39 C 175/2021-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 30. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s kapitalizovaným úrokem a kapitalizovaným zákonným úrokem a dále pak s úrokem z prodlení v zákonné výši a dohodnutým úrokem 19,27 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru s řádným prověřením schopnosti splácet na straně žalované. Právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet, a poskytl jí peněžní prostředky 7 000 Kč, které měla žalovaná zaplatit za dobu trvání smlouvy s úrokem za půjčené peněžní prostředky 1 400 Kč, administrativní činnost 1 400 Kč a hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč. Žalovaná měla takto poskytnutý úvěr splácet v pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč, a to po dobu 60 týdnů od 26. 8. 2018 do 13. 10. 2019. Z toho vyplývá, že žalovaná na úvěru 7 000 Kč měla zaplatit celkem 12 600 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, porušila tak smlouvu řádně a včas hradit. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla ze strany [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek postoupena 15. 1. 2021 žalobci. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze 945 Kč, kterážto částka byla započtena na úrok a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platbu na smlouvě o úvěru provedla žalovaná 23. 8. 2018, když k datu postoupení dluží na jistině úvěru 7 000 Kč, úrok 688,35 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 566,65 Kč. Za období od postoupení pohledávky na žalobce žalovaná ničeho nezaplatila. Nereagovala ani na předžalobní výzvu. 2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalované. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla žalované doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání, k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí, když po vrácení obsílky soudu soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desce soudu 8. 11. 2021. Žalovaná přes poučení ve sdělení nijak nereagovala, obsílku si nevyzvedla. 4. Žalovaná tedy v této věci zůstala nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k postupu soudu ohledně aplikace § 115a o.s.ř., soud měl tedy s ohledem na obsah poučení ve výzvě k vyjádření dle § 115a o.s.ř. za to, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání. 5. Soud vzal za prokázaný tento následující skutkový děj po provedeném dokazování listinami doloženými žalobcem: 6. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa nejen existence žalobce ale i existence jeho právního předchůdce, když firma [právnická osoba] je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s podnikatelským oprávněním na poskytování úvěrů a půjček nebankovního charakteru. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako obchodní korporace. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, a to dne 19. 8. 2018. Dle této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr, který měla žalovaná hradit formou 60 týdenních hotovostních splátek po 210 Kč od 26. 8. 2018 do 13. 10. 2019. Ze specifikace celkové částky k zaplacení 12 600 Kč vyplývá, že kromě jistiny úvěru 7 000 Kč se jedná i o úrok 1 400 Kč, administrativní poplatek blíže nespecifikovaný rovněž 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč. Mezi stranami sporu bylo dále dohodnuto, že žalovaná bude hradit poskytnutý úvěr po dobu 60 týdnů po 210 Kč, z čehož vyplývá, že žalovaná měla tedy celkem uhradit částku 12 600 Kč na úvěru, který jí byl poskytnut ve výši 7 000 Kč. Co se týče dohodnutého úroku, tento byl dohodnut procentuální výměrou 19,27 % ročně a pokud žalobce uváděl, že si prověřil úvěruschopnost žalované s péčí řádného hospodáře, soud konstatuje, že z doložené smlouvy o spotřebitelském úvěru ani z doplňujících ustanovení nevyplývá, jakým způsobem a zda vůbec žalobce úvěruschopnost žalované prověřil dostupnými a relevantními prostředky. Pouze z karty zákazníka žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná bez bližšího zdokladování doložila, že její zaměstnavatel je [anonymizována čtyři slova], pobírá starobní důchod a vedlejší příjmy činí 5 000 Kč. Žalovaná deklarovala v kartě klienta, že její příjmy činí celkem 16 100 Kč a výdaje na tzv. živobytí 5 900 Kč. Z tohoto žalobce bez bližšího zdokladování dospěl k závěru, že je možno žalované poskytnout úvěr. Žalovaná takto poskytnutý úvěr nesplácela, dluží tak žalobcem požadované částky. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou i s příslušenstvím byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena na současného žalobce z původního úvěrujícího, tedy firmy [právnická osoba], o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu předžalobní výzvou z 13. 5. 2021, ničeho však nezaplatila (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr z 19. 8. 2018, předžalobní výzva z 13. 5. 2021, smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 19. 8. 2018, oznámení o postoupení pohledávky z 19. 2. 2021, oznámení o zpracování osobních údajů z 19. 2. 2021, poštovní podací lístek z 22. 2. 2021, seznam postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek z 15. 1. 2021, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018). 7. Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. 9. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce od dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. K neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, či odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, soud přihlédne podle § 588 i bez návrhu. 12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či navýšení spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 2991 odst. 1 OZ bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 14. Po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději ne nutno konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě karty zákazníka v souvislosti se žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsala listinu, která byla nazvána jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Pokud žalobce v rámci svých skutkových tvrzení deklaroval víceméně pouze a toliko řečí zákona, že poskytovatel úvěru, tedy úvěrující firma [právnická osoba], v rámci posouzení žádosti postupovala s odbornou péčí ve smyslu § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru, v řízení vyplynulo, že poskytovatel úvěru vycházel pouze z tvrzení, a to ničím nedoložených tvrzení žalované, která je s ohledem na datum svého narození dlouhá léta starobní důchodkyní. Poskytovatel úvěru si řádně neověřil, pokud žalovaná deklarovala, že má příjmy z vedlejších činností, o jakou činnost, u koho se jedná, když se mělo jednat o příjmy ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nebyly rovněž doloženy, resp. zdokladovány žalovanou deklarované náklady na bydlení 2 100 Kč, když se jedná o velmi nízkou částku. Podaná žaloba je tedy důvodná pouze částečně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala od poskytovatele spotřebitelského úvěru v hotovosti částku 7 000 Kč oproti svému závazku za takto půjčenou částku v hotovosti uhradit 12 600 Kč v týdenních splátkách 210 Kč po dobu 60 týdnů, tedy celkem 12 600 Kč. Žalovaná uhradila na celé pohledávce 945 Kč, když žalobce rovněž neprokázal, že by poskytovatel úvěru provedl lustraci žalované v dostupných databázích, jako je např. registr dlužníků, registr exekucí