42 C 257/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 8.088,97 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 2.000 Kč, hotovostním inkasem ve výši 4.000 Kč a úrokem ve výši 2.000 Kč, formou 60 týdenních splátek po 300 Kč Celkem se tak zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 18.000 Kč, a to do dne splatnosti [datum]. Žalovaná však neplnila na úvěr řádně a včas, když právnímu předchůdci žalobce uhradila toliko částku ve výši 7.600 Kč, kterou žalobce započítal na dlužnou částku. Pohledávka za žalovanou byla následně prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Předmětem žaloby je zbývající dlužná částka po započtení zmíněných úhrad ve výši 8.088,97 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného a smluvního úroku z prodlení, které žalobce částečně kapitalizoval ve výši 761,71 Kč a ve výši 1.444,20 Kč. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout částku ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 2.000 Kč, hotovostním inkasem ve výši 4.000 Kč a úrokem ve výši 2.000 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 300 Kč Celkem se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 18.000 Kč. Výše úrokové sazby dle čl. 1 smlouvy činila při 60 splátkách 32,15 % p.a., žalobce však požaduje úrok ve výši 18,96 % p.a. RPSN činila dle obsahu smlouvy 206,15 %. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalované finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku celkem 7.600 Kč. 5. V době uzavírání smlouvy měl předchůdce žalobce ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalované informace uvedené v kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr. Z té vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřil totožnost žalované pomocí OP. Žalovaná uvedla, že je svobodná a bydlí v [obec] v nájmu na základě nájemní smlouvy. Jako zdroj svých příjmů uvedla pracovní poměr u zaměstnavatele [jméno] [jméno], [ulice a číslo], [obec], s tím, že se jedná o hlavní pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. Stran pracovní pozici uvedla, že pracuje jako uklízečka. Za výši příjmu označila částku 15.000 Kč měsíčně. Na straně výdajů uvedla částku celkem 10.400 Kč vynaloženou na bydlení ve výši 4.000 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 3.800 Kč a splátky úvěrů a půjček ve výši 2.600 Kč. K tomu dále doplnila, že v současnosti má úvěr u [právnická osoba] v celkové částce 20.000 Kč a při měsíční splátce ve výši 2.600 Kč. Použitelný příjem byl pak vypočten odečtením tvrzených výdajů od příjmů, kdy předchůdce žalobce počítal s volnou částkou finančních prostředku ve výši 4.600 Kč měsíčně. Ze strany poskytovatele úvěru bylo v žádosti ohledně prověřených dokumentů zaškrtnuto, že ten ověřil výplatní pásky a pracovní smlouvu a dále telefonicky zaměstnání žalované. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným na adresu žalované dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum] byla odeslaná žalované dne [datum], jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaná však do dnešního dne celou dlužnou částku žalobci neuhradila. 7. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum], a současně dle zákona č. 257/2016 SB., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži. 14. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda předchůdce žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). 16. Žalobce ve věci prověření úvěruschopnosti žalované uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovanou předchůdce žalobce učinil vyhodnocení informací získaných od žalované, kdy žalovaná byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti doložen