47 C 231/2021-32 — Městský soud v Brně

<b>Stručné odůvodnění:</b> (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobce se žalobou ze dne 2. 3. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 2 x 2 000 Kč jakožto smluvní pokuty s odůvodněním, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] a žalovanou dne 20. 2. 2019, a dále zaplacení částky 500 Kč coby poplatku za odpojení a částky 575,97 Kč nájemného za zařízení [anonymizováno] a [anonymizováno]. 2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 4. 2. 2022 vyhlásil tento rozsudek. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Dne 18. 2. 2019 uzavřel předchůdce žalobce s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované k pronájmu zařízení [anonymizováno] wifi za 70 Kč měsíčně a [anonymizováno] box též za 70 Kč měsíčně. Žalovaná byla dále povinna hradit vyúčtování za poskytnuté služby elektronických komunikací. 5. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že pokud účastník smlouvy nevrátí pronajaté Přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.6 Podmínek) je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. 6. Žalované byla na základě smlouvy pronajata výše označená zařízení, kdy byla povinna hradit jejich pronájem a další služby. 7. Dle čl. 7 Všeobecných podmínek, vyúčtování a úhrada poplatků za pronájem Přijímacího zařízení probíhá stejným způsobem jako u vyúčtování Služeb. Jednotlivé měsíční poplatky tedy byly splatné dle splatnosti jednotlivých vyúčtování. V souladu s Všeobecnými podmínkami právní předchůdce žalobce tady vystavoval Vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Žalovaná řádně neplnila povinnosti, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byla ze strany právního předchůdce žalobce upozorněna prostřednictvím vystavených Vyúčtování v sekci„ Celkem k platbě z minulého období“ a dále prostřednictvím zaslaných SMS upomínek či písemných upomínek. Tato dlužná vyúčtování žalobce doložil přílohou žaloby, jedná se konkrétně o: - Vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 3. 2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 190 Kč (pronájem shora uvedených zařízení, tj. 2 x 70 Kč a 2 x 25 Kč, a to za dobu od 19. 2. 2019 do 28. 2. 2019 ve výši 25 Kč a za dobu od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2019 ve výši 70 Kč); - Vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 4. 2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 140 Kč (pronájem shora uvedených zařízení, tj. 2 x 70 Kč); - Vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 5. 2018, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 140 Kč (pronájem shora uvedených zařízení, tj. 2 x 70 Kč); - Vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 6. 2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 105,97 Kč (pronájem shora uvedených zařízení, tj. 2 x 70 Kč, mínus žalobcem poskytnutá sleva 34,03 Kč); - Vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 7. 2019, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 439,33 Kč (poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku dle Ceníku služeb [právnická osoba]); Ve vyúčtování [číslo] byla žalované poskytnuta sleva ve výši 34,03 Kč, a proto v tomto vyúčtování žalobce nárokuje pouze částku ve výši 105,97 Kč. 8. Z důvodu prodlení žalované s úhradou výše uvedených vyúčtování byly žalované ke dni 4. 6. 2019 odpojeny služby, což je před koncem zúčtovacího období [číslo] na kterém žalobce nárokoval měsíční částku 140 Kč za pronájem zařízení. Vzhledem k tomu, že služby byly omezeny před koncem zúčtovacího období na vyúčtování [číslo] vystavil žalobce poslední vyúčtování ([číslo]), na kterém vystavil částku za pronájem zařízení ve výši - 60,67 Kč za zařízení. Tato částka je pak vypočtena alikvotně k počtu dní, po které byly služby omezeny, v tomto případě tedy od 4. 6. 