47 C 62/2020-227 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou na vypořádání společného jmění manželů, aby soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně osobní automobil specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku a do výlučného vlastnictví žalovaného stavbu specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku a aby soud rozhodl, že žalovaný je žalobkyni povinen zaplatit vypořádací podíl. 2. Žalovaný namítl, že stavbu (specifikovanou ve výroku II.) i pozemek (na němž leží stavba) nabyl před uzavřením manželství. Po uzavření manželství došlo k částečné demolici původní stavby, ovšem jen přední části, část s garáží zůstala původní. Stavbu nového domu financoval otec žalovaného, a proto stavba, která byla nově zbudována, není součástí společného jmění manželů (dále jako„ SJM“), neboť byla financována z finančních prostředků rodičů žalovaného. Žalovaný navrhl, by do výlučného vlastnictví žalobkyně bylo přikázáno vozidlo uvedené ve výroku I. a aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému vypořádací podíl. 3. Důkazy soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z důkazů zjistil následující skutková zjištění. 4. Účastníci uzavřeli manželství 14. 9. 1996 a dne 12. 10. 2019 nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Brně o rozvodu manželství účastníků (důkaz citovaným rozsudkem). 5. Účastníci nabyli do SJM vozidlo uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jako„ vozidlo“) za kupní cenu ve výši 529 900 Kč, a to na základě kupní smlouvy uzavřené žalobkyní [datum] s prodávajícím [anonymizováno] [právnická osoba] (důkaz kupní smlouvou). Na zakoupení vozidla uzavřela žalobkyně smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba] dne [datum] na částku 179 900 Kč s tím, že část kupní ceny 350 000 Kč byla hrazena ze SJM a 179 900 Kč z kupní ceny bylo hrazeno z uvedeného úvěru, přičemž celkem měla žalobkyně podle smlouvy o úvěru povinnost zaplatit věřiteli 205 022 Kč v 48 měsíčních splátkách po 4 271 Kč (důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] z 26. 7. 2018). Do technického průkazu byla zapsána žalobkyně jako vlastník (důkaz osvědčením o registraci vozidla). 6. Žalobkyně zaplatila na shora uvedený úvěr ([číslo]) – do právní moci rozsudku o rozvodu – z peněz v SJM celkem částku 59 794 Kč (14 x 7 271 Kč) (důkaz: Splátkový předpis – Platební kalendář). Po právní moci rozsudku o rozvodu žalobkyně zaplatila - ze svých výlučných prostředků na shora citovaný společný úvěr [číslo] celkem částku 145 214 Kč, a proto celý společný úvěr splatila (důkazy: Splátkový předpis – Platební kalendář; Sdělení uni [právnická osoba] z 31. 3. 2022 na č. l. 197; sdělení [právnická osoba] na č. l. 201 a z 21. 2. 2020 na č. l. 201; splátkový kalendář od [právnická osoba] z 17. 2. 2020 na č. l. 202 až 205). 7. Mezi účastníky byly nesporné – viz § 120 odst. 3 o. s. ř. - následující skutečnosti (viz protokol o jednání z 2. 3. 2021 a z 20. 4. 2021): a) stavba specifikovaná ve výroku II. tohoto rozsudku (dále jako„ stavba“) byla vybudována svépomocí účastníků; a to konkrétně v té podobě, že stavbu stavěl žalovaný se svým otcem a otec žalovaného (s tím, že někdy si najali pracovníky na výpomoc se stavbou, zejména na kopání, ale nebyla využita stavební firma), přičemž žalobkyně se v době stavění starala o nezletilého syna a vařila pro žalovaného; b) v době stavění stavby měli účastníci normální průběh manželství, manželství bylo fungující; c) v době stavění stavby účastníci jako manželé spolu hospodařili; d) účel stavby v době jejího stavění bylo zajistit bydlení pro rodinu (s tím, že by v domě jednou bydleli děti účastníků); e) před započetím stavby ani v průběhu stavění nebyla mezi účastníky dohoda o tom, kdo bude vlastníkem stavby, to se neřešilo; f) na výstavbu stavby byly užity částečně peníze získané účastníky ze společné půjčky, a to ve výši 120 000 Kč (na základě smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené 12. 5. 1999 mezi [anonymizována tři slova], akciová společnost a účastníky jakožto dlužníky – viz též důkaz touto smlouvou a Oznámením o čerpání meziúvěru z 2. 6. 1999 a 3. 8. 1999 a Potvrzení o poskytnutém úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby a o výši úroků z úvěru z 1. 9. 1999, 14. 1. 2000, 2. 6. 2000, 14. 1. 2002 a 9. 1. 2003). 