43 C 115/2019-265 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se (po soudem připuštěné změně žaloby) domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem uvedeným ve výroku I. (dále též jen„ předmětné nemovitosti“) a jeho vypořádání tak, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu, neboť žalobkyně se třemi společnými dětmi účastníků nemá jinou možnost bydlení (a pro nevhodné chování žalovaného bydlí i s dětmi u svých příbuzných ve třípokojovém bytě, kde tak celkem bydlí tři dospělí a pět dětí), kdežto žalovaný má pronajatý městský byt na adrese jeho trvalého bydliště. Žalobkyně se domáhala i vypořádání společného hypotečního úvěru účastníků na pořízení uvedených nemovitostí, a to tak, aby byl zůstatek úvěru ke dni rozhodnutí soudu s příslušenstvím přikázán k zaplacení žalobkyni a aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni jednu polovinu částky, která jí bude přikázána k zaplacení. Přikázání zůstatku úvěru umožní žalobkyni disponovat zástavním právem váznoucím na nemovitostech, které navrhuje přikázat do svého výlučného vlastnictví, a získat nový hypoteční úvěr, jímž hodlá vyplatit vypořádací podíl žalovanému. Snahu žalobkyně o uzavření dohody mezi účastníky žalovaný odmítal. 2. Žalovaný souhlasil se zrušením spoluvlastnictví, navrhoval však, aby byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Nabízel uhradit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 2.600.000 Kč, což je více, než činí jedna polovina obvyklé ceny. Namítal, že žalobkyně opustila byt dobrovolně a v užívání jí nic nebrání. Žalovaný úvěr k vypořádání nenavrhoval, uvedl, že chce v úvěru nadále pokračovat. 3. Žalovaný se nejdříve mínil domáhat vypořádání společného hypotečního úvěru vzájemným návrhem, jeho vady však po výzvě soudu odstranil tak, že se domáhal, aby o částku odpovídající polovině zůstatku úvěru byla snížena náhrada, kterou by měl zaplatit žalobkyni. Tím však nebyl uplatněn vzájemný návrh na tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2018, sp. zn. 22 Cdo 6018/2017). 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky každý s podílem ve výši jedné poloviny předmětných nemovitostí, jakož i to, že na koupi nemovitostí se oba účastníci podíleli rovným dílem. Nesporné bylo i to, že žalovaný je nájemcem bytu ve vlastnictví [stát. instituce] o velikosti 2 + 1 na adrese [adresa žalovaného], a že jde o nájem na dobu neurčitou. Sporu nebylo ani o tom, že žalobkyně se třemi společnými dětmi účastníků žije od 2.9.2018 v bytě své sestry, který dále užívají sestra žalobkyně a její manžel a jejich dvě děti. 5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění. 6. Z výpisů z katastru nemovitostí pro obec Brno, katastrální území Zábrdovice, listy vlastnictví [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky každý s podílem ve výši jedné poloviny jednotky [číslo] byt a podílu ve výši [číslo] na společných částech pozemku parc. [číslo] zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] bydlení, a podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. [číslo] zahrada. Vlastnictví nabyli kupní smlouvou ze dne 12.8.2016 s právními účinky zápisu k 16.9.2016. 7. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne 14.8.2016 a obchodních podmínek, jež tvoří přílohu smlouvy, soud zjistil, že [právnická osoba], poskytla účastníkům na zakoupení předmětných nemovitostí úvěr ve výši 2.652.000 Kč, který se bance účastníci zavázali společně a nerozdílně splácet v měsíčních splátkách spolu s úroky. 8. Ze shora uvedeného výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] soud dále zjistil, že na předmětných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba] k zajištění pohledávky ze shora uvedené smlouvy o hypotečním úvěru reg. [číslo], závazek nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí na nový dluh a závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého. 9. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9.4.2018, č.j. 127 Nc 66/2017-91, soud zjistil, že soud schválil dohodu účastníků, dle níž se nezletilé děti účastníků [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], narozený dne 6.6.2012, a [jméno] [jméno] [příjmení], narozený dne 1.9.2016, svěřují do péče žalobkyně. 10. