18 C 57/2022-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.12.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 5.185,79 Kč s příslušenstvím, částky 9.701,16 Kč s příslušenstvím a částky 7.214,01 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 21.9.2006 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 6.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny také poplatek ve výši 3.984 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 192 Kč do 20.9.2007. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalovaná uhradila celkem částku 1.354,85 Kč. Žalovaná tak dluží částku 8.629,15 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dále smlouvu o půjčce [číslo] dne 24.7.2006, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.296 Kč v 52 týdenních splátkách po 448 Kč, žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 7.153,27 Kč. Dále byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena dne 21.6.2006 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala vedle jistiny vrátit souhrnný poplatek ve výši 7.304 Kč v 52 týdenních splátkách po 352 Kč, žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 6.299,88 Kč Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 18.12.2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) tři smlouvy o půjčce, a to dne 21.6.2006 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce [číslo]“) na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční částku ve výši 11.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto spolu se souhrnným poplatkem v částce 7.304 Kč, celkem 18.304 Kč, dále šlo o smlouvu o půjčce uzavřenou dne 24.7.2006, [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce [číslo]“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s poplatkem 9.296 Kč, celkem částku 23.296 Kč; a konečně to byla smlouva o půjčce uzavřená dne 21.9.2006 [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce [číslo]“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6.000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s poplatkem 3.984 Kč, celkem 9.984 Kč. Všechny smlouvy o půjčce se zavázala žalovaná vrátit v týdenních splátkách. U smlouvy o půjčce [číslo] uhradila žalovaná částku 6.299,88 Kč, u smlouvy o půjčce [číslo] uhradila částku 7.153,27 Kč a u smlouvy o půjčce [číslo] uhradila částku 1.354,85 Kč. Ke zjišťování úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce tento doložil zákaznickou kartu ze dne 21.6.2006, 24.7.2006 a 21.9.2006, kdy z těchto se podává, že žalovaná bydlí jako nájemník, má půjčky u právního předchůdce žalobce, dále důvody půjčky byly doplatek elektřiny, opravy/rekonstrukce, výdaje na zdraví, dále že žalovaná má nezaopatřené dítě narozené v r. 1998, je osobou v domácnosti, péče o osobu blízkou, její příjmy činí 5.400 Kč (mzda), státní podpora/přídavky 4.500 Kč, jiné příjmy 600 Kč (dieta), další příjmy domácnosti 1.200 Kč (bydlení), celkem měsíční příjmy 11.700 Kč, v další kartě byly uvedeny 12.800 Kč a ve třetí 15.180 Kč (zde byla státní podpora 8.980 Kč); výdaje se uváděly nájem 1.600 Kč, telefon 200 Kč, splátky půjček/výživné 3.600 Kč, výdaje na domácnost 3.000 Kč, celkem 8.400 Kč, v druhé zákaznické kartě 7.004 Kč a ve třetí 7.974 Kč; k dokumentům se uvádělo, že byla ověřena nájemní smlouva, SIPO, rozhodnutí městského úřadu, tyto však žalobce nedoložil. Žalobce soudu doložil smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dále smlouvu o postoupení pohledávek spolu s přílohou [číslo] oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladů o odeslání. Žalobce soudu také doložil předžalobní výzvu včetně dokladů o odeslání. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § [číslo] odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli tři smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 21.6.2006, 24.7.2006 a 21.9.2006, na základě kterých právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční hotovost v částce 11.000 Kč, 14.000 Kč a 6.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve smlouvě sjednaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. 19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka