72 C 44/2021-126 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost vyklidit byt [číslo] o podlahové ploše 71 m2, nacházející se ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], stojící na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované]. Předmětný byt byl užíván žalovanými na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1) jako nájemcem dne 15. 9. 2016, přičemž smlouva o nájmu bytu byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 10. 2016 do 1. 10. 2019, přičemž dodatkem [číslo] k předmětné smlouvě o nájmu bytu se žalobce s žalovaným 1) dohodli, že předmětný byt bude obývat s žalovaným 1) rovněž jeho manželka, žalovaná 2). Dne 26. 8. 2020 byla oběma žalovaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb doručena výpověď z nájmu bytu ze dne 25. 8. 2020, která byla ze strany žalobce jako pronajímatele podána z důvodu hrubého porušování povinností, které žalovaným vyplývaly z platné nájemní smlouvy. Žalobce hrubé porušení nájemní smlouvy spatřoval zejména v dlouhodobém nehrazení smluveného nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu ze strany žalovaných, a to více než ve třech po sobě následujících měsících, tj. po celý kalendářní rok 2020, a to i přes opakovaná upozornění a výzvy vůči žalovaným ze strany žalobce. Ke dni podání výpovědi činil společný dluh žalovaných vůči žalobci částku ve výši přibližně 250.000 Kč. Tříměsíční výpovědní doba počala běžet s ohledem na den doručení výpovědi oběma žalovaným dne 1. 9. 2020, přičemž uplynula ke dni 1. 12. 2020, takže nájemní vztah mezi účastníky řízení byl ke dni 1. 12. 2020 skončen. Vzhledem k tomu, že žalovaní nesplnili svou zákonnou povinnost vyplývající jim z ustanovení § 2292, resp. § 2293 občanského zákoníku, když po uplynutí tříměsíční výpovědní doby, resp. po skončení nájmu, předmětný byt nevyklidili a neodevzdali žalobci jako pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzali, byla žalovaným zaslána ze strany žalobce dne 12. 1. 2021 předžalobní výzva, v rámci které žalobce žalovaným poskytl dodatečnou více než měsíční lhůtu k vyklizení a odevzdání předmětného bytu. Předžalobní výzvy byly ze strany žalobce zaslány na doručovací adresu žalovaných v podobě adresy [adresa žalobce, žalovaného a žalované], tedy na adresu předmětného bytu, který oba žalovaní přes skončený nájemní vztah užívají. Výzvy se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nepodařilo žalovaným doručit do vlastních rukou, tudíž byly dne ke dni 14. 1. 2021 k vyzvednutí uloženy na pobočce České pošty. Žalovaní si však výzvy nepřevzali ani během desetidenní lhůty, po kterou byly uloženy na pobočce České pošty, tudíž byly žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb vráceny zpět jako nevyzvednuté. 2. Žalobce v návaznosti na podání žalovaných upřesnil, že pokud se jedná o zaslané výpovědi z nájmu, oběma žalovaným byly zaslány na předmětnou adresu [adresa žalobce, žalovaného a žalované], nicméně žalovaní si již písemnosti do vlastních rukou nepřevzali, současně nebyla ze strany žádného z žalovaných vyzvednuta na příslušné pobočce České pošty písemná zásilka s datem 14. 1. 2021, ovšem výzvy k vyklizení bytu se zcela prokazatelně dostaly do sféry dispozice obou žalovaných, kdy tito měli objektivní možnost se s jejich obsahem seznámit. Žalobce dále doplnil, že usiluje o ukončení nájemního vztahu s žalovanými již od května roku 2020, kdy podal první, soudem shledanou neplatnou výpověď. Co se týče námitek žalovaných, že jim výpověď od žalobce nepřišla ani například e-mailem, žalobce k tomu uvádí, že výpověď z nájmu bytu je standardně odesílána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb v zásilce do vlastních rukou, aby byl skutečně prokázán den jejího převzetí a tedy seznámení se s obsahem výpovědi. Žalobce neměl žádnou zákonnou povinnost žalované kontaktovat jiným způsobem, když navíc byl dle poštovních dodejek seznámen s tím, že výpověď zaslanou do vlastních rukou za oba žalované převzala žalovaná 2) dne 26. 8. 2020. I přesto, že oba žalovaní převzali výpověď z nájmu bytu dne 26. 8. 2020, nadále se tak neoprávněně zdržovali v bytě ve vlastnictví žalobce. 3. Žalovaný 1) si vyjádřil ve věci samé zejména v tom smyslu, že pokud žalobce uvádí, že žalovaným zaslal výpověď z nájmu dne 25. 8. 2020, která jim byla doručena dne 26. 8. 2020, oni mají za to, že jedinou výpověď kterou jim žalobce doručil, byla výpověď ze dne 4. 5. 2020, která však byla rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 116 C 128/2020-32 ze dne 9. 