16 C 265/2021-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 5.801 Kč s příslušenstvím, neboť mezi právním předchůdcem žalobce, a to společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 24.7.2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl věřitel žalované částku 7.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 5.330 Kč, sestávající se ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, odměnu za pracování a doručení ve výši 2.149 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 2.204 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku (7.000 Kč + 5.330 Kč) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti prostřednictvím 45 týdenních splátkách po 274 Kč, když splatnost poslední splátky byla stanovena na 4.6.2018. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnila, čímž porušila své závazky ze smlouvy a ke dni postoupení pohledávky uhradila celkem 1.480 Kč Poslední příslušná splátka ze strany žalované byla uhrazena dnem 30.8.2017 Touto žalobou pak žalobce požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 5.801 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.799,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 850 Kč, 29% úrok ročně z dlužné částky 5.801 Kč od 25.6.2019 do zaplacení a 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné částky 5.801 Kč od 25.6.2019 do zaplacení. Dne 24.6.2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek s následným oznámením žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Městský soud v Brně provedl důkaz smlouvou o zápůjčce ze dne 24.7.2017, zákaznickou kartou z téhož dne, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2019 včetně podacího lístku, tabulkou umoření, výzvou k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem ze dne 12.3.2020 a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24.5.2019, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 24.7.2017 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou jako se zákazníkem smlouvu o zápůjčce [číslo] když na základě uzavřené smlouvy poskytl žalované zápůjčku ve výši 7.000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 5.330 Kč sestávající se z úroku ve výši 935 Kč, z částky za zpracování doručení a flexibilní splácení 2.194 Kč a z částky administrativní činnost ve výši 2.204 Kč, tedy částku celkem 12.330 Kč prostřednictvím 45 týdenních splátek po 274 Kč. V zákaznické kartě právní předchůdce žalobce evidoval čistý příjem žadatele ve výši 7.786 Kč a toliko odhadované měsíční výdaje ve výši 4.400 Kč. Dne 24.6.2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem. Podáním ze dne 24.6.2019 oznámil právní předchůdce žalobce postoupení pohledávky na žalobce s následným předáním poště, doručení dne 17.7.2019. Podáním ze dne 12.3.2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky do 19.3.2020. 4. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý až po 1.1.2014. 5. Ve smyslu ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ust. § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 7. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v přípdě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto usnesení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po úpravě je důvodná, byť z jiného důvodu, než bylo původně žalobcem požadováno. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 24.7.2017 uzavřena smlouva o zápůjče [číslo] ve smyslu ust. § 2395 a následující o.z. ve spojení s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 citovaného zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 citovaného zákona). V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 7.000 Kč. 14. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo], ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: "Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v Článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které s porušením této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu". Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobce z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním c