51 C 142/2021-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15.11.2021 domáhal po žalované zaplacení částky 4 140 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne 25.8.2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 140 Kč, a to do dne 15.9.2020. Žalovaná ve lhůtě splatnosti zápůjčku neuhradila, dostala se tak do prodlení. Dne 29.9.2021 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž součástí byla i pohledávka žalované. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku 3 000 Kč a poplatek 1 140 Kč. 2. Usnesením ze dne 23.12.2021, č.j. 51 C 142/2021-31, byl žalobce vyzván k upřesnění a doložení podkladů, ze kterých předchůdce žalobce vycházel při posuzování schopnosti žalované zápůjčku splácet. Výzva byla doručena právnímu zástupci žalobce do datové schránky dne 7.1.2022, žalobce však na tuto výzvu nijak nereagoval. Dne 28.5.2022 byl žalobci zaslán přípis s urgencí k doplnění tvrzení, kdy byl žalobce současně vyzván k upřesnění, kdy došlo k postoupení pohledávky žalované na žalobce, neboť dle smlouvy o postoupení pohledávek mělo dojít k postoupení pohledávky dne 29.9.2021, avšak oznámení o postoupení pohledávky i předžalobní upomínka jsou ze dne 25.12.2020 Ani na tuto výzvu žalobce nijak nereagoval. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 26.8.2020 byla z účtu společnosti [právnická osoba] zaslána částka 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Dle sdělení banky byla majitelem i disponentem tohoto účtu žalovaná. Dle smlouvy o zápůjčce měla být částka 3 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 1 140 Kč splacena dne 15.9.2020. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani následně dlužnou částku neuhradila. 5. Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] s.r.o. jako postupníkem. Dle této smlouvy mělo docházet k postoupení pohledávek vždy na základě seznamu postoupených pohledávek s každou jednotlivou smlouvou o postoupení pohledávek. 6. Z realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila soubor pohledávek na [právnická osoba] s.r.o., kdy tento soubor pohledávek je specifikován v seznamu postoupených pohledávek. Soudu byla v rámci této smlouvy předložena strana 1, strana 2, seznam postoupených pohledávek a strana 7. Zbývající strany smlouvy předloženy nebyly, přičemž na straně 7, která je datována dnem 29.9.2021 je jako postupník uvedena a podepsána společnost [právnická osoba], nikoliv žalobce. <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Dle ust. § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).</i> <i>9. Dle ust. § 1740 odst. 1 obč. zák., osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.</i> <i>10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení a žalobě tak nelze vyhovět. 15. Jak bylo z provedeného dokazování zjištěno, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla projevena vůle uzavřít smlouvy o zápůjčce, na základě které měla společnost [právnická osoba] poskytnou žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 140 Kč do dne 15.9.2020. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že k poskytnutí částky 3 000 Kč žalované ze strany předchůdce žalobce došlo, kdy však již nemá prokázáno, že došlo k přechodu pohledávky žalované na žalobce. Soudu byly žalobcem předloženy dvě smlouvy o postoupení pohledávek, a to rámcová smlouva o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021, ke které nebyl předložen žádný seznam postoupených pohledávek, a realizační smlouva o postoupení pohledávek [číslo]. Pokud jde o realizační smlouvu, z této byla soudu předložena pouze část, a to strana 1,2, seznam postoupených pohledávek a strana 7, kde je však jako postupník uvedena a podepsána jiná společnost. Soud žalobce přípisem ze dne 24.5.2022, který byl doručen do datové schránky právního zástupce žalobce dne 28.5.2022, vyzval k upřesnění, kdy došlo k postoupení pohledávky s tím, že jej současně poučil na možnostI zamítnutí žaloby. Žalobce na tuto výzvu nijak nereagoval. Soud tedy nemá za prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky žalované na žalobce, neboť realizační smlouva byla podepsána jinou společností, a to až dne 29.9.2021. Rámcová smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 1.1.2021, avšak k této nebyl předložen žádný seznam postoupených pohledávek, přičemž datově nesedí ani oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka, které byly zasílány s datem 25.12.2020, tedy před uzavřením samotné rámcové smlouvy o postoupení pohledávek i realizační smlouvy o postoupení pohledávek. 16. Soud proto shrnuje, že u žalobce nebyla shledána aktivní věcná legitimace, která je jednou z podmínek řízení. V tomto případě se věcnou legitimací v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva, kdy věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde a kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde. Nedostatek věcné legitimace je v takovém případě tedy důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobců nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ust. § 104 o.s.ř. S ohledem na tuto skutečnost tak soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. 17. Pokud jde o poučovací povinnost, soud účastníky o nedostatku aktivní věcné legitimace nepoučoval, neboť jak judikoval také Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2034/14 ze dne 25.11.2014, poučovací povinnost soudu má své hranice, kdy poučení soudu nesmí zasahovat do hmotného práva, neboť by jinak porušil princip rovnosti účastníků. Smyslem poučení v souladu s ust. § 118a o.s.ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, aniž by byl poučen, že taková břemena má. Poučení, o tom, kdo je podle hmotného práva ve věci aktivně (či pasivně) legiti