116 C 271/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 33.052,28 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 8. 2017 a smlouvy ze dne 18. 12. 2017. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovanou dne 31. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta zápůjčka výši 15.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 60 týdenních splátek ve výši 469 Kč, poslední splátka ve výši 454 Kč, celkovou částku ve výši 28.125 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 15.000 Kč a poplatkem ve výši 13.125 Kč. Poplatek představoval součet úroků s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tj. částku ve výši 2.683 Kč; odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6.312 Kč a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.130 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 25. 10. 2018. 5. Z předložené tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, když nepravidelnými platbami v různé výši zaplatila pouze částku ve výši 8.183 Kč, kterou žalobce v částce 4.447,72 Kč započetl na úhradu jistiny. Z tabulky je zřejmé, že se žalovaná dostala do prodlení již s druhou splátkou. 6. Ze zákaznické karty ze dne 31. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy [číslo] svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost a žila v nájmu. Důvodem zápůjčky byly neočekávané výdaje. Žalovaná byla zaměstnaná na plný pracovní úvazek u označeného zaměstnavatele jako barmanka-obsluha. Čistý příjem byl uveden ve výši 22.324 Kč. Dle vyznačených políček měla být k ověření žalovanou předložena pracovní smlouva a výplatní pásky za měsíce květen až červenec 2017. Žalovaná měla pouze jeden zdroj příjmů. Měsíční výdaje bez bližší specifikace dosahovaly částky 10.200 Kč. 7. Dne 18. 12. 20217 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta zápůjčka výši 25.000 Kč. Podpisem smlouvy [číslo] žalovaná stvrdila převzetí peněžních prostředků. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 18 měsíčních splátek ve výši 2.512 Kč, poslední splátka ve výši 2.496 Kč, celkovou částku ve výši 45.200 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 25.000 Kč a poplatkem ve výši 20.200 Kč. Poplatek představoval součet úroků s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tj. částku ve výši 6.127 Kč; odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7.523 Kč a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 6.550 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 18. 6. 2019. 8. Z předložené tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, když uhradila pouze první splátku ve výši 2.500 Kč, která byla započtena v celém rozsahu na úhradu jistiny. 9. Ze zákaznické karty ze dne 18. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy [číslo] svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost a žila v nájmu. Důvodem zápůjčky byly neočekávané výdaje. Žalovaná byla zaměstnaná na plný pracovní úvazek u označeného zaměstnavatele jako obsluha. Čistý příjem byl uveden ve výši 18.500 Kč. Dle vyznačených políček měla být k ověření žalovanou předložena pracovní smlouva na dobu neurčitou a výplatní pásky za měsíce říjen až prosinec 2017. Žalovaná měla příjem ze dvou zdrojů, když byl uveden další nespecifikovaný příjem ve výši 4.000 Kč. Měsíční výdaje dosahovaly částky 9.700 Kč, přičemž z toho částka ve výši 1.700 Kč měla být určena na úhradu interních splátek u právního předchůdce žalobce. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, soud zjistil, že s účinností k témuž dni, postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, které bylo žalované odesláno dle předloženého podacího lístku dne 14. 2. 2020. 11. Žalovaná žalobci dlužné částky z obou smluv nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 11. 5. 2020, která byla žalované dle předloženého podacího lístku odeslána dne 12. 5. 2020. Žalobce tak požaduje na základě smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 10.552,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 26. 12. 2017 do data postoupení 20. 1. 2020 z částky 10.552,28 Kč v celkové výši 1.783,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 29 % za období od 26. 10. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020 z částky 10.552,28 Kč v celkové výši 3.842,20 Kč, úroku z prodlení od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 10.552,28 Kč a úroku z úvěru ve výši 29 % od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 10.552,28 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. Na základě smlouvy [číslo] se pak žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 22.500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 18. 1. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020 z částky 22.500 Kč v celkové výši 3.894,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 29 % za období od 19. 6. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020 z částky 22.500 Kč v celkové výši 3.915 Kč, úroku z prodlení od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 22.500 Kč, úroku z úvěru ve výši 29 % od 21. 1. 2020 do zaplacení z částky 22.500 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Dle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvy jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smluv o zápůjčce s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně nepo