtového listu platného od 1.1.2017, výpočtového listu platného od 1.6.2017, vyúčtování služeb za rok 2017, vyúčtování služeb za rok 2018, rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19.6.2018, č.j. 54 C 49/2018-37, a upomínky na nedoplatky ze dne 6.2.2019. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí a z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce jako vlastník bytového domu na ulici [adresa], č.o. 62 pronajal žalované k užívání byt č. 29 nacházející se v 5. podlaží tohoto domu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1.5.2016 do 30.4.2017. 7. Z výpočtového listu platného od 1.5.2016, výpočtového listu platného od 1.1.2017 a výpočtového listu platného od 1.6.2017 bylo zjištěno, že v období od 1.5.2016 činilo nájemné včetně záloh na služby částku 9 331 Kč měsíčně, v období od 1.1.2017 činilo nájemné včetně záloh na služby částku 9 298 Kč měsíčně a v období od 1.6.2017 činilo nájemné včetně záloh na služby částku 9 300 Kč měsíčně. 8. Z protokolu o vyúčtování služeb za rok 2017 bylo zjištěno, že žalované vznikl přeplatek ve výši 10 884 Kč a z protokolu o vyúčtování služeb za rok 2018 bylo zjištěno, že žalované vznikl nedoplatek ve výši 52 226 Kč. 9. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19.6.2018, č.j. 54 C 49/2018-37, bylo zjištěno, že žalované byla uložena povinnost vyklidit předmětnou bytovou jednotku, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 10. Z upomínky na nedoplatky ze dne 6.2.2019 bylo zjištěno, že žalované vznikl nedoplatek na nájemném za měsíce prosinec 2016 až únor 2017 ve výši 25 977 Kč, který byl ponížen o započtený přeplatek na službách za rok 2017 o částku 10 884 Kč, k úhradě na nájmu tak zůstávala částka 15 093 Kč. Žalované dále vznikl nedoplatek na bezdůvodném obohacení za měsíce květen 2017 až prosinec 2018 ve výši 174 134 Kč. Kdy žalobce nejdříve vycházel z neuhrazené celé částky odpovídající dle výpočtového listu platného od 1.6.2017 částce 9 300 Kč (nájem + služby), kdy však následně s ohledem na vyúčtování služeb za rok 2018 toto upravil, kdy bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému činilo 121 908 Kč a bezdůvodné obohacení odpovídající službám činilo 52 226 Kč. 11. Dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. <i>12. Dle ust. § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>13. Dle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. 15. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu ke shora označenému bytu podle § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30.4.2017, kdy nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby. Žalovaná byla po skončení nájemního vztahu povinna vyklidit předmětnou bytovou jednotku a po dobu, kdy byt užívá hradit žalobci částky odpovídající nájemnému a službám. Žalovaná předmětný byt ve lhůtě nevyklidila od 1.5.2017 jej užívala bez právního důvodu až do 12.12.2018, kdy došlo k vyklizení bytové jednotky na základě výkonu soudního rozhodnutí. Po dobu trvání nájemního vztahu vznikl žalované nedoplatek na řádném nájemném a službách ve výši 15 093 Kč, a po dobu skončení nájemního vztahu až do vyklizení vzniklo žalované bezdůvodné obohacení v celkové výši 174 134 Kč. Žalovaná dluh doposud neuhradila, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i pokud jde o příslušenství. Zákonný úrok z prodlení je odůvodněn § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jeho výše určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." Statutární město Brno má ve svém aparátu k dispozici právníky města, a v předmětné věci se jednalo toliko o agendu vymáhání pohledávek, která se nevyznačuje extrémní skutkovou či právní složitostí. Soud má tedy za to, že zastoupení advokátem v tomto případě není účelně vynaloženým nákladem. Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 10 275 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 375 Kč a 3 paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé, zpětvzetí a rozšíření žaloby a účast na jednání, a to ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč), na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3. o.s.ř.