108 C 20/2023-64 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 8. 2022 po žalované zaplacení částky 50 103,90 Kč s příslušenstvím, jako nároku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 21. 9. 2021. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit jistinu zápůjčky, zaplatit úrok a poplatky celkem ve výši 74 312 Kč. Žalovaná však žalobkyni nic neuhradila. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o zápůjčce, formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne 21. 9. 2021 s žalovanou předmětnou smlouvu o zápůjčce, na základě které v den uzavření smlouvy žalované poskytl částku 30 000 Kč. Poskytnutí finančních prostředků vyplývá také z kopie výpisu z účtu žalobkyně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 30 000 Kč, jako jistinu a dále administrativní poplatek ve výši 450 Kč měsíčně, úrok ve výši 39 % ročně. Celkovou částku se zavázala zaplatit v 42měsíčních splátkách po 1 770 Kč (poslední splátka ve výši 1 742 Kč). Žalovaná věřiteli nic neuhradila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vyšla z výpisu z účtu. Žalobkyně zjistila, že výše příjmů žalované činí 17 831 Kč, přičemž žalovaná má i příjmy z tzv. pay-day úvěrům. Pravidelné měsíční výdej žalobce určil na částku 8 260,06 Kč. Rovněž z doloženého výpisu z účtu je zřejmé, že žalované byla dne 1. 7. 2021 poskytnuta částka 27 500 Kč od O.k.v. leasing s.r.o., dne 7. 7. 2021 částka 5 500 Kč od Emma‘s Credit, dne 27. 8. 2021 částka 13 600 Kč od CFIG Se a dne 1. 6. 2021 částka 10 000 Kč od [právnická osoba] Z doloženého výpisu z účtu vyplývá, že konečný zůstatek na účtu je záporný – 6 737,63 Kč. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> <i>11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>12. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a o. z., dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně řádně nezjišťovala informace týkající se jejích reálných výdajů. Nepostupovala tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřovala údaje uvedené žalovanou ohledně jejích skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně rovněž nezohlednila tu skutečnost, že žalované bylo poskytnuto za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru několik zápůjček v různé výši od různých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z této skutečnosti je zřejmé, že žalovaná má finanční problémy a lze usuzovat, že se ocitá v „ dluhové pasti.“ Žalobkyně zjistila, že příjmy žalované jsou zčásti tvořeny úvěry, a přesto jí také poskytla zápůjčku, ačkoli si musela být vědoma, že žalovaná bude mít problém tuto částku neuhradit. Žalobkyně ani nezjišťovala, jaké konkrétní závazky a v jaké výši žalovaná splácí. Nemohla mít tedy komplexní přehled o výši pravidelných měsíčních výdajů žalované. Za těchto okolností nebyly řádně a s odbornou péči zjištěny okolnosti k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. 17. Žalobkyně nesplnila svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytla zápůjčku v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C -679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18). 18. Soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených o. z. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na