2019 do konce zúčtovacího období. Tato částka je pak odečtena od ostatních dlužných částek, které jsou na daném vyúčtování vystaveny, a jsou tak poníženy ve prospěch žalovaného. 9. Protože žalovaná porušila svou povinnost a nehradila řádně předložená vyúčtování, předchůdce žalobce dopisem ze dne 22. 5. 2019 od smlouvy odstoupil. Žalovaná byla zároveň vyzvána k vrácení zařízení ve lhůtě 14 dnů od ukončení smlouvy tj. do 18. 6. 2019 s tím, že pokud zařízení do uvedeného data nevrátí, bude po ní předchůdce žalobce požadovat smluvní pokutu. 10. Žalovaná ve lhůtě požadovaná zařízení nevrátila, předchůdce žalobce si tak naúčtoval smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každé zařízení, tj. 4 000 Kč. 11. Předmětné pohledávky pak přešly na žalobce, neboť předchůdce žalobce zanikl fúzi sloučením, kdy pohledávka přešla na žalobce jako právního nástupce. Žalovaná byla o přechodu pohledávky informována a současně vyzvána k vrácení zařízení v rámci předžalobní upomínky ze dne 24. 9. 2020. 12. Žaloba je důvodná co do shora uvedené částky nájemného plynoucího z výše citovaných vyúčtování, které žalobce požaduje ve výši 575,97 Kč (bod 7. tohoto rozsudku). Smluvní strany v této otázce uzavřely nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 občanského zákoníku, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal přenechat žalované k dočasnému užívání [anonymizováno] wifi za 70 Kč měsíčně a [anonymizováno] box též za 70 Kč měsíčně, přičemž žalovaná se zavázala sjednané nájemné platit dle jednotlivých vyúčtování. Žalovaná však nájemné nezaplatila, proto jí soud uložil tímto rozsudkem dluh zaplatit (výrok I.) 13. Co se týká ostatních nároků, je podstatné, že v daném případě uzavřeli účastníci smlouvu adhezním způsobem (§ 1798 an. zák. 89/2012 Sb. – dále jen o.z.), přičemž se jednalo o formulář (včetně ceníku a všeobecných obchodních podmínek) předložený žalované ze strany předchůdce žalobce. Zákon tak klade zvýšený důraz na to (§ 1800 o.z.), aby se spotřebitel jako slabší strana před podpisem smlouvy fakticky seznámil se všemi podmínkami, za kterých se stává účastníkem smluvního vztahu. 14. Jak bylo ze smlouvy zjištěno, v rámci smlouvy samotné byla uvedena toliko cena pronájmu zařízení v částce 70 Kč měsíčně. Nebyla konkrétně (zejména nikoli výše a lhůta a místo ke vrácení zařízení) ve smlouvě uvedena smluvní pokuta a poplatek za odpojení – je tam jen uvedeno velice malým písmem, že účastník prohlašuje, že„ e) se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté Přijímací zařízení včas a v pořádku 7. 4. a 7. 5. Podmínek)“. 15. Soud vycházel i ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud vyslovil závěr, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou, např. ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. 16. Při aplikaci citovaného nálezu Ústavního soudu na souzenou věc, soud uvádí, že ustanovení o smluvní pokutě a poplatku za odpojení není ustanovením technického a vysvětlujícího charakteru, a proto mělo být konkretizováno ve smlouvě a nikoli jen v obchodních podmínkách či Ceníku. Proto ustanovení o smluvní pokutě a poplatku za odpojení je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku. 17. Navíc poznámka o tom, že součástí smlouvy je ceník a všeobecné podmínky (ani jeden z těchto dokumentů není žalovanou podepsán), je uvedena v dolní části smlouvy extrémně malým a velmi obtížně čitelným písmem. 18. Z ceníku navíc nelze ve vztahu k označení zařízení ze smlouvy vyčíst, jaká smluvní pokuta se vztahuje k tomu konkrétnímu zařízení, neboť tak, jak je zařízení označeno ve smlouvě, není označeno v žádné z kolonek, určujících smluvní pokutu. Není ani zřejmé, o jaký poplatek za odpojení se má jednat. Jde se tak o ujednání neurčité (spotřebitel nemůže dovodit, jaká smluvní pokuta se vztahuje k zařízení, jaký poplatek mu může žalobce naúčtovat), podle § 553 občanského zákoníku, k němuž se nepřihlíží (dle § 554 o. z.), uzavřené navíc v rozporu s