72 C 44/2022-65 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 176.927,85 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh žalobce odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou, spolu s nájemkyní [jméno] [příjmení], byla uzavřena dne 1. 4. 2003 nájemní smlouva, která byla uzavřena na dobu neurčitou, kdy žalobce vystupoval jako vlastník bytového domu v pozici pronajímatele a žalovaná, spolu s p. [jméno] [příjmení], [datum narození], jako společní nájemci, uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl společný nájem bytu [číslo] o velikosti 3+1, situovaného ve 4. podlaží domu v podobě budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], vše v [katastrální uzemí]. Dne 16. 9. 2018 [jméno] [příjmení] zemřela a žalovaná se stala výlučnou nájemkyní předmětného bytu. Žalované však v průběhu nájemního vztahu vznikl na nájemném a úhradách za služby poskytované s užíváním bytu dluh přesahující trojnásobek měsíčního předepsaného nájemného a záloh na služby, na základě čehož žalobce žalované nájem bytu vypověděl, a to prostřednictvím přípisu ze dne 6. 2. 2019, jenž byl žalované prostřednictvím České pošty doručen dne 20. 2. 2019. Nájem bytu tak skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby dne 31. 5. 2019. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č. j. 62 C 105/2019-19, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2019, byla žalované uložena povinnost vyklidit byt. Žalovaná byt i po skončení nájmu nadále i přes výzvy žalobce a pravomocně ukončené řízení o vyklizení bytu užívala, čímž se bezdůvodně obohacovala na úkor žalobce. Tento stav trval od 1. 6. 2019 až do dne 18. 11. 2020, kdy došlo v rámci vedeného vykonávacího řízení k vyklizení předmětného bytu. Vzhledem k tomu, že k odevzdání bytu došlo dne 18. 11. 2020, kdy byl byt vyklizen, předmětem žaloby je vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu v období srpna 2019 až listopadu 2020, kdy výše ujednaného měsíčního nájemného včetně částky odpovídající nákladům na služby činila částku ve výši 9.525 Kč měsíčně. Žalobce tak za období od srpna roku 2019 do listopadu roku 2020 požaduje zaplacení částky ve výši 149.559 Kč, neboť ve vztahu k dluhu za neuhrazené nájemné včetně záloh za měsíc srpen 2019 byl započten přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 v celkové výši 2.841 Kč. Žalobce dále uvedl, že požadovaná částka v celkové výši 149.559 Kč představuje částku, v níž jsou zohledněna i vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 a 2020. Co se týče vyúčtování služeb za rok 2019, ze kterého vyplýval přeplatek ve výši 20.285 Kč, tento byl v částce 1.747 Kč započten na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc duben 2019, v částce 9.525 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc květen 2019, a dále v částce 9.013 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc červen 2019. Co se týče vyúčtování služeb za rok 2020, ze kterého vyplýval přeplatek ve výši 12.878 Kč, tento byl v částce 512 Kč započten na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc červen 2019, v částce 9.525 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc červenec 2019 a v částce 2.841 Kč na dlužné nájemné, včetně předepsaných záloh, za měsíc srpen 2019. Na základě podané žaloby tak žalobce požadoval částky odpovídající skutečně čerpaným službám ze strany žalované, když v žalované částce jsou zohledněny oba dva přeplatky vyplývající z vyúčtování služeb za rok 2019 a 2020, které byly na dluh žalované v odpovídající výši započteny. Žalobce dále uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplnila svou povinnost ve smyslu § 2292 občanského zákoníku a byt v den, kdy nájem skončil neodevzdala, žalobce byl proto nucen domáhat se vyklizení bytu žalobou, kdy tato povinnost byla žalované uložena na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č. j. 62 C 105/2019-19, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2019. Na základě exekučního titulu pak byl předmětný byt užívaný žalovanou vyklizen ke dni 18. 11. 