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že 20.3.2019 žádala žalobkyně žalovaného o sdělení částky, co po ní chce, žalovaný téhož dne odpověděl, že 750.000, dne 22.3.2019 žalobkyně reagovala tak, že s částkou souhlasí a pošle návrh smlouvy, žalovaný téhož dne odepsal, ať pošle, dne 28.3.2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že posílá návrh dohody a smlouvy o úschově, téhož dne žalovaný odpověděl žalobkyni, že už jí to napsal v sms a že se potkají u soudu. 11. Z dopisu ze dne 8.4.2009 a návrhu dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého tehdejšího zástupce navrhla žalovanému uzavření dohody o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, že žalobkyně by se stala výlučnou vlastnicí nemovitostí za náhradu 750.000 Kč a žalovaný by byl současně vyvázán z hypotéky. Přílohou dopisu byl návrh dohody Ze zásilek soud zjistil, že dopis byl doručován žalovanému prostřednictvím pošty na adresu předmětného bytu i na adresu trvalého bydliště, žalovaný si zásilky nevyzvedl. 12. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 2.12.2017 soud zjistil, že žalobkyně podávala vysvětlení k oznámení žalovaného ze dne 1.12.2017, žalobkyně popisovala agresivní chování žalovaného. 13. Z potvrzení o vykázání ze dne 2.12.2017 soud zjistil, že Policie ČR vykázala žalovaného na dobu 10 dnů ze společného obydlí na adrese [adresa žalobkyně], obývaného se žalobkyní a jejich třemi dětmi, coby ohroženými osobami. Z detailu zprávy doručené 4.12.2017 soud zjistil, že Policie v této souvislosti zaslala upozornění na OSPOD. 14. Z návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 6.12.2017 soud zjistil, že žalobkyně, současně jako zástupkyně nezletilých dětí účastníků, podala zdejšímu soudu návrh, aby soud nařídil předběžné opatření, jímž uloží žalovanému povinnost zdržet se setkávání s žalobkyní a všemi třemi dětmi účastníků, zdržet se jejich nežádoucího sledování a obtěžování i kontaktování, dále povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí na adrese [adresa žalobkyně], a jeho bezprostředního okolí i zdržovat se tam, a dále aby bylo žalovanému zakázáno přibližovat se k žalobkyni a všem třem dětem účastníků na vzdálenost kratší 100 m. Dle návrhu žalobce používal vůči žalobkyni a dětem vulgarismy, v květnu 2017 poprvé žalobkyni vyhrožoval ublížením na zdraví, v říjnu 2017 vyhrožoval žalobkyni zabitím a poprvé ji fyzicky napadl, když kojila nejmladší dítě, a to za přítomnosti dalších dvou dětí. 1.12.2017 žalobce na žalobkyni za přítomnosti dětí hlasitě a vulgárně křičel a žduchnul do žalobkyně, přestože měla v náručí nejmladší dítě. Žalobkyně s dětmi se z důvodu vlastní bezpečnosti odstěhovala k sestře žalobkyně, což odpůrce nahlásil na policii, která po vysvětlení žalobkyně vyhodnotila žalobcovo chování jako velmi ohrožující a žalobce vykázala. 15. Z usnesení ze dne 8.12.2017, č.j. 72 Nc 100/2017-16, soud zjistil, že Městský soud v Brně nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému uložil povinnost nevstupovat do společného obydlí a jeho bezprostředního okolní a nezdržovat se tam, povinnost zdržet se setkávání se všemi čtyřmi navrhovateli, zdržet se jejich nežádoucího sledování, kontaktování a obtěžování jakýmkoliv způsobem, a povinnost nepřibližovat se k nim na vzdálenost kratší 100 m. 16. Z usnesení ze dne 11.1.2018, č.j. 70 Co 3/2018-44, soud zjistil, že Krajský soud v Brně usnesení Městského soudu v Brně o nařízení předběžného opatření změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, a to s odůvodněním, že předložené listiny neosvědčovaly existenci tvrzeného domácího násilí. 17. Ze zprávy [anonymizováno], z.s. ze dne 18.4.2019 o spolupráci se žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně od května 2017 spolupracuje s psycholožkou spolku, pracovnice spolku na základě zjištěných informací identifikovaly, že byla žalobkyně obětí psychického násilí ze strany bývalého partnera, žalobkyně popisovala, že verbálně násilné chování bývalého partnera se při jejich kontaktu stále odehrává. 18. Ze zprávy Probační a mediační služby ze dne 19.4.2021 adresované Městskému státnímu zastupitelství soud zjistil, že žalovaný jako obviněný se doznal k činům, pro které je trestán, uznal nevhodnost svého jednání, dětem i družce zaslal omluvné sms. K osobnímu setkání ve středisku Probační a mediační služby dne 13.4.2021 také přinesl omluvný dopis žalobkyni a souhlasil se zasláním omluvných dopisů také jeho dětem, které přinesl dne 19.4.2021 s tím, že budou odeslány žalobkyni [příjmení] a mediační službou. Žalovaný navázal spolupráci s psychoterapeutem a měl zájem pravidelně spolupracovat na zvládání své agresivity. Žalovaný projevoval zájem o setkávání se sv