244 C 28/2021-94 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 72.782 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 16. 11. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 43.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 75,53 % splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4.012 Kč. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, do zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil pouze dne 16. 12. 2019 částku 4.100 Kč. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut ve výši dvakrát 499 Kč za prodlení delší než 30 dnů s úhradou 2. a 3. splátky. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostal do prodlení déle než 15 dnů, celkem tedy za prodlení s 2. a 3. splátkou žalobkyně požaduje 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění úvěru, a to dle bodu 6.3 smlouvy. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 22. 3. 2020 a k tomuto dni se nezaplacená jistina a dosud nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, která činila celkem 49.898,28 Kč (původní jistina 42.186,64 Kč a přirostlé úroky 7.711,64 Kč). Žalobkyně žalobou požaduje aktuální dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 49.898,28 Kč, dále výše uvedené smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od 24. 3. 2020 do data vyhotovení žaloby ve výši celkem 20.502 Kč, úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 75,53 % ročně z částky 42.186,64 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení (maximálně však 101.376 Kč), úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši celkem 984 Kč (dle smlouvy činila úhrada 492 Kč měsíčně, za dvě splátky [číslo] se celkem jedná o 984 Kč) a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 52.280 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že ji prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného) a na základě informací o úvěrové historii z databází SOLUS a NRKI. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a jeho zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Na základě uvedených údajů a na základě provedeného scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. 2. V doplnění žaloby ze dne 23. 5. 2022 žalobkyně uvedla, že řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dokladů o příjmech, výpisu z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného. Z dokladů vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 18.948 Kč a jeho celkové měsíční náklady činí 8.536 Kč. Volné zdroje ke splácení (po odečtení rezervy 1.000 Kč) činí 9.412 Kč. Úvěrová historie žalovaného byla ověřena v databázích SOLUS a NRKI. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a jeho zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dále uvedla, že ve formuláři hodnocení klienta jsou výdaje pečlivě zkoumány, žalobkyně přičítá rezervu 1.000 Kč a zadává zákonné životní minimum. Pokud žalovaný zatajil výdaje, nebo je uvedl v nižší výši, porušil § 6 zákona č. 89/2012 Sb., kde je uvedeno, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu. Žalobkyně dále ověřila občanský průkaz žalovaného, provedla výpis z NRKI a registru SOLUS, měla k dispozici pracovní smlouvu žalovaného, jeho výplatní pásky za 09/ 2019 a 10/ 2019, informativní výpisy z bankovního účtu žalovaného (dokládající, že úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného), a přihlášku do pojištění (dokládající, že si žalovaný dobrovolně sjednal pojištění proti neschopnosti splácet, čímž se stal ještě věrohodnějším). K posouzení výdajů žalobkyně uvedla, že vychází z údajů uvedených žalovaným, nemá objektivní možnost si ověřit údaje sdělené žalovaným. Žalovaný byl povinen žalobkyni sdělit pravdivé a úplné údaje. Po zhodnocení uvedených dokumentů a po porovnání příjmů a výdajů bylo prokázáno, že bylo možno poskytnout úvěr ve sjednané výši, a to i na základě interního skóringu žalobkyně. K nákladům na bydlení žalobkyně uvedla, že výdaje na bydlení nelze stanovit fixní částkou a je proto třeba vycházet z údajů uvedených žalovaným. Pokud žalovaný uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení činí 1.300 Kč, je třeba z takové částky vycházet. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný měl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy se žalobkyní uzavřenu další úvěrovou smlouvu, na základě které platil měsíční splátky ve výši 3.826 Kč. 3. Žalobkyně dále podáním ze dne 23. 5. 2022 vzala žalobu částečně zpět, kdy ponížila požadovanou výši smluvního úroku z 75,53 % na 8,34 %. Žalobkyně tak vzala částečně zpět žalobu ohledně částky 6.860 Kč (původně požadované jako úroky přirostlé k jistině úvěru) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.860 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení a ohledně úroku ve výši 67,19 % ročně z částky 42.186,64 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení. 4. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. 6. Dne 19. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 43.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 24 měsíčních splátkách po 4.012 Kč splatných nejpozději 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 75,53 %. Rovněž byla ujednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou o délce nejméně 30 dnů, a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru. Ve smlouvě byla též ujednána náhrada nákladů ve výši 200 Kč za prodlení s každou splátkou o délce nejméně 15 dnů. V příloze smlouvy bylo ujednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou 492 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 20. 11. 2019 převodem na jeho bankovní účet (Doklad o vyplacení úvěru na č.l. 42 spisu). 7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného dle jeho průkazu o povolení k trvalému pobytu (scan průkazu o povolení k trvalému pobytu žalovaného). Z listiny nazvané„ Hodnocení klienta“ vyplývá, že žalovaný žalobkyni sdělil, že má příjmy ze zaměstnání ve výši 18.948 Kč měsíčně. Jako výdaje je uvedeno životní minimum ve výši 3.410 Kč, 1.300 Kč na bydlení (nájemné, inkaso) a 3.826 Kč na splátkách jiného úvěru žalobkyni. Celkem tedy výdaje uvedeno 8.536 Kč. Dále je počítáno s rezervou ve výši 1.000 Kč, jako volné zdroje (příjmy – výdaje) je uvedeno 9.412 Kč. Dále je v listině„ Hodnocení klienta“ uvedeno, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele [právnická osoba], je ženatý, s manželkou však nežije ve společné domácnosti, vzdělání má základní, forma bydlení je„ jiné“. Žalobkyně si vyžádala od žalovaného jeho výplatní lístky, z nichž plyne, že žalovaný měl za měsíc září 2019 čistou mzdu po srážkách 17.764 Kč a za měsíc říjen 2019 po srážkách čistou mzdu ve výši 20.131 Kč. Žalobkyně měla rovněž k dispozici potvrzení o příchozích úhradách na bankovní účet žalovaného dne 11. 10. 2019 a dne 13. 11. 2019, z nichž plyne, že dne 11. 10. 2019 žalovaný obdržel od zaměstnavatele mzdu 17.764 Kč a dne 13. 11. 2019 mzdu 20.131 Kč. Žalobkyně měla k dispozici též pracovní smlouvu žalovaného ze dne 21. 1. 2019 včetně dodatku, přílohy a mzdového výměru, z nichž plyne, že žalovaný byl zaměstnán jako zámečník na dobu určitou do 21. 1. 2020, přičemž jeho mzda činila v základním tarifu 97,50 Kč za hodinu a v pohyblivé složce 32,50 Kč za hodinu. Žalobkyně si dále vyžádala výpis z NRKI (č.l. 35 spisu), z něhož plyne, že žalovaný získal 351 bodů, což odpovídá II. kategorii s menším rizikem. Z výpisu z registru SOLUS (č.l. 41 spisu) pak vyplývá, že žalovaný neměl po splatnosti žádné splátky. 8. Oznámením ze dne 22. 3. 2020 mělo být dle tvrzení žalobkyně žalovanému sděleno, že byl úvěr zesplatněn, a žalovaný měl být vyzván k úhradě celkové částky 52.280 Kč s přísl. V řízení nicméně ani přes výzvu dle § 118a o.s.ř. učiněnou na jednání dne 10. 5. 2022 nebylo prokázáno, že by došlo k odeslání tohoto Oznámení žalovanému (odeslání Oznámení žalovanému neprokazuje ani čestné prohlášení ze dne 24. 11. 2021, neboť z tohoto čestného prohlášení neplyne, že by Oznámení ze dne 22. 3. 2020 bylo žalovanému zasláno prostřednictvím tzv. hybridní pošty neboli PostServis). 9. Předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2021, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného