48 C 112/2022-57 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19.714 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 25. 5. 2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 4.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 364 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.200 Kč, a to prostřednictvím 43 týdenních splátek po 148 Kč se splatností poslední splátky dne 21. 3. 2016. Žalovaná splátkám nedostála, poslední uhradila dne 31. 5. 2015, celkem uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, pouze částku 150 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 4.000 Kč, dlužného poplatku ve výši 2.214 Kč, úroků za období od 22. 3. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 3.158,66 Kč, úroků z prodlení za období od 29. 3. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 1.205,71 Kč a dále úroků ve výši 20,98 % ročně z částky 4.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 3. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 3. 3. 2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to prostřednictvím 58 týdenních splátek po 300 Kč se splatností poslední splátky dne 12. 4. 2016. Žalovaná splátkám nedostála; poslední uhradila dne 31. 5. 2015; celkem uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, pouze částku 3.900 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 10.000 Kč, dlužného poplatku ve výši 3.500 Kč, úroků za období od 13. 4. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 8.782,99 Kč, úroků z prodlení za období od 20. 4. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 2.965,08 Kč a dále úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 7. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 25. 5. 2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 4.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 2.364 Kč sestávajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč, z úroku ve výši 364 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.200 Kč, a to prostřednictvím 43 týdenních splátek po 148 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala z titulu této smlouvy vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 6.364 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z čl. 1 1 smluvních podmínek vyplývá, že předmětem smlouvy je poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Z čl. 1 2 smluvních podmínek pak vyplývá úrok 20,98 % ročně v případě sjednání úhrady dlužné částky prostřednictvím 43 splátek. Z karty zákazníka z téhož dne vyplývá, že žalovaná žila v nájmu, nesplácela úvěr či půjčku u jiné společnosti, hradila půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, neměla žádnou vyživovací povinnost a nevlastnila vůz. Byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] Její příjem byl tvořen příjmem ze zaměstnání ve výši 13.000 Kč měsíčně. Její výdaje pak byly v celkové výši 9.200 Kč měsíčně a sestávaly se z výdajů na nájem/inkaso ve výši 4.000 Kč měsíčně, z výdajů na domácnost ve výši 3.500 Kč měsíčně, ze splátek půjček ve výši 1.5000 Kč měsíčně a z výdajů na telefon ve výši 200 Kč měsíčně. Její příjmy a výdaje byly doloženy jejími výplatními páskami a nájemní smlouvou. Žalovaná z titulu této smlouvy uhradila pouze částku 150 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem ze dne 6. 12. 2019 zaslaným jí dne 7. 1. 2020 doporučeně na adresu [adresa]. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradila, byť k tomu byla opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 7. 5. 2020 zaslané jí dne 10. 5. 2020 doporučeně na adresu [adresa]. 8. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 3. 3. 2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 10.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 7.400 Kč sestávajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, z úroku ve výši 1.400 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to prostřednictvím 58 týdenních splátek po 300 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala z titulu této smlouvy vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 17.400 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z čl. 1 1 smluvních podmínek vyplývá, že předmětem smlouvy je poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Z čl. 1 2 smluvních podmínek pak vyplývá úrok 23,72 % ročně v případě sjednání úhrady dlužné částky prostřednictvím 58 splátek. Z karty zákazníka z téhož dne vyplývá, že žalovaná žila v nájmu, nesplácela úvěr či půjčku u jiné společnosti ani u právní předchůdkyně žalobkyně, neměla žádnou vyživovací povinnost a nevlastnila vůz. Byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] Její příjem byl tvořen příjmem ze zaměstnání ve výši 13.500 Kč měsíčně. Její výdaje pak byly v celkové výši 8.200 Kč měsíčně a sestávaly se z výdajů na nájem/inkaso ve výši 4.000 Kč měsíčně, z výdajů na domácnost ve výši 4.000 Kč měsíčně a z výdajů na telefon ve výši 200 Kč měsíčně. Její příjmy a výdaje byly doloženy jejími výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žalovaná z titulu této smlouvy uhradila pouze částku 3.900 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem ze dne 6. 12. 2019 zaslaným jí dne 7. 1. 2020 doporučeně na adresu [adresa]. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradila, byť k tomu byla opakovaně vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 7. 5. 2020 zaslané jí dne 10. 5. 2020 doporučeně na adresu [adresa]. 9. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměry vzniklé po 1. 1. 2014, posuzoval soud dané závazkové vztahy již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. <i>10. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>12. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>14. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitel