48 C 23/2022-36 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 174.178,89 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 15. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 183.351 Kč. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 15,90 % ročně a žalovaný se současně zavázal k úhradě poplatků dle smlouvy. Žalovaný se zavázal hradit úvěr prostřednictvím splátek ve výši 3.443 Kč měsíčně splatných ke každému 17. dni v měsíci se splatností 1. splátky ke dni 17. 12. 2019. Žalovaný sjednaným splátkám nedostál a dostal se s jejich hrazením do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 1. 5. 2021 z důvodu prodlení žalovaného s hrazením splátek zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena dne 1. 7. 2021 na [právnická osoba], a.s. a následně dne 29. 7. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 174.178,89 Kč, úroku ve výši 15,90 % ročně z jistiny od 5. 6. 2021 do 1. 7. 2021 v celkové výši 2.075,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od 11. 5. 2021 do 1. 7. 2021 v celkové výši 2.075,61 Kč a dále úroku ve výši 15,90 % ročně z jistiny od 2. 7. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od 2. 7. 2021 do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného v doplnění žaloby ze dne 2. 3. 2022 uvedla, že žádost byla poskytnuta přes interní klientské centrum. Žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 24.744 Kč měsíčně, což ověřil pracovník banky v příchozích transakcích na účtu žalovaného. Žalovaný uvedl, že má výdaje ve výši 0 Kč – právní předchůdkyně žalobkyně pro stanovení životních výdajů žalovaného vyšla ze svého interního statistického modelu a stanovila je částkou 6.485 Kč měsíčně. Dále v žádosti žalovaný uvedl, že nesplácí žádný úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně dotazem do registru CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný má u právní předchůdkyně žalobkyně úvěr se splátkou 2.647 Kč měsíčně, dále má kreditní kartu s limitem 10.000 Kč a další úvěr se splátkou 2.834 Kč měsíčně. Celkově tak žalovaný spolu s novým úvěrem splácel úvěry ve výši 6.577 Kč měsíčně. Úvěr byl žalovaném z části poskytnut za účelem konsolidace jeho dluhů uvedených v úvěrové smlouvě, přebytek pak byl zaslán jeho bankovní účet č. účtu [bankovní účet]. Žalovaný uhradil celkem částku 59.838,62 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil na den 31. 8. 2022 v 13.00 hod. jednání. Žalovaný se jednání nezúčastnil, z jednání se neomluvil ani nepožádal soud o jeho odročení z důležitých důvodů. Soud proto v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek uvedených v § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a věc u jednání rozhodl. 5. Na základě dokazování provedeného u jednání soud z níže uvedených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 11. 2019 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 183.351 Kč, který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím splátek ve výši 3.443 Kč měsíčně se splatností první splátky ke dni 17. 12. 2019 a se splatností poslední splátky ke dni 18. 10. 2021. Strany si sjednaly úrok ve výši 15,90 % ročně. Podmínky úvěru vyplývaly mj. ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] a z jejího ceníku, jež tvořily součást smlouvy o úvěru. Část úvěru v částce 153.351 Kč byla určena pro konsolidaci úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. účtu [bankovní účet], zbylá část byla žalovanému poukázána na jeho účet. Právní předchůdkyně žalobkyně byla dle čl. 8 2 smlouvy oprávněna v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru, úvěr prohlásit za splatný. Z podkladů pro soudní jednání zpracovaných ke dni 1. 7. 2021 a z listiny – stav úvěru v minulosti – zpracované ke dni 22. 2. 2022 je pak zřejmé, že úvěr v částce 183.351 Kč byl dne 15. 11. 2019 čerpán v částce 151.831,60 Kč na účet č. účtu [bankovní účet] a týž den v částce 31.519,40 Kč na účet č. účtu [bankovní účet]. Dlužná jistina k tomuto dni činila částku 174.178,89 Kč, dlužný úrok pak částku 2.075,50 Kč a dlužný úrok z prodlení částku 2.075,61 Kč. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 50.3556,41 Kč. Z posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 15. 11. 2019 bylo zjištěno, že žádost byla poskytnuta přes interní klientské call centrum právní předchůdkyně žalobkyně, kde žalovaný uvedl příjem ve výši 24.744 Kč měsíčně, což bylo pracovníkem centra ověřeno z výpisů z účtu žalovaného s tím, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících žádosti o úvěr. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně při jejich stanovení vyšla ze statistických dat a určila jejich výši v částce 6.485 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti uvedl, že nesplácí žádné úvěry. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době žádosti úvěr se splátkou 2.647 Kč měsíčně, dále úvěr se splátkou 2.834 Kč měsíčně a kreditní kartu s limitem 10.000 Kč, nová splátka pak činila částku 3.443 Kč měsíčně. Celkem tak žalovaný splácel částku 6.577 Kč měsíčně. Žalovaný se dostal ke dni 30. 3. 2021 do prodlení s částkou 10.990 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k úhradě této částky v novém termínu splatnosti do 1. 5. 2021 (viz dopis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 30. 3. 2021). Žalovaný dlužnou částku do tohoto data neuhradil, proto byl úvěr ke dni 1. 5. 2021 zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě částky 181.141 Kč (viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 5. 2021). Toto rozhodnutí pak bylo žalovanému zasláno dne 4. 5. 2021 doporučeně na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil, proto byl k její úhradě mj. vyzván i prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2021 zaslané mu téhož dne doporučeně na adresu [adresa]. Současně mu touto výzvou bylo oznámeno i postoupení pohledávky za ním na žalobkyni. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021 postoupena na [právnická osoba], [], což bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 7. 2021 zaslaného žalovanému dne 15. 7. 2021 doporučeně na adresu [adresa]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 10. 8. 2021 zaslaným mu téhož dne doporučeně na adresu [adresa] (viz přílohy smluv o postoupení pohledávek včetně poštovních podacích archů). Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. účtu [bankovní účet] za období od 3. 5. 2019 do 30. 11. 2019 pak bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto období příjem v rozmezí od 20.351 Kč do 28.011 Kč měsíčně. Z výpisu z jeho účtu za období od 1. 11. 2019 do 31. 11. 2019 je také zřejmé, že mu byla na jeho účet dne 15. 11. 2019 připsána částka 31.519,40 Kč představující část úvěru čerpaného na základě shora uvedené úvěrové smlouvy. 7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Dle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k nep