18 C 22/2022-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 17.8.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 10.662,61 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], právním předchůdcem žalobce, dne 20.2.2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti, kdy žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s částkou 12.283 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků ve výši 2.504 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 439 Kč s poslední splátkou 15.4.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, kdy uhradila celkem částku 7.000 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 10.662,61 Kč, kapitalizovaných úroků 2.121,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 1.525,35 Kč a dalšího příslušenství. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] dne 20.2.2019 (dále jen„ předmětná smlouva o zápůjčce“), na základě které byla žalované poskytnuta peněžní částka ve výši 14.000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 12.283 Kč, který sestává z úroků ve výši 2.504 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5.652 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, celková dlužná částka činila 26.283 Kč, tuto se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce v 60 splátkách po 439 Kč, poslední splátky 382 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 7.000 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalobce předložil zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 19.2.2019, ze které soud zjistil, že žalovaná právnímu předchůdci žalobce uváděla 3 adresy, předložila občanský průkaz, k bydlení uvedla, že žije s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodná, počet vyživovaných osob 4, pracuje na plný pracovní úvazek s tím, že toto mělo být ověřeno pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu s pracovním zařazením úklidové práce, úprava pozemku, zaměstnavatel [jméno] [příjmení], čistý měsíční příjem 17.650 Kč, další čisté příjmy domácnosti 18.000 Kč, celkem příjmy 35.650 Kč, odhadované měsíční výdaje 1.0000 Kč. Žalobce dále soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání a předžalobní výzvu. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle ust. § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle ust. § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových zjištění dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 20.2.2019, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost v částce 14.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 26.283 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. 19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, kdy z karty zákazníka vyplývá, že žalovaná žije s rodiči, je svobodná, pracuje s měsíčním příjmem 17.650 Kč, k výši příjmů žalobce ničeho nedoložil, stejně tak nedoložil ničeho k výši výdajů, s ohledem na vyživované osoby – čtyři, se pak jeví jako nepravděpodobné a výše výdajů žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele formálně, ničeho konkrétního nebylo doloženo, a to ani k příjmům, ani zejména k výdajům. Právní předchůdce žalobce tedy nezjišťoval řádně úvěruschopnost žalované. 21. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce nesplnil řádně svoji povinnost stanovenou zákonem a neposoudil úvěruschopnost žalované, toto posouzení proběhlo formálně, bez doložení náležitých a dostatečných podkladů. Předmětná smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná dle zák. o spotřebitelském úvěru a dále neplatné dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavníh