104 C 57/2022-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 31.8.2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce [právnická osoba] s žalovaným dne 5.9.2018 uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit nejpozději do 7.12.2018. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužný úvěr neuhradil, na základě dodatku ke smlouvě o úvěru si strany sjednaly odklad splatnosti o 30 dnů, kdy tento odklad byl zpoplatněn částkou 2 500 Kč. Žalovaný na úvěr ani poplatek nic neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 16.5.2021. Dopisem ze dne 16.5.2021 byla žalovanému také zasílána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5.9.2018 bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, na základě které měla tato společnost poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve dvou splátkách, a to dne 5.10.2018 částku 5 000 Kč a dne 5.11.2018 částku 5 000 Kč. 5. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tento měl byt uzavřen mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, kdy však z uvedeného dodatku není zřejmé, ke kterému datu se váže a není podepsán ani zapůjčitelem ani klientem. Z obsahu dodatku je pouze zřejmé, že se má jednat o dodatek umožňující prodloužení termínu splatnosti o 30 dnů, kdy je toto prodloužení zpoplatněno částkou 2 500 Kč. 6. Z obrázku zřejmě odpovídajícímu částečnému print screenu obrazovky bylo zjištěno, že se jedná o řádek s datem 5.9.2018 označený„ domácí platba“ na účet [bankovní účet] na částku 10 000 Kč. Z uvedeného není zřejmé, zda se jedná o bankovní výpis ani kým byla platba zasílána, tedy chybí číslo účtu či jakékoliv informace ohledně odesílatele. Ze sdělení banky ze dne 14.7.2022 bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet], kam byla částka 10 000 Kč poukázána, je žalovaného. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek bylo zjištěno, že předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalovaného na žalobce. Žalovaný byl o postoupení informován dopisem ze den 16.5.2021. 8. Dle ust. § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 16. Soud v projednávané věci vyzýval žalobce k doložení celého bankovního výpisu prokazujícího poskytnutí úvěru žalovanému, ze kterého by bylo zřejmé, z jakého účtu a na jaký účet byla částka poskytnuta, a dále k označení a předložení důkazů ohledně ověřování bonity žalovaného. Na tuto výzvu žalobce reagoval sdělením ze dne 18.7.2022, kdy žádný důkaz ohledně poskytnutí částky, ze kterého by bylo zřejmé, kým byla částka 10 000 Kč žalovanému poskytnuta, soudu nepředložil. Stejně tak žalobce nepředložil žádné důkazy ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce k důkazu navrhnul provést dotaz na banku – [právnická osoba], zda byla dne 5.9.2018 poukázána na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 10 000 Kč, a zda v té době bankovní účet náležel žalovanému. Soud tento důkaz pro nadbytečnost neprováděl, neboť již předloženým print screenem je zřejmé, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 5.9.2018 poukázána částka 10 000 Kč. Ze sdělení banky, pak bylo prokázáno, že se jedná o účet žalovaného, v tomto ohledu by tak další dotaz na banku nepřinesl nová zjištění. Žalobce však neprokázal, kdo byl vlastníkem účtu, ze kterého byla částka 10 000 Kč žalovanému zaslána, není tedy prokázána aktivní legitimace žalobce, resp. jeho právního předchůdce. 17. Pokud soud na základě provedených důkazů rovněž hodnotil smlouvu o úvěru, dospěl k závěru, že tato smlouva je neplatná, neboť žalobce ani jeho právní předchůdce nedostál své povinnosti, při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo by ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V tomto ohledu má soud prokázáno, že částka 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho účet. Z provedeného dokazování však nebylo zjištěno, na úkor koho se žalovaný obohatil, a zda tento hmotněprávní nárok svědčí žalobci. 19. Soud proto shrnuje, že u žalobce nebyla shledána aktivní věcná legitimace. Věcnou legitimací v občanském soudním řízení se rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva, kdy věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde a kterému svědčí stav z hmotného práva (pr