116 C 47/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 31.229,23 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky a úvěru, které byly žalovanému právním předchůdcem žalobce poskytnuty na základě smlouvy o půjčce ze dne 31. 10. 2016 a smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 3. 2017. 2. Městský soud v Brně ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne 16. 3. 2022, č.j. EPR 291815/2021-6, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný uvedl, že neví o žádném svém závazku vůči žalobci, tuto společnost nezná, nikdy s ní nebyl v kontaktu a neuzavřel s ním žádnou smlouvu, ze strany žalobce se může jednat o pokus o podvod. Ve vyjádření ze dne 14. 10. 2022 žalovaný zopakoval, že žalobou uplatněný nárok neuznává z důvodu, že s předmětnou firmou žádnou smlouvu o poskytnutí financí neuzavřel. 3. Podáním ze dne 29. 4. 2022 žalobce uvedl, že trvá na podané žalobě a upřesnil, že právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba], [IČO], se kterou žalovaný uzavřel předmětné smlouvy, postoupil pohledávku na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 11. 2019, který byl (stejně jako předžalobní upomínka) zaslán na adresu [adresa], tedy na adresu, kterou žalovaný v kartě zákazníka uvedl jako adresu výběru. Žalobce dále uvedl, že je ochoten souhlasit se splátkovým kalendářem se splátkami ve výši 2.600 Kč měsíčně. 4. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným 31. 10. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta půjčka výši 20.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 58 týdenních splátek ve výši 609 Kč celkovou částku ve výši 35.322 Kč. Tato částka byla tvořena půjčkou ve výši 20.000 Kč, úhradou za životní pojištění ve výši 522 Kč a poplatkem ve výši 14.800 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 2.800 Kč, administrativního poplatku ve výši 4.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 11. 12. 2017. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 20.522 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 8.770,77 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 2.800 Kč na úhradu úroku, v částce 4.000 Kč na úhradu administrativního poplatku, v částce 4.647,95 Kč na úhradu inkasního poplatku a v částce 303,28 Kč na úhradu poplatku za životní pojištění. Poslední úhrada na tuto pohledávku byla žalovaným učiněna dne 31. 1. 2019. 6. Z karty zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr ze dne 27. 10. 2016 soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem [číslo] s platností do [datum]. Žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy rozvedený, žil sám v nájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost. Trvalý pobyt měl v [obec] na [anonymizováno] [číslo], jako místo výběru označil adresu v [obec] na ulici [ulice a číslo]. Pracoval jako [anonymizováno] s čistým měsíčním příjmem ve výši 35.000 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno [anonymizována dvě slova] [ulice] výdaje byly uvedeny v částce 22.270 Kč, kdy částka ve výši 8.500 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 5.000 Kč výdaje domácnosti, částka 1.635 Kč byla určena na spoření/pojištění, částka ve výši 2.735 Kč představovala splátku leasingu na auto a částka 4.400 Kč byla označena jako ostatní náklady. Výdaje žalovaného byly dle zatrhnutých políček ověřeny nájemní smlouvou a fakturami. 7. Dne 10. 3. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byl žalovanému poskytnut úvěr výši 20.000 Kč. Převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 58 týdenních splátek ve výši 609 Kč celkovou částku ve výši 35.322 Kč. Tato částka byla tvořena půjčkou ve výši 20.000 Kč, úhradou za životní pojištění ve výši 522 Kč a poplatkem ve výši 14.800 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 2.800 Kč, administrativního poplatku ve výši 4.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 20. 4. 2018. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 2.918 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 2.183,35 Kč započetl na úhradu úroku, v částce 689,65 Kč na úhradu inkasního poplatku a v částce 45 Kč na úhradu poplatku za životní pojištění. 8. Z karty zákazníka – žádost o zápůjčku ze dne 9. 3. 2017 soud zjistil, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem [číslo] s platností do [datum]. Žalovaný byl rozvedený, žil sám v nájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost. Trvalý pobyt měl v [obec] na [anonymizováno] [číslo], jako místo výběru označil adresu v [obec] na ulici [ulice a číslo]. Pracoval jako [anonymizováno] s čistým měsíčním příjmem ve výši 44.793 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno daňovým přiznáním. [ulice] výdaje byly uvedeny v částce 22.554 Kč, kdy částka ve výši 9.100 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 6.000 Kč osobní výdaje, částka 2.436 Kč byla určena na splátky jiného úvěru, který žalovaný čerpal od právního předchůdce žalobce a částka 5.018 Kč byla označena jako ostatní výdaje. Výdaje žalovaného byly dle zatrhnutých políček ověřeny fakturami. 9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že s účinností k témuž dni postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne 13. 12. 2019 na adresu [adresa]. 10. Žalovaný žalobci dlužné částky z obou smluv nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 3. 9. 2020, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána dne 4. 9. 2020 na adresu [adresa]. Žalobce tak požaduje na základě smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 11.229,23 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.785,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.312,35 Kč, úroku z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení z částky 11.229,23 Kč a úroku z úvěru ve výši 23,72 % od 30. 11. 2019 do zaplacení z částky 11.229,23 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. Na základě smlouvy [číslo] se pak žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 20.000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.743,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.748,53 Kč, úroku z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení z částky 20.000 Kč a úroku z úvěru ve výši 23,72 % od 30. 11. 2019 do zaplacení z částky 20.000 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. 11. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Právní předchůdce žalobce uzavřel obě smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané,