104 C 55/2022-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.8.2021 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 18 490,15 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 18.10.2020 smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v měsíčních splátkách 4% z aktuální dlužné částky. Žalovaná celkem vyčerpala částku 24 644 Kč, kdy na poskytnutý úvěr celkem uhradila do zesplatnění částku 11 085 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost pravidelně úvěr splácet, žalobce proto využil svého práva a pohledávku ke dni 29.4.2021 zesplatnil. Po zesplatnění žalovaná uhradila částku 6 792 Kč, k úhradě tak žalobce požaduje celkem 18 490,15 Kč, tj. jistina ve výši 16 573,86 Kč, poplatky ve výši 59 Kč, poplatky za pojištění ve výši 368,29 Kč, náklady na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 259 Kč. Žalobce v rámci žaloby dále požadoval kapitalizovaný úrok ve výši 1 775,91 Kč (tj. součet zbylých nesplacených úroků v předepsaných splátkách + úroku po zesplatnění ve výši 26,28% ročně z částky 16 573,86 Kč od 30.4.2021 do 9.8.2021), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 367,76 Kč (tj. 8,25% ročně za období od 14.5.2021 do 9.8.2021), úrok 26,28% ročně z částky 16 573,86 Kč od 10.8.2021 do zaplacení, úrok 8,25% ročně z částky 16 573,86 Kč od 10.8.2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 18 490,15 Kč od 10.8.2021 do zaplacení. Dopisem ze dne 24.6.2021 byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalobce s žalovanou uzavřel dne 18.10.2020 smlouvu o kreditní kartě, v rámci které byl mimo jiné sjednán revolvingový úvěr do výše limitu 25 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 26,28% ročně, kdy byla žalovaná povinna hradit měsíční splátky ve výši 4% z dlužné částky. Žalovaná v rámci smlouvy uvedla, že žije u rodičů, je svobodná, má střední vzdělání a její příjem činí 40 000 Kč měsíčně. Příjem ostatních členů domácnosti uvedla 20 000 Kč. Výdaje nejsou v rámci smlouvy uvedeny ani zjišťovány. 5. Z výpisu z čerpání úvěru bylo zjištěno, že žalovaná do zesplatnění uhradila celkem částku 11 085 Kč, tj. uhradila první až pátou splátku. Dne 29.4.2021 došlo k zesplatnění, kdy po tomto uhradila žalovaná již pouze částku 6 792 Kč, a to dne 6.5.2021. 6. Z dopisu ze dne 29.4.2021 bylo zjištěno, že žalobce žalované oznámil zesplatnění celého dluhu a vyzval jí k úhradě nejpozději do 14 dnů. Dopisem ze dne 24.6.2021 pak byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 7. Z úvěrové karty klienta bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobce, kterým vypočítával, zda umožňují příjmy a výdaje žalované úvěr splácet. V rámci tohoto výpočtu je uvedeno, že příjem klienta je 40 000 Kč, jako výdaje je pak uvedeno životní minimum ve výši 3 860 Kč, splátky jiným společnostem ve výši 12 218 Kč a splátky v rámci [příjmení] [jméno] ve výši 10 631 Kč. V rámci hodnocení celé domácnosti je pak přičten příjem ostatních členů ve výši 20 000 Kč a jako výdaje jsou dále uvedeny normativní náklady na bydlení ve výši 2 680 Kč. V rámci dokumentu je uveden dále výdaj domácnosti ve výši 15 000 Kč, který je však přeškrtnut a není zřejmé, zda tedy došlo k jeho zohlednění či nikoliv. 8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalobce provedl lustraci žalované, kdy z této zjistil, že žalovaná měla jeden ukončený splátkový úvěr, kde dlužila částku po splatnosti ve výši 3 110 Kč. Dále měla žalovaná existující spotřební úvěr, a to na leasing osobního automobilu, kde byly odloženy splátky z důvodu zákonného moratoria. Dále byl zjištěn existující investiční úvěr ze dne 27.3.2019, investiční úvěr ze dne 8.10.2018, a dále dva již skončené úvěry ze dne 28.8.2018 a ze dne 8.8.2017. Mimo splátkové úvěry byly u žalované zjištěny ještě nesplátkové úvěry, a to povolený debet na běžném účtu ze dne 29.3.2018 a úvěr ke kreditní kartě ze dne 3.10.2018. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. 17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. 18. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdce žalobce poskytl žalované částku až do výše úvěrového limitu 25 000 Kč a žalovaná by vyčerpaný úvěr splácela v měsíčních splátkách ve výši 4% z dlužné částky. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 19. Žalobce v rámci řízení uvedl, že při hodnocení schopnosti žalované úvěr splácet vycházel ze statistického modelu, kde vypočítal z měsíčních příjmů a výdajů, zda skutečně žadatel může splácet částku odpovídající splátce úvěru. Žalobce při tomto výpočtu zohledňuje rodinné postavení klienta, vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti, kdy dále provádí lustraci v registrech NRKI, CEE a ISIR. Pokud jde o ověřování skutečných příjmů a výdajů, tyto žalobce neprováděl, neboť má za to, že doložení například potvrzení zaměstnavatele o příjmech je nedostatečně a lze padělat, taktéž nemusí být nutně aktuální a není jisté, že tohoto příjmu bude žadatel dosahovat po celou dobu úvěrového vztahu. Pokud jde o výdaje, u těchto žalobce uvedl, že si spotřebitel není řady svých výdajů často vědom a dokladování výdaje