116 C 166/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 23.957,15 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 6. 2018 a smlouvy ze dne 16. 11. 2018. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovanou dne 14. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta zápůjčka výši 14.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 24 měsíčních splátek ve výši 1.159 Kč, poslední splátka ve výši 1.140 Kč, celkovou částku ve výši 27.797 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 14.000 Kč a poplatkem ve výši 13.797 Kč. Poplatek představoval součet úroků s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tj. částku ve výši 4.614 Kč; odměny za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.488 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.695 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 14. 6. 2020. 5. Z předložené tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, když nepravidelnými platbami v různé výši zaplatila částku ve výši 10.646,57 Kč, kterou žalobce v částce 4.585,17 Kč započetl na úhradu jistiny. Z tabulky je zřejmé, že se žalovaná dostala do prodlení již s první splátkou. Dle sdělení žalobce žalovaná následně dne 25. 1. 2021 uhradila částku 200 Kč, dne 5. 2. 2021 částku 200 Kč, dne 28. 4. 2021 částku 300 Kč a dne 9. 7. 2021 částku 300 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne 14. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy [číslo] svobodná, měla partnera a 3 vyživovací povinnosti, žila v nájmu. Byla nezaměstnaná. [příjmení] příjem byl uveden ve výši 13.084 Kč, další blíže nespecifikovaný příjem domácnosti byl uveden ve výši 17.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje byly vyčísleny na částku 4.000 Kč a částku ve výši 831 Kč, která představovala splátku jiné zápůjčky od právního předchůdce žalobce. Dle vyznačených políček měly být žalovanou předloženy 2 výpisy z bankovního účtu. 7. Dne 16. 11. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta zápůjčka výši 16.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaná stvrdila podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaná se zavázala vrátit v hotovosti formou 18 měsíčních splátek ve výši 1.618 Kč, poslední splátka ve výši 1.602 Kč, celkovou částku ve výši 29.108 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 16.000 Kč a poplatkem ve výši 13.108 Kč. Poplatek představoval součet úroků s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tj. částku ve výši 3.921 Kč; odměny za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.662 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.525 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 116. 5. 2020. 8. Z předložené tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, když uhradila pouze částku ve výši 3.770,43 Kč, která byla v částce 1.457,68 Kč započtena na úhradu jistiny. Z tabulky je zřejmé, že se žalovaná dostala do prodlení již s první splátkou. 9. Ze zákaznické karty ze dne 16. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy [číslo] svobodná, měla partnera a 3 vyživovací povinnosti, žila v nájmu. Byla nezaměstnaná. [příjmení] měsíční příjem byl uveden ve výši 38.052 Kč, další blíže nespecifikovaný příjem domácnosti byl uveden ve výši 16.500 Kč. Odhadované měsíční výdaje byly vyčísleny na částku 4.000 Kč a částku ve výši 1.990 Kč, která představovala splátku jiné zápůjčky od právního předchůdce žalobce. Dle vyznačených políček měly být žalovanou předloženy 2 výplatní pásky a potvrzení o příjmu. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, soud zjistil, že s účinností ke dni 5. 1. 2021, postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021, které bylo žalované odesláno dle předloženého podacího lístku dne 25. 1. 2021. 11. Žalovaná žalobci dlužné částky z obou smluv nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 13. 1. 2022, která byla žalované dle předloženého podacího lístku odeslána dne 25. 1. 2021. Žalobce tak požaduje na základě smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 9.414,83 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.208,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.957,68 Kč, úroku z prodlení od 10. 7. 2021 do zaplacení z částky 9.414,83 Kč a úroku z úvěru ve výši 29 % od 10. 7. 2021 do zaplacení z částky 9.414,83 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. Na základě smlouvy [číslo] se pak žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 14.542,32 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.046,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.530,36 Kč, úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení z částky 14.542,32 Kč a úroku z úvěru ve výši 29 % od 19. 12. 2020 do zaplacení z částky 14.542,32 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Dle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvy jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smluv o zápůjčce s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalované poskytnuté zápůjčky splácet. Dle předložených zákaznických karet se právní předchůdce žalobce zabýval pouze příjmovou stránkou žalované. I zde je však na první pohled zřejmá nesrovnalost, když v případě uzavírání obou smluv byla žalovaná nezaměstnaná, avšak při uz