39 C 69/2022-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 17. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když se dále domáhal i zaplacení kapitalizovaných úroků a procentuální výměry zákonného úroku z prodlení a úroku v dohodnuté výši 29 % ročně z dlužné částky od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, když žalovaná kromě zápůjčky ve výši 20 000 Kč měla zaplatit i úroky, poplatky za zpracování, doručení, činnost v rámci úvěru včetně poplatků za vedení účtu a komfortní splácení, když žalovaná měla zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách 2 015 Kč po dobu 18 měsíců s datem poslední splátky 19. 9. 2020 Celkem měla žalovaná zaplatit 36 259 Kč. Žalovaná uhradila pouze 2 020 Kč, dále pak ničeho nesplácela. 2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, z důvodu nedoručení do vlastních rukou žalované byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla žalované po zrušení platebního rozkazu opětně doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání, tyto písemnosti byly žalované na adresu jejího bydliště v [obec] doručeny fikcí, a to na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desce soudu dne 17. 6. 2022. Přes poučení v tomto sdělení žalovaná nereagovala, obsílku si nevyzvedla, byla naplněna fikce doručení desátým dnem od data vyvěšení výše zmíněného sdělení na úřední desku soudu. 4. Žalovaná zůstala nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k rozhodnutí bez jednání, soud měl tedy za to, že žalovaná takto dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání na základě § 115a o.s.ř. 5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvou o zápůjčce z 19. 3. 2019 [číslo] výzvou žalované k plnění z 28. 6. 2021, zákaznickou kartou, žádostí o spotřebitelský úvěr, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, poštovním podacím lístkem z 25. 1. 2021 a 28. 6. 2021, tabulkou umoření dluhu z 12. 1. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, seznamem postoupených pohledávek, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]), kterážto firma je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání v oblasti poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Z úřední činnosti je soudu známa rovněž existence žalobce, když jeho existence je prokázána doloženým výpisem z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze ze 7. 6. 2018 (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce u MS [obec] ze 7. 6. 2018). 8. Žalovaná uzavřela na základě žádosti s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce dne 19. 3. 2019 [číslo] dle které byla žalované poskytnuta zápůjčka 20 000 Kč. Žalovaná kromě zápůjčky měla zaplatit i částku 16 259 Kč, kterážto částka se sestávala z úroku za dobu trvání smlouvy, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, když celkem tak měla žalovaná uhradit na zápůjčce 36 259 Kč formou 18 měsíčních splátek ve výši 2 015 Kč měsíčně, s poslední splátkou 2 004 Kč, když poslední splátku měla žalovaná uhradit 19. 9. 2020. Z tabulky umoření zápůjčky – dluhu je zřejmé, že žalovaná uhradila od data uzavření smlouvy pouze a toliko částku 2 020 Kč. Po odečtení zaplacené částky od původní výše zápůjčky je zřejmé, že žalovaná tak dluží z titulu neuhrazení jistiny na zápůjčce 17 980 Kč. Žalobce v rámci svých žalobních tvrzení uváděl, že byla řádně prozkoumána úvěruschopnost žalované, což bylo doloženo zákaznickou kartou. Z této zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem částkou 20 000 Kč s dalšími čistými příjmy 14 000 Kč, což bylo doloženo pracovní smlouvou a živnostenským listem od 9. 7. 2018. Běžné měsíční výdaje žalované byly odhadnuty částkou 14 000 Kč, bez toho aniž by byly doloženy výplatní pásky, daňová přiznání, nájemní či podnájemní smlouvy, inkasní lístky na platby záloh na energie apod. (smlouva o zápůjčce z 19. 3. 2019, [číslo] zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z 19. 3. 2019, tabulka umoření dluhu z 12. 1. 2021). 9. Žalobce tak vyčíslil zůstatek dluhu žalované částkou ve výši žalobní jistiny, když dále po žalované požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok spolu s procentuální výměrou úroků z prodlení z jistiny od 19. 12. 2020 a 29 % ročně taktéž od 19. 12. 2020 do zaplacení s tím, že žalovaná kromě zůstatku zápůjčky ve výši 17 980 Kč dluží ještě žalobcem požadované kapitalizované úroky, zákonné úroky a dále úroky v procentuální výměře. 10. Takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek z 19. 12. 2020 postoupena na současného žalobce, když o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna přípisem z 6. 1. 2021 (oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, poštovní podací lístek z 25. 1. 2021, smlouva o postoupení pohledávek z 19. 12. 2020 a seznam postoupených pohledávek). 11. [jméno] žalovaná, jak soud uvedl výše, zůstala v řízení naprosto nečinná, když žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uváděl, že poskytovatel zápůjčky posoudil řádně s odbornou péčí schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splácet. Pokud se soud zabýval údaji uvedenými v zákaznické kartě, pokud žalobce dále uváděl, že byla doložena pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce, z příslušných kolonek zákaznické karty vyplývá, že výplatní pásky ani další listiny týkající se životních nákladů doloženy nebyly, když žalobce, resp. právní předchůdce žalobce se spokojil pouze a toliko s pracovní smlouvou, živnostenským listem žalované, bez toho aniž by náležitým způsobem byly ověřeny především příjmy a v neposlední řadě i výdaje žalované na živobytí. Ohledně údajů na životní potřeby vyplývá, že částka 14 000 Kč byla stanovena odhadem, bez toho aniž by byly doloženy nájemní, podnájemní smlouvy, doklady o placení nákladů na bydlení apod. 12. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na dataci uzavřené smlouvy o zápůjčce soud tuto věc posoudil v režimu § 3028 odst. 1 OZ, tedy dle platné právní úpravy. 13. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věci stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr (či změna takové smlouvy spočívající v navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru), je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr dostatečnými informacemi získanými nejen od spotřebitele, ale je-li to nezbytné, i nahlédnutím do databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, když úvěr je poskytnut jen tehdy, pokud je s odbornou péčí po přezkumu úvěruschopnosti zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se úvěr sjednává, neplatná. 17. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodným obohacením je zejména plnění získané bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně a navíc nikoliv z důvodů, které skutkově vymezil žalobce. V řízení bylo naprosto jednoznačně prokázáno, že žalovaná na základě své žádosti uzavřela s poskytovatelem zápůjčky smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. OZ, když poskytovatel zápůjčky prověřoval schopnost žalované splácet doloženým listem nazvaným jako Zákaznická karta. Z tohoto listu vyplývá, že žalovaná avizovala své příjmy částkou 34 000 Kč měsíčně, což bylo doloženo pouze pracovní smlouvou a živnostenským listem bez náležitého doložení výplatních pásek, daňových přiznání apod., když ostatně o doložení minimálně tří výplatních pásek žalobce hovořil ve své žalobě. Odhadované náklady na bydlení 14 000 Kč byly opravdu pouze a jedině odhadnuty bez náležitého doložení p