108 C 71/2022-48 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 22 850 Kč se zákonným i sjednaným příslušenstvím. Jedná se o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 10. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou Ze skutkových tvrzení vyplývá, že se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 597,11 Kč jako nevrácené zapůjčené jistiny, dlužných úhrad za služby ve výši 5 252,89 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 382,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 1 632,13 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 597,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Na své závazky žalovaná uhradila částku 11 950 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 2 402,89 Kč na jistinu, ve výši 2 800 Kč na úrok, ve výši 4 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a ve výši 2 747,11 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalované vyšla právní předchůdkyně žalobkyně z informací poskytnutých jí žalovanou před uzavřením smlouvy, kdy tato byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace pak právní předchůdkyně žalované ověřila z dokladů předložených žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalobkyně dále požadoval úhradu částky 50 859 Kč se zákonným i sjednaným příslušenstvím. Jedná se o nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 4. 1. 2018 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou. Ze skutkových tvrzení vyplývá, že se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč jako nevrácené zapůjčené jistiny, částky 20 859 Kč jako dlužných úhrad za služby, kapitalizovaných úroků ve výši 2 623,30 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 175 Kč, úroků ve výši 21,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Na své závazky žalovaná uhradila částku 5 841 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 4 216 Kč na úrok a ve výši 1 625 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalované vyšla právní předchůdkyně žalobkyně z informací poskytnutých jí žalovanou před uzavřením smlouvy, kdy tato byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace pak právní předchůdkyně žalované ověřila z dokladů předložených žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. Dne 6. 10. 2017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 10. 2017). Ve smlouvě bylo ujednáno, že část poskytnuté půjčky ve výši 8 446 Kč bude použita na úhradu předcházejícího úvěru žalované u uvedené společnosti pod [číslo]. Zbývající částku 11 554 Kč žalovaná v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr bude splácet právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných 58 týdenních splátkách, když nejpozději měla být poskytnutá částka vrácena 4. 7. 2019. Sjednaná úroková sazba činila 23,72 % ročně a sjednaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 800 Kč. Dále byl mezi účastníky sjednán administrativní poplatek ve výši 8 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit, činila 34 800 Kč. Z Karty zákazníka ze dne 6. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy uvedla, že bydlí v nájemním bytě, kdy náklady na bydlení uvedla ve výši 4 300 Kč. Dále uvedla, že je zaměstnána s příjmem 15 800 Kč měsíčně, a to od ledna 2012 u [právnická osoba] Service Int., spol. s r.o. Osobní výdaje potvrdila ve výši 3 800 Kč měsíčně a splátky dalších úvěrů ve výši 2 400 Kč měsíčně. K těmto tvrzením doložila pracovní smlouvu. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z těchto údajů. Ohledně výdajů vyšla jen z tvrzení žalované. 5. Dne 4. 1. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 1. 2018). Ve smlouvě bylo ujednáno, že část poskytnuté půjčky ve výši 14 801 Kč bude použita na uhrazení úvěru žalované u jmenované společnosti, který je veden pod [číslo]. Ohledně částky 15 199 Kč žalovaná ve smlouvě potvrdila, že tuto částku v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných 78 týdenních splátkách, když nejpozději měl být úvěr vrácen dne 16. 11. 2018. Sjednaná úroková sazba činila 21,27 % ročně a sjednaný kapitalizovaný úrok ve výši 5 100 Kč. Dále byl mezi účastníky sjednán administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit, činila 56 700 Kč. Z Karty zákazníka ze dne 4. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání uvedla, že bydlí v nájemním bytě, kdy náklady na bydlení uvedla ve výši 4 000 Kč. Dále uvedla, že je zaměstnána na částečný úvazek s příjmem 17 200 Kč měsíčně, a to od ledna 2012 u [právnická osoba] in the Czech rep. Osobní výdaje potvrdila ve výši 3 800 Kč měsíčně a výdaje na splácení dalších úvěrů ve výši 5 000 Kč měsíčně. K těmto tvrzením nebyly doloženy žádné podklady. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z těchto údajů. Ohledně výdajů vyšla jen z tvrzení žalované. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek pak bylo zjištěno, že obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 20 000 Kč a částce 30 000 Kč, když část financí byla užita na částečné refinancování předcházejících úvěrů a část poskytnutých financí převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smluv. 9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Z uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na roz