2020, a to v rámci vykonávacího řízení. Byt byl nicméně zanechán v naprosto neodpovídajícím stavu, kdy jej bylo nutné vyklidit, uvést do stavu, v jakém jej žalovaná převzala, a dále kompletně uklidit, aby mohl být následně opět přenechán do nájmu jinému nájemci. Za účelem uvedení bytu do původního stavu, tedy do stavu, v jakém jej žalovaná převzala, bylo nutné především demontovat a odnést nábytek, který zde po žalované zůstal, zlikvidovat podlahové krytiny, provést úklid podlahových ploch a bytu, dále bylo nutné veškerý nábytek a další movité věci, které měla žalovaná povinnost vyklidit, odvést na skládku. Současně byl za účelem otevření bytu přivolán zámečník. Ve smyslu ust. § 2293 odst. 1 občanského zákoníku má nájemce povinnost odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Žalovaná nicméně tuto svou povinnost nesplnila a žalobce byl donucen uvést byt do stavu, v jakém jej žalovaná převzala, na vlastní náklady sám. V souvislosti s porušením povinností žalovanou, tedy porušením povinnosti byt dobrovolně vyklidit a odevzdat v původním stavu, tak žalobci vznikly náklady v podobě nákladů za zámečnické práce (materiál, práce, doprava) ve výši 2.499 Kč spolu s 15 % DPH, tj. celkem 2.873,85 Kč, a dále spolu s náklady za soudní vystěhování bytu, vyklizení a úklidové práce ve výši 21.300 Kč spolu s 15 % DPH, tedy celkem částka ve výši 24.495 Kč. Žalobci tak v souvislosti s vystěhováním a s uvedením bytu do původního stavu vznikly náklady v celkové výši 27.368,85 Kč včetně DPH, které žalobce rovněž uplatnil na základě podané žaloby. Přestože žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky rovněž prostřednictvím přípisu ze dne 7. 1. 2021, a to v dodatečné lhůtě do 25. 1. 2021, žalovaná na výzvu nijak nereagovala a neuhradila ničeho. Žalobce dále po žalované požadoval vedle žalované jistiny ve výši 27.368,85 Kč, mimo jiné i zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty k plnění v předžalobní výzvě, tj. ode dne 26. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Z částečného výpisu listu vlastnictví [číslo] vyplývá, že vlastníkem bytového domu [adresa], [číslo], v k. ú. [část obce], je žalobce. 6. Z nájemní smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 1. 4. 2003 na dobu neurčitou mezi pronajímatelem [územní celek], [anonymizováno] část [obec] [část obce], a žalovanou [celé jméno žalované], spolu s [jméno] [příjmení], jako nájemci, soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel přenechal žalované jako nájemci do nájmu byt [číslo] o velikosti 3+1, situovaný ve 4. podlaží budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], v [katastrální uzemí], a to s účinností ode dne 1. 3. 2003. Žalovaná se přitom zavázala za užívání bytu platit žalobci nájemné a částku odpovídající měsíčním zálohám na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu dle evidenčního listu, který tvořil nedílnou součást smlouvy. 7. Z úmrtního listu vystaveného dne 1. 10. 2018 má soud za zjištěné, že dne 16. 9. 2018 [jméno] [příjmení], s místem trvalého pobytu [obec] – [část obce], k. ú. [část obce], [adresa] na ulici [obec a číslo] v [obec], zemřela. 8. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu pro období listopadu roku 2020 ve vztahu k bytu o velikosti 3+1 na adrese [adresa], se mimo jiné podává výměr úhrad za užívání bytu (služeb) s platností k listopadu roku 2020 v celkové výši 9.525 Kč. Z evidenčního listu je dále zřejmé, že vedle nájemce p. [jméno] [příjmení], byla vedena v postavení uživatele jako nájemce rovněž žalovaná [celé jméno žalované]. 9. Z vyúčtování služeb s označením rozúčtování dle zákona č. 67/2013 Sb., za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 se podává rozpis vyúčtování služeb za příslušné období včetně jednotlivých částek odpovídajících konkrétnímu vyúčtování s konečným výsledkem vyúčtování. Z vyúčtování služeb s označením rozúčtování dle zákona č. 67/2013 Sb., za období od 1. 1. 2020 do 30. 11. 2020 vyplývá, že žalované vznikl z titulu vyúčtování nedoplatek v celkové výši 212.214 Kč. Z evidence předpisu a plateb za období od června roku 2019 do srpna roku 2021 se podává nedoplatek v celkové výši 177.774 Kč s příslušenstvím. 10. Z evidence předpisu a plateb za období od roku 2019 do roku 2021 vyplývá, že s ohledem na jednotlivé předpisy úhrad a vyúčtování služeb, spolu se zohledněním toho, co bylo ze strany žalované v průběhu zaplaceno jako takto vyúčtované přeplatky, zůstává k zaplacení částka odpovídající nedoplatku ve výši 149.559 Kč. 11. Z výpovědi nájmu bytu ze