104 C 63/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 10.12.2021 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 14 052,74 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovanou dne 29.7.2019 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci vrátit celkem částku 28 125 Kč (tj. jistina ve výši 15 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 13 125 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy celkem uhradila pouze částku 1 970 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu dne 6.1.2021, v rámci kterého byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení této výzvy. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požadoval jistinu ve výši 14 052,74 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 838,57 Kč (tj. 10% ročně z částky 14 052,74 Kč od 5.9.2019 – marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do 18.12.2020 - datum postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši 996,18 Kč (tj. 29% ročně z částky 14 052,74 Kč od 5.9.2019 – marné uplynuté lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020 datum postoupení pohledávky) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 052,74 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 14 052,74 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Dopisem ze dne 9.11.2021 byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 13 125 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč. 5. Z žádosti o úvěr – zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije s rodiči, má příjem z invalidního důchodu, kdy její příjem činí 6 974 Kč a další příjem činí 4 400 Kč. Jako měsíční výdaje uvedla žalovaná částku 2 000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku žalované na žalobce. Z tabulky umoření dluhu bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na dluh celkem částku 1 970 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 bylo zjištěno, že byla žalovaná vyrozumívána o postoupení pohledávky, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 9.11.2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 15. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 17. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala předchůdci žalobce vrátit částku 28 125 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované zápůjčku splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaná uvedla v rámci žádosti o úvěr – zákaznické kartě. Z této listiny však nevyplývá, že by předchůdce žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V zákaznické kartě je uvedeno, že byly doloženy dvě výplatní pásky, pravděpodobně ohledně invalidního důchodu. Zdroje příjmů jsou však uvedeny dva, kdy není zřejmé, který příjem je invalidním důchodem a co má představovat druhý příjem. K těmto údajům nejsou předloženy ani žádné listiny. Pokud pak jde o výdaje, tyto žalobce nijak neověřoval. Žalobce vycházel z tvrzení, že žalovaná žije s rodiči, kdy si s touto informací naprosto vystačil. I kdyby vzal soud v úvahu skutečnost, že žalovaná opravdu žije s rodiči, kteří hradí veškeré náklady na bydlení, tedy nájem a služby či jiné náklady spojené s bydlením, i tak by měla žalovaná jako dospělý člověk jiné náklady. Ohledně nákladů je však uvedena pouze částka 2 000 Kč, není uvedeno, o jaké náklady se jedná. Pokud pak měl předchůdce žalobce pouze takové kusé informace ohledně příjmů a výdajů žalované, nedostal své povinnosti řádně ověřit schopnost žalované zápůjčku splácet. 18. Soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované zápůjčku splácet, tak jak to požaduje zákon. 19. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce pouze z tvrzených příjmů a výdajů, kdy si ověřil pouze částečně příjmy (předpokládal by-li soud, že byly opravdu doloženy), pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotř