18 C 169/2022-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.12.2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 13.402 Kč s příslušenstvím z důvodu, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 15.5.2019 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal zaplatit kromě jistiny právnímu předchůdci žalobce ještě částku 14.083 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2.505 Kč, s úrokovou sazbou 29% ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 28.6.2019. Ke dni 22.10.2019 činila dlužná jistina částku 13.402,24 Kč a dlužný poplatek částku 9.972,46 Kč. Žalovaný už ničeho neuhradil. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1.500 Kč. Po podpisu smlouvy o postoupení již neuhradil ničeho. Žalobce nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, domáhá se úhrady dlužné jistiny ve výši 13.402,24 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.759,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.980,55 Kč, 29% úroků ročně z dlužné jistiny od 19.12.2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Ohledně skutkového stavu věci vzal soud na základě listinných důkazů za prokázáno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] dne 15.5.2019 (dále jen„ předmětná smlouva o zápůjčce“), na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka v částce 14.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal kromě této částky vrátit právnímu předchůdci žalobce ještě částku 12.283 Kč jako poplatek za zápůjčku, který je tvořen z úroku ve výši 2.504 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5.652 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4.127 Kč, dále žalovaný přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění s celkovou částkou pojistného 1.800 Kč, kdy se zavázal k úhradě těchto částek v šedesáti týdenních splátkách po 469 Kč, kdy celková dlužná částka činila 28.083 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 1.500 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladů o odeslání, předžalobní výzvu včetně dokladů o odeslání. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr žalovaného ze dne 15.5.2019 vyplývá, že žalovaný neměl žádné vyživované osoby, nebyl majitelem auta, byl zaměstnán na plný pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy jako klempíř s [příjmení] [jméno] [příjmení] s čistým příjmem 20.950 Kč, kdy další čisté příjmy domácnosti činily 35.000 Kč, celkové příjmy 55.950 Kč s počtem zdrojů příjmu žadatele jeden, běžné výdaje nula, odhadované měsíční výdaje 2.000 Kč, zápůjčku u jiné společnosti neměl, bankovní účet rovněž ne, dokumenty k ověření byly předloženy pracovní smlouva s poznámkou na dobu neurčitou, dvě výplatní pásky za březen, duben 2019. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 15.5.2019, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 14.000 Kč, žalovaný se zavázal tuto poskytnutou částku vrátit zpět spolu s částkou 14.083 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je spotřebitelem, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. 19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z informací ze zákaznické karty. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalovaného, kdy z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný nemá žádnou vyživovanou osobu, je zaměstnán v hlavním pracovním poměru jako klempíř s čistým měsíčním příjmem 20.950 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobce se domáhá pouze částky vrácení jistiny úvěru, nedomáhá se navýšené částky, která by vyplývala ze smlouvy, soud hodnotí takové zjišťování úvěruschopnosti jako dostačující, a to zejména s ohledem na žádné vyživované osoby i příjem žalovaného, který měl být doložen výplatními páskami. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavírá, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli s