48 C 65/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.670 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 6. 2016 půjčku v hotovosti ve výši 7.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 5.214 Kč a dále zaplatit úrok ve výši 28 % ročně, a to prostřednictvím 45 týdenních splátek po 272 Kč. Žalovaná neuhradila řádně a včas splátky, poslední splátku uhradila dne 2. 12. 2016. Žalovaná do postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 1.544 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 10.670 Kč a dále i úhrady úroku ve výši 2.071,49 Kč a úroků z prodlení ve výši 788,36 Kč a dále úroku ve výši 28 % ročně z částky 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne 14. 6. 2018 postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 6. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 7.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit prostřednictvím 45 splátek po 272 Kč týdně. Současně se žalovaná zavázala zaplatit i souhrnný poplatek za zápůjčku ve výši 5.214 Kč sestávající se z úroku ve výši 953 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.566 Kč a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2.695 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy o zápůjčce stvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit z titulu této smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně částku 12.214 Kč. V čl. 4 smluvních podmínek ke smlouvě byla současně sjednána pevná úroková sazba 28,63 % ročně neměnná po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalovaná si dle obsahu zákaznické karty ze dne 13. 6. 2021 brala zápůjčku za účelem pořízení vybavení do domácnosti, současně tam uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, má jedno dítě a nevlastní automobil. Je poživatelkou státní sociální podpory ve výši 20.320 Kč měsíčně a má další příjem domácnosti ve výši 8.000 Kč měsíčně Její měsíční výdaje pak byly tvořeny náklady spojenými s nájmem/inkasem ve výši 6.250 Kč, výdejem za telefon ve výši 200 Kč, splátkami úvěru ve výši 1.440 Kč a výdaji na domácnost ve výši 5.500 Kč. Žalovaná tak měla celkový použitelný příjem po odečtení jejích výdajů ve výši 14.930 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k ověření úvěruschopnosti žalované dle zákaznické karty k dispozici občanský průkaz žalované, výměru podpory za období března až května 2021 včetně, SIPO doklady za období od března až května 2021 včetně a nájemní smlouvu. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila do dne postoupení pohledávky celkem částku 1.544 Kč, která byla započtena v souladu se smluvními podmínkami tak, jako vyplývá z listiny – zůstatek k datu 14. 6. 2018 a z tabulky umoření. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 6.386,93 Kč představující dosud neuhrazenou část jistiny, dále částky 4.283,07 Kč představující část dosud neuhrazeného souhrnného poplatku, dále úroků z prodlení ve výši 788,36 Kč za období od 10. 12. 2016 do 14. 6. 2018, úroku ve výši 2, 071,49 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 28 % ročně z jistiny ve výši 6.386,93 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. K postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy na žalobkyni došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 6. 2018 zaslaného žalované doporučeně dne 13. 7. 2018 na adresu [adresa žalované]. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani její předchůdkyni neuhradila, proto byla k její úhradě mj. vyzvána i prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 2. 1. 2019 zaslané jí dne 3. 1. 2019 doporučeně na adresu [adresa žalované]. 6. Soud závazek žalované z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 13. 6. 2021 posoudil dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. <i>7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>9. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> <i>13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>14. Dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> 15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do části žalobkyní požadované jistiny a co do části žalobkyní požadovaného příslušenství. 16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 7.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé nejenom z jejího záhlaví, ale i důvodu zápůjčky (jako důvod zápůjčky žalovaná uvedla vybavení domácnosti - viz zákaznická karta). Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském zákonu, účinný do 1. 12. 2016, když smlouva o zápůjčce byla uzavřena dne 13. 6. 2016 (nyní § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). Žalovaná v rámci jednání o poskytnutí úvěru uved