2. 2021 shledána neplatnou, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 3. 2021. Žalovaný dále uvedl, že od této doby žalobce žalovaným žádnou jinou výpověď nedoručil, přestože jim do schránky chodí pošta řádně. Totéž se dle žalovaného 1) vztahuje i na výzvy k vyklizení, kdy ani jedna z těchto výzev se nedostala do dispozice žalovaných. Žalovaní tak doposud neměli za to, že mají usilovat o vyklizení bytu, nebo že nájem bytu skončil. Jde-li o předžalobní výzvy, ani ty se žalovaným nedostaly do dispozice, nejsou si vědomi toho, že by nepřebírali poštu. Žalovaný 1) dále uvedl, že pokud žalobce tolik tlačil na vyklizení bytu, mohl napsat e-mail, či zprávu, zejména v situaci, kdy žalovaní jsou oba na e-mailu kontaktní a v minulosti aktivně takto komunikovali. Celé situaci se dalo předejít a nemuselo být nutné, aby se o konci nájmu a požadovaném vyklizení dozvěděli žalovaní až prostřednictvím soudu. Žalovaní mají proto za to, že nájemní vztah dále trvá, neboť výpověď jim doručena nebyla. Jestliže přebírali zásilku dne 26. 8. 2020, to si již nevybavují. 4. Žalovaná 2) se vyjádřila v rámci podání předloženého ze strany žalovaného 1), který přítomnost žalované 2) u jednání soudu konaného dne 13. 1. 2022 omluvil. Z vyjádření žalované 2) se podává, že zmiňovanou výpověď ze srpna roku 2020 nikdy neviděla, ví jen, že byla na poště pro dopis z 26. 8. 2020, který hovořil o konci nájemného a nutnosti se vystěhovat z důvodu výpovědi z května roku 2020, nicméně jak jí manžel říkal, tato výpověď byla shledána soudem neplatnou počátkem roku 2021, tudíž nutnost se vystěhovat zanikla. Od té doby řádně poštovní schránku vybírají a žádnou předžalobní výzvu neobdrželi. Žalovaná 2) dále uvedla, že nicméně z žaloby vyplývá, že žalobce je již v bytě nechce, takže si již něco hledají. Dále žalovaná 2) požádala, aby případně dostali alespoň šestiměsíční dobu pro vystěhování, neboť mají dvě malé děti a není snadné něco najít. 5. Vzhledem k omluvené účasti žalované 2) u jednání soudu, která přitom v případě jednání, které se konalo dne 13. 1. 2022, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti s tím, že své případně učiněné stanovisko bude soudu adresovat v písemné podobě, aniž by přitom žádala o odročení jednání, soud tak ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti. 6. Po provedeném dokazování soud k následujícím skutkovým závěrům. 7. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1) jako nájemcem byla dne 15. 9. 2016 uzavřena nájemní smlouva, na základě které pronajímatel jako vlastník bytové jednotky [číslo] o podlahové ploše 71 m2, nacházející se ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa], stojící na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, nacházející se na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], předal nájemci do nájmu předmětný byt včetně veškerého zařízení uvedeného v příloze č. 1 tvořící nedílnou součást této smlouvy, přičemž žalovaný jako nájemce se zavázal užívat tento byt v souladu se smlouvou a platit za toto užívání sjednané nájemné. Mezi účastníky smluvního vztahu byla v rámci bodu 5 předmětné smlouvy o nájmu bytu sjednána cena nájmu předmětného bytu ve výši 13.000 Kč měsíčně, která nezahrnovala úhradu elektrické energie, tepla, vodného, stočného a všech dalších služeb spojených s užíváním bytu. Cena nájmu byla přitom dle ujednání splatná předem vždy nejpozději do posledního dne měsíce předcházejícího na účet pronajímatele. Dle bodu 7 služby spojené s nájmem bytu, které zajistí pronajímatel, měly být hrazeny ve formě záloh ve výši 3.093 Kč měsíčně. Platby za služby byl nájemce povinen hradit pronajímateli ve výši odpovídající pronajímatelem za tyto služby skutečně vynaloženým nákladům, kdy pronajímatel se zavázal vyúčtovat shora specifikované služby ve smlouvě nejpozději vždy do 2 měsíců poté, co mu bylo předáno vyúčtování těchto služeb ze strany vlastníka či správce domu. Při vyúčtování služeb se pronajímatel zavázal odečíst od skutečných nákladů nájemcem zaplacené zálohy s tím, že v případě přeplatku nájemce na platbách za služby je povinností pronajímatele tento přeplatek nájemci vrátit nejpozději do 1 měsíce od doručení vyúčtování. V případě nedoplatku plateb za služby ze strany nájemce, je povinen nájemce takto vyúčtovaný nedoplatek zaplatit pronajímateli ve lhůtě pronajímatelem nájemci oznámené ve vyúčtování služeb. Nájem byl přitom sjednán na dobu určitou a to od 1. 10. 2016 do 1. 10. 2019. Dle bodu 14. a) měl pronajímatel právo vypovědět smlouvu v tříměsíč