8. Žalovaný nabyl do výlučného vlastnictví – na základě smlouvy o převodu nemovitostí z [datum] - pozemek parcelní [číslo] (zapsaný na listu vlastnictví [anonymizováno], [katastrální uzemí], katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – město), přičemž na tomto pozemku se nacházela stavba (dále též jako„ původní stavba“) rovněž ve výlučném vlastnictví žalovaného (důkaz výpisem z katastru nemovitostí z 5. 11. 2021 na č. l. 158). 9. Nicméně následně došlo k demolici původní stavby ve výlučném vlastnictví žalovaného a k postavení stavby nové na stejném místě (kde stála původní stavba), a to v následujícím smyslu. 10. Dne 17. 3. 1999 bylo vydáno stavební povolení ohledně původní stavby, které zahrnovalo demolici původní stavby (str. 2 dole), přičemž mělo jít o stavění svépomocí (a subdodávkami) (důkaz stavebním povolením Úřadu městské části [obec] – [část obce] z 17. 3. 1999 [číslo jednací]). Jako investor byli ve stavebním řízení uváděni oba účastníci jakožto manželé (důkaz: Průvodní zpráva z [číslo] od projektantky [jméno] [příjmení]). 11. Původní stavba byla rodinný dům, jednopokojový, s kuchyní, chodbou a WC a průjezdem do dvora, přičemž ve dvoře byly postaveny dvě garáže; domek byl přízemní se sedlovou střechou, hřeben rovnoběžný s ulicí, střecha nad garážemi byla plochá se spádem do dvora (pokud jde o střechu nad garážemi, srov. i důkaz fotografií původní garáže). Během stavění od 1999 došlo k demolici celé původní stavby, s výjimkou druhé garáže (tedy došlo k demolici celkové zastavěné plochy 84,60 m2 včetně průjezdu a první garáže ve smyslu garáže přilehlé k původní stavbě). Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu Průvodní zprávou z [číslo] od projektantky [jméno] [příjmení], přičemž název akce byl„ Demolice stáv. objektu [ulice a číslo], [obec]“, včetně Výkresu Situace širších vztahů a [obec] uličního a Půdorysu přízemí (k tomu viz též: důkaz dvěma fotografiemi domu předloženými žalobkyní na jednání 2. 3. 2021, které dokumentují stav domu před jeho demolicí a stav domu během stavění; důkaz 6 fotografiemi přiloženými žalobkyní k podání z 16. 3. 2021, které dokumentují stav domu po jeho demolici ve fázi stavění novostavby a zobrazují i terasu domu postavenou na střeše garáže, přičemž jedna fotografie vyobrazuje původní garáž, přičemž i z této fotografie je zřejmé, že se na garáži před demolicí domu nenacházela terasa; viz i důkaz plánem ze stavební dokumentace na č. l. 61). 12. Na místo původní stavby (po jejím zbourání) byl po její demolici postaven nový rodinný dům (tj. současná stavba, specifikovaná ve výroku II. rozsudku), jakožto řadový rodinný dům dvoupodlažní, který byl stavěn od dubna 1999 do 2002, jakožto novostavba, a zůstala jedna původní garáž; jako investoři byli ve stavebním řízení označování oba účastníci jako manželé (důkaz: Průvodní zpráva od projektantky [jméno] [příjmení] z [číslo], včetně Technické zprávy a Souhrnné zprávy a Výkresu Základy od této projektantky z [číslo]). 13. Účastníci se nastěhovali do nového domu v prosinci 2003 (nesporné mezi účastníky – protokol o jednání z 20. 4. 2021). Dne 7. 1. 2004 vydal stavební úřad kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání nové stavby k bydlení, přičemž stavba obsahovala 2 nadzemní podlaží (důkaz kolaudačním rozhodnutím Úřadu městské části města Brna Brno – [anonymizováno] z 7. 1. 2004 č. j. [spisová značka] [číslo]). Jako vlastník nové stavby byl zapsán do katastru nemovitostí výlučně žalovaný (důkaz výpisem z katastru nemovitostí a Žádostí o zápis budovy do katastru nemovitostí – listu vlastnictví z 23. 7. 2009). 14. V době vyhlášení rozsudku byla stavba dispozičně řešena následovně. Za vstupem do dveří z uliční části je zádveří, dále je v 1. NP koupelna s WC a vanou, z předsíně a chodby je vstup d kuchyně, kuchyň je oddělena od obývacího pokoje nízkou zídkou a okenním prostorem, přičemž okno není osazeno. Z obývacího pokoje je vstup do dvorní části. Vstup do 2. NP je po schodišti, ve 2. NP je stavebně nedokončená místnost, dále je tam pracovna, vstup do dvou ložnic a dětského pokoje, přičemž z dětského pokoje a ložnice je vstup na terasu, která je umístěna nad stropem garáže, která je ve dvorním traktu. V úrovni 1. NP je objekt tzv. garáže, která je přístupná z dvorního traktu a navazuje na obvodové zdivo domu ze strany dvorního traktu Objekt„ garáže“ je žalovaným užíván jako sklad a dílna, a to z důvodu, že přístup do garáže z průjezdu a dvorního traktu je kvůli malému prostoru pro osobní vozidla nemožný. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu znaleckým posudkem z 11. 11. 2021 [číslo] 2021 znalce [celé jméno znalce] v oboru ekonomika (odvětví ceny a odh