54 C 15/2022-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 4. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 7.833,40 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému převodem na jeho účet č. [bankovní účet] částku 6.000 Kč. Úvěr byl poskytnut po řádném posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně ve třech splátkách, a to ve výši 3.802,88 Kč do [datum], ve výši 3. 802,88 Kč do [datum] a ve výši 3.797,68 Kč do [datum]. Na svůj dluh uhradil žalovaný dne [datum] částku 3.827 Kč a dne [datum] částku 50 Kč; žalobce tyto částky započetl na úhradu smluvní pokuty (13,67 Kč), na úhradu první splátky (3.802,88 Kč) a na poplatky úroků u druhé splátky (60,45 Kč). V případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu byl žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, domáhá se žalobce jejího zaplacení podanou žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]. Žalovanému byla převodem na jeho účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč (jak také plyne z výdajového pokladního dokladu č. [anonymizováno] ze dne [datum]). Žalovaný se dle splátkového kalendáře, který je přílohou [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru, zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve třech měsíčních splátkách, a to ve výši 3.802,88 Kč do [datum], ve výši 3.802,88 Kč do [datum] a ve výši 3.797,68 Kč do [datum]. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byla dále sjednána povinnost žalovaného pro případ prodlení s úhradou dluhu zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. 6. V souvislosti s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný předložil žalobci výpisy z účtů za září až prosinec 2020 a daňové přiznání za rok 2019. Z daňového přiznání za rok 2019 se podává, že rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činil 220.669 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] se podává, že v období od [datum] do [datum] měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek 12.600,07 Kč a konečný zůstatek 3.035,27 Kč (kreditní obrat tedy činil - 9.564,80 Kč), v období od [datum] do [datum] měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek [číslo] a konečný zůstatek 20.694,28 Kč (kreditní obrat tedy činil + 17.659,01 Kč), v období od [datum] do [datum] měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek 20.694,28 Kč a konečný zůstatek - 6.843,07 Kč (kreditní obrat tedy činil - 27.483,07 Kč) a v období od [datum] do [datum] měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek - [číslo] a konečný zůstatek 0 Kč (kreditní obrat tedy činil + 6.483,07 Kč). Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu. Dále bylo zjištěno, že příjem žalovaného činí 36.600 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 5.000 Kč, ostatní náklady činí 5.000 Kč a žalovaný hradí další splátky ve výši 5.500 Kč, 2.179 Kč, 2.941 Kč, 2.511 Kč a 1.730 Kč. 7. Z příjmového pokladního dokladu č. [anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne [datum] částku 3.827 Kč. 8. Z příjmového pokladního dokladu č. [anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne [datum] částku 50 Kč. 9. Dopisy ze dne [datum] a [datum] žalobce upomínal žalovaného o úhradu jednotlivých dlužných splátek. 10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce žalovaného vyzval k úhradě celého dluhu ve výši 7.962,39 Kč do [datum]. Předžalobní upomínka byla odeslána [datum]. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti, a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Podle § 547 o. z., musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 18. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 19. V posuzované věci žalovaný sice předložil žalobci přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak informace poskytnuté žalovaným nebyly ze strany žalobce dostatečně ověřovány. Ohledně příjmů žalovaného vycházel žalobce s předložených výpisů z účtů a daňového přiznání, kdy dospěl k závěru, že žalovaný dosahuje průměrného měsíčního výdělku ve výši 36.600 Kč. Z výpisů z účtu je však zřejmé, že měsíční obraty žalovaného dosahovaly převážně záporných hodnot. I kdyby příjem žalovaného dosahoval tvrzených 36.600 Kč, nelze dospět k závěru, že žalovaný byl schopen hradit splátky ve výši téměř 4.000 Kč, když jeho výdaje dosahovaly či přesahovaly jeho příjmy. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že žalobce se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalovaného, nijak údaje, které uvedl, neověřoval. 20. Žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také to