116 C 109/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 42.544,54 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta zápůjčka výši 10.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 60 týdenních splátek ve výši 300 Kč celkovou částku ve výši 18.000 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 10.000 Kč a poplatkem ve výši 8.000 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 2.000 Kč, administrativního poplatku ve výši 2.000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 8.300 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 2.455,46 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 2.000 Kč na úhradu úroku, v částce 2.000 Kč na úhradu administrativního poplatku a ve zbývající částce 1.844,54 Kč na úhradu inkasního poplatku. 5. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy [anonymizováno], žil [anonymizováno] [role v řízení] v [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova]. Pracoval jako [anonymizováno] u označeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem ve výši 9.482 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno výplatními páskami a pracovní smlouvou. Další blíže nespecifikovaný příjem byl uveden ve výši 3.000 Kč, celkový příjem žalovaného tak byl zjištěn ve výši 12.482 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 10.275 Kč, kdy částka ve výši 4.750 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 3.500 Kč osobní výdaje žalovaného a částka 2.025 Kč byla splátkou jiné zápůjčky žalovaného u právního předchůdce žalobce. Výdaje žalovaného nebyly ověřeny žádnou listinou. 6. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta zápůjčka výši 35.000 Kč s tím, že částka ve výši 11.355 Kč bude použita na úhradu dříve poskytnutého úvěru na základě smlouvy [číslo] zbývající částka ve výši 23.645 Kč bude žalovanému v hotovosti vyplacena. Převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 78 týdenních splátek ve výši 849 Kč, poslední ve výši 777 Kč, celkovou částku ve výši 66.150 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 35.000 Kč a poplatkem ve výši 31.150 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 5.950 Kč, administrativního poplatku ve výši 7.000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 18.200 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 10.700 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 5.950 Kč započetl na úhradu úroku, v částce 1.716,71 Kč na úhradu administrativního poplatku a ve zbývající částce 3.033,29 Kč na úhradu inkasního poplatku. 7. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy [anonymizováno], žil [anonymizováno] [role v řízení] v [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova]. Pracoval jako [anonymizováno] u označeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem ve výši 10.866 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno výplatními páskami, pracovní smlouvou a bankovními výpisy - příjmy. Další blíže nespecifikovaný příjem byl uveden ve výši 2.000 Kč a částku ve výši 4.876 Kč představovala státní podpora, celkový příjem žalovaného tak byl zjištěn ve výši 17.742 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 12.089 Kč, kdy částka ve výši 4.739 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 6.000 Kč osobní výdaje žalovaného a částka 1.350 Kč byla splátkou jiné zápůjčky žalovaného u právního předchůdce žalobce. Výdaje žalovaného nebyly ověřeny žádnou listinou. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že s účinností k témuž dni postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne [datum]. 9. Žalovaný žalobci dlužné částky z obou smluv nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne [datum], která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána dne [datum]. Žalobce tak požaduje na základě smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 7.544,54 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.087,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.101,38 Kč, úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 7.544,54 Kč a úroku z úvěru ve výši 19,32 % od [datum] do zaplacení z částky 7.544,54 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. Na základě smlouvy [číslo] se pak žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 35.000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.829,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6.017,64 Kč, úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 35.000 Kč, úroku z úvěru ve výši 21,27 % od [datum] do zaplacení z částky 35.000 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. 10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením jednotlivých smluv s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebit